Jabloňová stěna

Višně ve stěně nepěstuji a ani jsem na to při cestách po Česku zatím nenarazil, s třešněmi Vás odkážu na diskuzi Třešeň do výše tří metrů, kde jsou jednak obrázky a dále seznam mnou pěstovaných odrůd, který bych doplnil pouze o odrůdu Amid a Sylvanu  . Třešně dávám od sebe 2 m. Věc chuti je věc individuální, zpočátku jsem se snažil o pokrytí všech třešňových týdnů vždy nějakou dozrávající odrůdou, což se více méně daří, mě osobně chutná Kordie, Těchlovan, Vilma, Vanda, Regina ale i Sam atd.  spíše se však snažím o pěstování těch odrůd, které "přežijí" i horší počasí, nehnijí, nepraskají a nepotřebují mnoho chemie ... a tak si postupně dělám selekci, to co mi nechutná nebo hnije kácím atd. a zkouším další... 

Moc užitečná debata. Odpověděli jste mi i bez dotazu. Také mám nasaenou stěnu, kterou mi okousali zajíce. Některé stromky budu měnit a tak zmenším rozestupy mezi nimi a některé přeroubuji. Musím mít na roubování odpočaté rouby, nebo můžu odříznout teď větvičky ze stromu, který se mi líbí a rovnou je naroubovat? Vzhledem k tomu ž e s nimi musím cestovat, tak by byly tak 10- 12 h po odříznutí. Měla bych ve stěně podobně staré stromky. Odpoví mi někdo, nebo dat dotaz do rubriky roubování? Děkuji

Pokud jde o jabloně, najdete-li na stromě letorost, který ještě není narašený (u nás zatím bez problémů) nebo jen malinko - červené pupeny, sem tam pučící, tak za kůru asi chytnou.
  U třešní bych to nezkoušel. I málo narašené výhony (zelené uzavřené pupeny) mají malou šanci. Je zajímavé, že lépe se ujímají třešňové rouby, které mírně narašily, přestože byly nařezány v prosinci, než čerstvě uřízlé stejně vypadající. U jabloní je tomu naopak. Nejrychleji raší naštěpované rouby nařezané těsně před rozpučením.
   Pokud rouby ještě nemají lístečky, je v podstatě jedno, za jak dlouho je naroubujete. Vydrží řadu dní. Mírně zavadlé je dobré na pár hodin před roubováním namočit.

U nás sice již mírně narašené jsou, ale ještě včera jsem řezal rouby z nových odrůd ze Střížovic a za ty roky se mi nestalo, jak píše pan Vysloužil, že by se neujaly. Ještě dnes jsem objednával v Sempře podnože M9, a na roubování je dost času (chce to více tepla). Zkoušel jsem i ze stromu na podnož a také bez problémů, ale takto to funguje většinou jen u jabloní a snad i hrušní   

ještě k diskuzi. Byl jsem letos na schůzi zahrádkářů ve Světlé nad Sázavou a viděl jsem a jedl jsem uchovaná jablka přes zimu od p. Adamce. Těžko byste tomu na Vysočině uvěřili, co dokáže poctivý a zapálení přístup k věci. Jablka byla chuťově výborná a vzhledově jakbysmet :-)

Petr

Pane Adame.

Podle zevrubnosti a odbornosti VAší odpovědi vidím, jakou jste si s ní dal práci a já Vám moc a moc děkuji. Také Vám, paní "D" děkuji za milá slova. Já, pane Adame, zevrubně čtu Vaše glosy a tak jsem našel mezi řádky řešení svého problému. Píšete, že ve stěně vysazujete stromky na vzdálenost cca 125 cm. No a já to mám na 250 cm. Již vysazené jabloně jsou na podnožích J-TE-E. Tyto povedu ve vyšších patrech na celou šířku 250 cm a dosázím "zákrsky" na M9 a tyto povedu v nižších patrech také na šířku 250 cm. Je to poněkud kostrbaté, ale snad řešení. Nebo ne???

Přeji Vám všem hezké, slunečné dny.

Peter Šichtanec 

 Nevím, nevím - podnože JTE-E a M9 jsou prakticky srovnatelné co do budoucí výšky a růstu naštěpovaných odrůd  , dle dostupných ůdajů JTE-E koření lépe než M9, vyniká brzkým nástupem do plodnosti, mnohdy plodí již ve školce. V pokusech prováděných v Horní Bělé(500m)  se dokonce jevila jako úrodnější než M9. Přesto mi to nedalo, a šel jsem se podívat k sousedům za plot, kde pán pěstuje již možná 20 let ploché tvary vyvazované do drátu - zhruba 3-5 pater nad sebou a poslední je zhruba 170 cm vysoko  . U starších sromů je vliv apikální dominace docela markantní, stromy má od sebe dle odhadu 2,5- 3 m a prostor je poměrně značně zaplněn, první patro je tak v 50-60cm, podnož M9 a zatravněné okolí... Koukal jsem na Lipno na M26, které jsem mu přivezl zhruba před 4-5 roky a to již také ve 4 patrech slušně vyplňuje výše uvedenou plochu...   . Můj názor znáte -  spíše podnože JTE-G, která by Vám výškově vyhovovala - tak 1m od sebe. Odborníků větších než jsem já zde je jistě celá řada... a z podstatně další zkušeností. Pokud je již vysázeno - podnož JTE-E dal bych do plochy stáhnul první ramena co nejvíce dolů a pak byste se mohl dostat na Vámi požadovanou výšku a nic bych již nedosazoval, nebo "udělat "štíhlé vřeteno" na JTE- E dostat se na zhruba 2 m výšky do mezer přisadit další stromky, do 160 cm to zvládnete a paní "D"  požádat pod odborným vedením Vás jako instruktora  o pomoc a nebo skutečné sehnat stromky na JTE-G, kde byste to zřejmě zvádnul zcela sám-  připojuji pár obrázků na podnoži JTE-G(odrůdy Dima, Zita, Miodar, Mivibe- tedy letní) letos a v roce 08 v květu...   Další varianta - přesadit do mezer na 125 stávající stromky a na volné místo zkusit, něco na JTE-  G a uvidíte sám... Pokud jsem správně pochopil Vaši myšlenku...    

Děkuji za obrázky. Moc pěkné. Dám na vaši radu a dosázím stromky na JTE-G... a uvidíme. Jen nevím, zda to již nemám nechat na podzim. Sice jsme asi v pěti stech metrech, ale ve školkách už to asi raší. Ještě jednou, děkuji.

Nechal bych to také na podzim, ale v těch 500 m pokud nejde o chráněnou polohu, by mohli být trochu problémy s růstem na JTE-G, přece jenom je to poměrně vysoko, zkusil bych nejprve jeden stromek a pak se uvidí...