Jesenno - zimné práce

To snad pane Vysloužil nemyslíte vážně, že dešťovka která má nulovou tvrdost je stejně hodnotná jako voda ze sudu

Ano, myslím to zcela vážně. Voda ze sudu pod okapem je stejná nebo možná ještě hodnotnější. Je odstátá - temperovaná na okolní teplotu a k rostlině jí mohu nalít, kolik chci a ne kolik si usmyslí déšť.

V létě zelévám před deštěm a po dešti. A proč?

Pokud zaprší, ochladí se a v tomto období (ochlazení) stromky nejlépe berou vláhu i přirůstají. Zaprší obvykle velmi málo tak ty stromky ošidím vodou ze studny. Dešťovku na poli nemám.

J.A.R.

Proto je zimní zalévání - až na výjimky zbytečné.

A to je právě chyba. Pokud má půda vláhový deficit, pokud nebude v zimě dostatečně pršet je potřebné zalévat. A obzvláště u nově zasazených stromků.

Ale je pravda, že stromkům na zakrslých podnožích travní drn konkuruje.

A někdo tvrdil něco jiného?

Kolem dokola jsou trnky a pod korunou jsou pravidelně stříhány.

Odstavec byl o jabloni a z textu to vyplývá.

U nově vysazených stromků pořádně proleju jámu. Na zimu by to mělo stačit.Není od věci nechat prostokořené stromky den před výsadbou v sudu, aby se napily.  Vláhový deficit přes zimu se týká stálezelených, jehličnanů. dřevin s aktivní zelenou kůrou a stromů napadených jmelím (paraziti nezavírají průduchy). Problematické je, když půda zůstane zamrzlá, ale vzduch je teplý a rostlina transpiruje.

Tráva samozřejmě konkuruje všem dřevinám, které koření ve stejném prostoru. Ty bujnější to snášejí lépe, ale pořád je to konkurence.

V.

Stání si za svým názorem je dobrá věc a tak Vás žádám o sdělení co se Vám nelíbí na zimním třeba i opakovaném zalití nově vysazených a třeba i již zakořeněných stromků.  Z Vašich příspěvků vyplývá, že to až na výjimky odmítáte.

Já tvrdím, že pokud je půda od 30 cm dolů suchá je nutné zalít a/pro udržení dobrého stavu stromku přes zimu b/ pro dobrý start stromku na jaře.

Pokud je půda suchá nebo jen zavlhlá, zálivka nezpůsobí rozbahnění půdy pod stromkem, ale vsákne se do okolní půdy a jen zvýší vlhkost kolem a pod stromkem.

Již dříve (a nyní to nemohu v rychlosti najít) jsem četl, že kořeny stromků rostou i v zimě pokud není půda promrzlá.

Protože Vás na foru bere hodně lidí jako autoritu napsal jsem svůj příspěvek, aby nedošlo k mylnému názoru laiků, že se mají stromky nechat v současných zimách zasychat a na jaře živořit. Vaše reakce nebyla vysvětlující a zdůvodňující, resp podložena něčím... ale jen chytala za slova. Proto to označení pitváním - to je totiž označení pro něco destruktivního. Já jsem z Vašeho příspěvku nebral věty k připomínkám, tuto činnost jste prováděl opakovaně v posledních letech Vy.

Tak napište a zdůvodněte svůj názor na zbytečnost zalévání a necháme ostatní a't se vyjádří, jak to vidí a jaké mají zkušenosti.

Těším se na Váš odborný názor. Neboť diskuze s Vámi je zajímavá.

Myslím, že jste mi nerozumněl. Já proti zalití v zimě nic nenamítám. Jen jsem napsal, že to nepovažuji za nutné a na své zahradě navíc ani tuto možnost nemám. A protože se mi nezalití nikdy nevymstilo, považuji to u nás za zbytečné. No a broskvoně zahrabu do pole a vysadím až na jaře, kdy se zalít mohou.
    Ale nelze to brát absolutně. Půdní poměry jsou hodně rozdílné, u nás je např. půda hodně jílovitá a víc než uschnutí, se bojím kořenové asfyxie. V jiných podmínkách může být situace jiná.

Dovolím si vtrhnout do vaší diskuze a trochu odbočit - jak je to s těmi broskvoněmi? Proč je máte v poli a sázíte až na jaře - resp. jaký je rozdíl mezi zasadit je na podzim do pole a zasadit je na podzim na stanoviště?

Mám několik broskvoní, které mám dočasně v záhoně, a chci je zasadit do jara na stanoviště, takže bych se rád nechal inspirovat, proč tento postup? Resp. když je v teplém období v lednu přemístím ze záhonu na finální stanoviště, v čem může nastat problém?

Psal o tom R. Šrot v 1000 radách zahrádkářům, že broskvoň neumí využít zimní vláhy, protože po podzimní výsadbě už nevytváří vlasové kořínky. Že je prostě lepší je zakrechtovat a vysadit na jaře. Jednou mi tak broskvoň na jaře nevyrašila. Dál už jsem to nezkoumal a broskvě jsem vysazoval nebo rovnou kupoval až na jaře. Jak se chová broskev na slivoňové podnoži, to jsem se nikde nedočetl.
    V posledních letech jsem se snažil porovnat, jak rostou stromky vysazené na jaře oproti těm na podzim. Veškerá literatura upřednostňuje podzimní výsadbu - lepší sednutí půdy, využití zimní vláhy, dřívější rašení, atd. Těžko to porovnat, neexistují dva stejné stromky ani stejná stanoviště. Nicméně toto výsadbové "dogma" nemůžu potvrdit. Na začátku vegetace je rozdíl veliký. Dřívější rašení, větší přírůstky, to ano, koncem léta ale mezi sazenicemi rozdíly nevídám. Když k tomu připočtu riziko poškození mrazem, zajíci, hraboši, vychází mi z toho líp ta jarní výsadba.

Jako prakticky vždy máte pravdu, ale ten na jaře koupený stromek (broskev) musí být přes zimu u prodejce správně založený a zalitý. Stalo se mně, že na jaře koupený stromek nerašil, protože zaschl přes zimu ve školce. Nyní to řeším tak, že koupím na podzim, založím (prakticky vleže) na záhon  (tak 3/4 kmínku jsou zahrnuté, jáma prolita vodou)  a sázím pak na jaře. Zatím mně myši nic přes zimu neokousaly.Zrytý záhon dobře drží vlhko a chrání před mrazem.  Jirka

No tak já mám za to, že není problém poznat na jaře u prodejce, že ten který broskvoňový stromek raší. To platí v případě, že si stromek vybíráte osobně. Bohužel jiná situace je, když se rozhodnete nakoupit přes e-shop.To se vám pak mohou dostat do ruky stromky v hrozném stavu.