Jabloňová stěna

Pane Partl,

k odborníkovi mám ještě daleko, mých 10 let praxe, kde se tomu intenzivněji věnuji, je z pohledu jiných zdejších borců nic.Ale k Vašemu dotazu, velmi bude záležet na odrůdě, neboť některé plodí na konci(Rubinola, Bohemie atd.)  a neuvádíte také ani podnož a ani způsob tvarování. Jak jsem již zde někde psal - v prvních letech u štíhlých vřeten minimálně střihat a spíše vše ohýbat do vodorovné polohy - stříhám pouze terminál a delší výhony nad 60 cm. Střih samozřejmě povzbudí růst, ten je také potřeba, ale nesmíte docílit situace, kdy nebude v rovnováze růst a plodnost - pak vypěstujete místo plodů dřevo a čím vzrůstnější podnož a třeba i bujně rostoucí odrůda Vám pak ukáží co dokáže příroda při nerespektování základních zákonitostí. Bude Vás to nutit zase stříhat a tak pořád dokola... Pokud člověk projíždí naši krásou Vysočinou a nejen tady pozoruje zahrádky s často již ostříhanými stromky, kde je to samý věšák, odstřihané plodonosné dřevo a nechané silné staré větve, na podzim je z toho prima koště a na jaře se tento koloběh opakuje a majitelé samozřejmě tvrdí, že nemá smysl doma nic pěstovat. Nedivím se jim, sám jsem byl před 15 lety jedním z nich... Takže pokud máte takto ostříháno, nezbude Vám než vyčkat na reakci přírody a ujasnit si pokračování pro příští rok. Až to začne narůstat můžete zaštípnout, pozdně letné řez, ohnout    atd., udělat si jasno co chcete zapěstovat, ale rozhodně se střihem nikdy nechvátejte, stříhám až těsně před květem (14 dnů do květu) a má to svá pozitiva- vidíte nasazené květní pupeny, stromečku odstřihnete část síly - míza je již v celém stromě atd.Vámi uváděné zastřižení Vás může pouze zbrzdit o jeden rok, ale nemělo by být důvodem pro vykopání... 

Pane Adame, děkuji moc za odpověď. Každý strom je jiná odrůda, bohužel jsem začátečník, tak to nepoznám. Zkusím pro letošek zastavit veškeré další stříhání a budu sledovat, kde co a jak roste a potom uvidím co dál. Ještě jsem se chtěl zeptat, Vy děláte první střih až před kvetením? A nechávat větvičky s květními pupeny? Ještě jednou děkuji za rady a přeji zdravé stromy a krásnou úrodu. Partl

Ano, a nejen první střih, střihám takto každý rok a všechny stromky a musím říci, že až na některé méně vhodné kombinace podnož x odrůda, které člověk většinou zjistí až s přibývající praxí nebývá většinou problém s udržením rovnováhy růst a plodnost a nevznikají mi rozvětvená koštata- výjimkou může být např, rubinola x M 26 či MM106 na dobře živené a zavlažované půdě, rezista x M26 a další... u některých naopak zjistíte, že podnož M9 či JTE-E je slabá a chtějí M26 či MM106, z nových bych mohl jmenovat např. Lipno, Vandu, Melodie atd. Větvičky s květními pupeny samozřejmě nechávám, ale delší zakracuji, tedy 1 rok ohnu do roviny, větev nasadí květní pupeny a pokud se hodně prodlouží nad těch 60 cm, zakracuji za květním pupenem nebo za rozvětvením, vždy se však snažím aby větvička měla v nejvyšším místě koncový pupen, který (a teď promiňte neodborný výklad)- vlivem hormonů potlačuje růst, pokud zastřihnu nemá co bránit růstu a větev bujněji poroste- praxe ukazuje, že to funguje.  

Dobrý večer,

velice Vám (za sebe) děkuji za podnětné příspěvky - na podzim jsem založil ovocnou stěnu o 20 ks (JE-TE-E, MA) ve 340m a chtěl bych se vyvarovat chyb, které jsem dělal v 550m s M9 či spíše nějakou mírně vzrůstnější J-OH... Základní znalosti mám, ale radši si opatřím Zemana.

Měl bych však dotaz - neměl byste (i ostatní) tip na něco na vymezení okraje beztravného pásu pod stromy (jakžtakž levného, trvalého, snadno dostupného) - ne eternit a pod. Obrývat pořád dokola se mi nechce. Zkoušel jsem břidlici - rozpadá se mrazem. Plastové tvarovatelné okraje mi přijdou dosti drahé.

Díky M.

Nevím, zda je to z mých obrázků vidět, ale já jsem použil zbytkové pásy z pozinkovaného plechu, které jsem zhruba před 20 lety koupil jako odpad z výroby, část skončila jako krytina a zbytek mi vymezuje beztravné pásy - výška byla zhruba 25 cm a délka myslím, že 2- 2,5 metru.Nad zem vyčnívají 5-8 cm nereznou, tráva nepodrůstá, šel by použít i plech, ať třeba zrezne. Horní okraj je ostrý při pletí řeže, doporučil bych ohnout. Dále by se dalo použít staré lino atd. velmi by se mi líbily kvalitní výlisky z plastu z recyklátu, ale ta cena... Na spojích jsem dal plech 10 cm přes sebe a nýty spojil . Jediným problémem je, že jsem dosud sekal bubnovou sekačkou a tak jsem plech občas prosekl - jinak však poskytuje neocenitelnou službu. I přesto upozorňuji, že musím občas vyplet a nakypřit - a je to pracné (5 řad á 25m x80-90 cm šíře) asi by byla jednodušší chemie, ale protože se snažím o minimum chemie tak hrbím záda...   a rodina občas pomůže.

Vaše jabloňová stěna pane Adame je mi příkladem.Moc se mi líbí.Líbí se mi i Vaše pojednání o ní, a Vaše znalosti čerpané systémem pokus omyl.Taky se o ní(stěnu) snažím.Loni i letos jsem nakoupil vybrané odrudy na požadovaných podnožích, udělal jakoustakous drátěnku, ještě mi zbývá zasadit, a vymyslet pásy.Asi použiju palisády z Polska.Prvně jsem plánoval pěstovat odrudy na JE-TE-E, M9 na zatravněné půdě, ale bude lepší asi beztraví.Loni jsem něco zasadil, a pak celou sezonu obkošoval sekačkou.Je to pracné.Sadil jsem na vzdálenost metrdeset.I když mám málo místa, sadím stromky kde můžu.Rodina je ze mne neštastná.

rostislavik

Tak to jsme na tom stejně - 800 m2 zahrady jsem prakticky zlikvidovat pro stěny, teď a protože počet odrůd přiobývá, tak se postupně vloupávám i do okrasné zahrady a každý rok po kousku ukrajuji další a další metry a rodina sé chová stejně jako u Vás 

dobrý den,

moc prosím o radu, jak stříhat stromky jabloní ve stěně a kdy stříhat-děkuji moooc

Martin

Martine, sice sama ovocný kordón nemám, ale pokud vím, tak takhle zapěstovaná ovocná stěna potřebuje už jen letní řez, kdy se zkracují nové výhonky vyrůstající ze starších "špalíků" na vodorovných větvích tak, aby na nich zůstaly tak 2-4 listy.

Lída

Dobrý večer Martine! Pestujem jablone na drôtenke v tvare palmiet. Vyzerajú po zime podobne ako tie Vaše. Kľudne sa môžete pustiť do práce. Tenké výhonky treba skrátiť na čapíky. Pozor, aby ste neodstránil event. kvetné puky- sú spravidla väčšie ako listové. Skracujte tak aby posledný puk smeroval pokiaľ možno pozdĺž radu a od kmeňa. Predĺženie ramien skracovať nemusíte. Počas sezóny sa snážte letným rezom brzdiť vrchné ramená, aby živiny prúdili viac do predlžovania spodných ramien. Zvislé a zahusťujúce vlky cez leto odrežte na krúžok. Ja kombinujem rez aj s ohýbaním zelených letorastov a vyväzovaním k drôtom. Palmeta či kordón potom až tak veľa nezahusťuje. Nezabúdajte na výživu. Tenké letorasty nemusia byť symptómom bohatej rodivosti či malej bujnosti odrody a brzdiaceho podpníka, ale môžu byť spôsobené nedostatkom dusíka, draslíka, bóru...