Jabloňová stěna

Pro pana Šichtance: Pokud jste v 500m a chcete mít nejnižší větve níže než 50 cm, mohl byste mít v zimě problémy se sněhem. Když ho napadne okolo 1m, nahoře se ještě udělá pevný škraloup a pak to celé pomalu klesá díky odtávání zespodu, obvykle dostanou spodní větve pořádně zabrat a často tu tíhu neudrží a polámou se. Musel jsem jít z cca 30cm na cca 60 a i tak to musím v zimě občas pohlídat. Hodně úspěchů.

Poradí mi prosím někdo, jak to na jaře ostříhat?

Dobrý den, pochopila jsem dobře, že při podnoži J-TE-E mám mít v jabloňové stěně vzdálenost stromků 250 cm mezi kmeny? Co když tam mám na střídačku podnož MM 106? V době nákupu jsem nevěděla, že jsou podnože důležité. Každý třetí strom je na podnoži MM 106 a jeden je na podnoži M9. Z důvodu okousání kmínků budu některé stromky vyřazovat, ale nejdříve si na nich vypěstuji rouby. Raší mi totiž různě 10-15 cm nad zemí, kde byl sníh a zajíce je neokousali. Nepovedlo se mi sehnat stejné odrůdy. Je zajímavé, že mi nejvíce poškodili podnože MM106. Asi jsou chutnější. Musím mít ve stěně stejné podnože? Ještě dotaz. Mám okousanou i hrušeň Erika, která mi měla opylovat Clappovu. Může ji pylovat i Dycolor? Není uvedena jako opylovač. Děkuji všem za odpověď k naroubování z čerstvých roubů. Ponesu je z hor, tak snad budou ještě vhodné. Můžu narounovat, nebo spíše naočkovat i do čerstvě zasazeného stromku, když mu před sazením budu máčet kořeny ve vodě, aby se dobře ujal. Nezabiju tím i nový stromek? Děkuji za odpověď.

Nepochopila a nebo já jsem to špatně formuloval, stromky na JTE -E, M9, Jo- Ha ale i M26 dávám od sebe 120 cm- při pěstování štíhlých vřeten  (mezi kmínky stromů je tato vzdálenost - pokud dáte 130 cm nic nezkazíte, na střídačku podnož MM106 snad ani nezkoušejte, to byste musela znát přesné chování jednotlivých odrůd, ale podnož a odrůdy na ní jsou vzrůstnější než výše jmenované a po zhruba 5-9 létech byste musela stromek většinou vyhodit (ve školce jsem dostal takto Rubinolu - za 5 let jsem ji vyhodil z řady, Hanu atd. - bohužel stromky dobývají a označují brigádníci a někdy se stane chyba . Takto jsem také koupil v jedné špičkové školce místo Nely-   Strymku . Pokud nechcete dělat štíhlá vřetena a nebo dělat volnější tvary je MM 106 ideální, kotví již poměrně dobře, snáší dobře zatravnění atd., ale stromek je o zhruba o 25 - 30 % vzrůstnější než na M9 nebo JTE- E , nepotřebuje však dodatkovou závlahu, stromky mají vyšší životnost, je poměrně mrazuvzdorná   a jak uvádí některá literatura, jde o univerzální podnož pro zahrádky a hlavně pro pěstitele, kteří nemají jasnou představu co a hlavně jak chtějí pěstovat ,protože poměrně brzo a dobře plodí bez větších starostí majitele. Lze z ní také tvarovat volnější štíhlá vřetena, ale tam bych šel min.  na 2 -2,5 m od sebe. Zkrátka pro pěstování s menším podílem práce docela ideální. Má však také svá negativa - některá literatura uvádí menší velikost plodů a další nevýhody. To, co je výše uvedeno se vztahuje alespoň k průměrně úrodné půdě. U růstu nových výhonů pozor, abyste neroubovala podnož na podnož, výhony musí rašit nád místem roubování!!!   Můj osobní názor je, že je vhodné mít ve stěně stejné nebo velmi podobné podnože co se týká vzrůstnosti (nebo volit takové kombinace, že podnože jsou různé ale stromky dle vzrůstnosti odrůdy stejné velikosti - to však vyžaduje již značnou praxi ) - tedy doporučení do stěny pro štíhlá vřetena se vzdáleností stromků 0,8- 1,4 m -  M9, JTE-E, Jo- ha a na 1.2 a více i M26- záleží však vždy na kvalitě půdy, poloze, nadmořské výšce, odrůdě atd. -  a už jsem to jse to zase zkomplikoval...    U mě ve 450 m v chráněnější poloze na Vysočině mezi domy je takto OK. U roubování je samozřejmě vždy lepší zakořenění podnože, ale i bez toho u jabloní nejsou problémy při dodržení základních pravidel, dnes mi přišli podnože a rouby  , zarýpnul jsem podnože svázané v balíku do záhonku a trochu zalil, až budu zhruba za týden - 14 dnů roubovat, podnože vyndám namočím krátce do vody, beru přímo z kýblu a roubuji v ruce, vracím do kýble a po naroubování hned sázím.  K máčení stromku(kořenů) ve vodě po další dobu( desítky hodin)  - dle některých názorů dochází na kořenech k narušení mikroflóry a případnému usmrcení mikroorganismů a posléze trvá ujmutí stromku další dobu...?!, máčím pouze hodně zaschlé kořeny(do 1 hodiny), po zasazení dostatečně a opakovaně zalévám a z těch zhruba 200 vysazených stromků za 10 let   jdou kromě dvou všechny.Nějak však nechápu proč sázíte stromek a vzápětí ho roubujete - stromek stojí od 90 - 200 Kč a podnož okolo 10-12 Kč. a očko 3-4 Kč...

Pane Adam, moc děkuji za odpověď.  Nebyla jsem na netu, tak odpovídám až dnes. Vzdálenosti jsem špatně pochopila. V některé diskuzi jsem již četla o vzdálenostech 1,25 m. Vždy jsem měla zahradu (mám teď třetí, jak se stěhuji), ve které již stromy byly a ty jsem upravovala podle knížky a pocitově. Byly hezky vzrostlé, ne vysoké a s dobrými a zdravými jablky. Sice jsem byla asi za podivína, protože postřikuji s pršiplášti se štítem na tváři, ale výsledek stál za to. Možnost sdělování rad přes internet mne mimopracovně nenapadla. O podnožích jsem slyšela poprvé loni na výstavě v Lysé nad Labem, ale to jsem již stromky měla v zemi. Aby byla řada souměrná, tak jsem ty vyšší nastrkala mezi ty nižší rovnoměrně. Takže příroda to zařídila sama, že právě ty vysoké zajícům nejvíce chutnaly. Na nový stromek chci roubovat proto, že jsem nikde nesehnala Angold, Rubinolu a Gold star, hrušeň Eriku, Boskovu hlavici a Wiliamsovu. Myslela jsem, že bych nechala ty nízké kmínky na vypěstování roubů a pak dala na jinou odrůdu třebárs dvě větve. Táta měl doma vždy na stromě 2 - 3 odrůdy, které různě zrály s posunem a nebylo třeba tolik stromů. Jabloňovou stěnu jsme založili jednak jako pohledovou clonu od sousedů, jednak proto, že se jí bude věnovat syn, který nazbíral nějaké zkušenosti v experimentálnám sadu na Novém Zélandu. Nechci velké stromy, ale max tak 2,5 m vysolé a celkem jich nejsou stovky, ale 13. kusů. Raději budu mít měně jablek na stromě, ale zdravé a větší a s postupnou dobou dozrávání, ale hlavně konzumní zralosti. Budu mít kvalitní sklep se osobitným uskladněním jablek od brambor, tak to chci využít. Připravuji si zábavu na důchod.

viděl jsem a jedl jsem uchovaná jablka přes zimu od p. Adamce

Adam ´= Adamec??

Adam= Adamec, p. Dubský si mě špatně napsal do tel. seznamu. Po pravidelné každoroční "Světelské zahrádce " což je výstava zaměřená na nové rezistentní odrůdy ovoce a na zahrádkářské výpěstky z regionu se vždy po vánocích dělá vyhodnocení výstavy spojené s ochutnávkou ovoce... pro ty, co se podílí na organizaci výstavy a vystavovatele - tolik jen pro vysvětlení...  a p. Dubský byl jedním z vystavovatelů a také já musím pochválit sortiment jeho květin a cibulovin...

Prosím ještě zkušené o radu. Stromy u rodičů jsou polokmeny vzrostlé a pod nimi je tráva. Roste v ní mech a takovou úpravu nechci. Chci mít nízkou jabloňovopu stěnu a co pod ní?. V předchozí zahradě dával původní majitel kolem stromků posečenou trávu, nebo spíše seno. Kolem stromků byl kruh okopané zeminy. Já jsem tam dala tmavou fólii a kůru a byla jsem spokojena se vším Stromů bylo 10 ale byly jednotllivě kole zahrady. Když budu mít jabloňovou stěnu, na kterou do tvaru "U" budou navazovat třešně s višní a na druhé straně hrušně s renklodami, co mám mít pod stromky? Mám celé pásy okopávat, nebo tam dát trávu, nebo dle vzoru babiček tam nasadit lichořešnici a v dalším pásu meduňku a mátu a bude to jak proti škůdcům, tak i vizuálně hezké? Je nějaké pravidlo? Podnože na jabloně se pokusím sjednotit na JTE- E, případně na M 9, renklody mají podnož "sem", takže asi semenáč a třešně Colt a višeň Ptačku, hrušky podnož sem a hrušeň planou. Může být pod nimi rovnaká úprava, nebo pod každým typem podnože něco jiné. Když má třešeň ráda vápenatou zem, mám ji pouze okopávat? Myslím, že když bych posd stromy pořád jenom okopávala, tak by zem moc prosychala. Po stromy   chci zavést podzemní závlahu ke kořenům drenážní hadicí a do budoucna rozvést kapkovou závlahu, napojenou vrtanou hloubkovou na studnu (50 m). Vodu mám tvrdou. Poraďtemi, prosím vás, jak upravit zem pod stromy. Zatím byla pouze zemina a letos chci po dosazení nových stromků provést konečnou úpravu zahrady. Podle toho budu také rozvádět vodu na časovač(zatím hadicemi) a chci to stiihnout do konce dubna. Od května budu časově velmi vytížena. Děkuji za odpověď.

 Vážená paní Aleno,

pod stromy na podnoži JTE-E, M9 je třeba mít zónu bez trávy(používám zhruba 80 cm širokou, ale stačilo by 60-70 cm ) , podnože tohoto typu koření mělce a trávní porost přece jen "žere " živiny i vodu, takže v zásadě máte dvě možnosti a to chemii na likvidaci trávy nebo motyka, mulčovat posekanou trávou se také nechá, jen bych snad vynechal tu kůru s černou folií. Kůra má spíše kyselé výluhy (je vhodná např.  k borůvkám a jiným kyselomilovným rostlinám atd) . Sice jsem na různých školeních o této variantě také slyšel, ale po dotazu proč to není používáno jsem uspokojivou odpověď nedostal. Folie může mít za následek přehřívání půdy a tedy i mělce kořenících podnoží, což jistě také nebude mít kladný vliv na růst stromů (na jaře může být důsledkem brzké narašení atd.) U mě zatím vítězí motyka... Pokud bude stěna do U, tak bych si dal pozor, aby jistě větší stromky, kterými budou třešně, slívy nestínily menším... Správná orientace a tedy i oslunění stěny  má také pozitivní vliv na kvalitu plodů. U jabloní je Vámi provedená volba podnože v pohodě, ale slivoně, třešeň, višeň a hrušeň na Vámi uvedených podnožích v pohodě nebudou a i kdyby jste se snažila sebevíc a znala všechny zákonitosti růstu a fígle jak ho alespoň trochu zbrzdit, dle mého názoru se Vám to nepodaří (snad trochu u toho Coltu). Moje vyzkoušená varianta jsou podnože třešen G5, nebo PHL-C(ale lze i PHL-A a B), hrušeň K-MA(kdouloň), Slivoně - St. Julien A ( lze také podnož Zelená renklóda a Wangenhaimova) z novějších Krymsk 1 a 2 , ale ty jsem zatím vysadil a za ty dva roky ještě nelze tvrdit, jaký bude výsledek .  Je nutné volit vzdálenost stromků na těchto podnožích okolo 2-2,5 m.Tolik mnou vyzkoušená varianta- Bližší údaje viz. také příručka dnes již nežijícího Václava Zemana Štíhlá vřetena na zahrádce (existuje také video) - jinak budete podle mě nejdřív stříhat, pak řezat -"furt"  poroste dřevo, poté nadávat a posléze kopat... sám jsem vyzkoušel...   Beztravné pásy používám u jabloní, hrušní, slivoní, třešní  , ale ne tak že bych každý týden okopával, tak 3-4 x do roka a řekl bych, že je to v pohodě. Okopávání se nebojte, naopak nakypřená půda drží vodu lépe, pokud použijete mulč travou, také zabrání vypařování. Okopávám však blízko stromků opatrně- koření mělce (spíše jen nakypřím). Závlaha je potřebná a ideální je pomocí hadic a časovače, já zatím používám sudy a 1000 l nádrž a vlastní nohy..., vodu čerpám také ze studny okolo 15 m hluboké a nevydím problém - také není nejměkčí... Myslím, že nasazením bylinek do mezer také nic nezkazíte, já tam sázím vždy ve výprodejích koupené hyacinty, narcisky atd. ale zdůrazňuji ne přímo ke stromům a do kořenů..., a samozřejmě to děla trochu problém při okopávání, ale za tu krásu na jaře to stojí...

Dobrý den, vidím, že p.Adam je opravdový odborník, proto bych se zeptal na řez jabloňových stěn. Tchán ořezal všechny nové přírůstky za druhým očkem. Budou tyto jabloně vůbec rodit? Bohužel neznám odrůdy, zahradu jsme koupili před dvěma lety. Nerad bych jabloně záhy vykopával.   Děkuji