Jabloň vhodná na mušt

Chápu, taky jsme to tak kdysi dělávali. Ale je to o logistice a samozřejmě kvalitním drtiči a velkém elektricky ovládaném lisu. Pak lze 1q jablek vylisovat za 2-3 hodiny včetně přebrání a umytí jablek, očištění a úklidu techniky. Větším zdržením je plnění lahví a sterilace.
    Jinak moštování přezrálých letních jablek se snažím vyhýbat. Jde to špatně, výtěžnost je malá, chuť moštu fádní.

Dotaz.

Zná někdo ze zde diskutujících ranější odrůdu než James Grive, kterou by bylo dobré prohlásit za vhodnou k moštování?

...ranější odrůdu než James Grive, kterou by bylo dobré prohlásit za vhodnou k moštování?

Každá odrůda je v podstatě vhodná na moštování, pokud se moštuje v nepřezrálém stavu. Problém letních jablek tkví právě v tom, že rychle dozrávají, rychle přezrávají a moučnatí.  Dřív než J.G. zraje třeba zmíněný Grávštýn, taky Hana, Nela, Ametyst, Mio, Discovery, Julia, Krasava, Český ráj a plno dalších.

Drcení není problém, ale nejvíc limitujícím faktorem při výrobě moštu je výkon lisu. A zde žádná hydraulika, hydro, aqua vaky ani el. pohon rychlosti lisování nepomůžou. Jen práci relativně usnadní. (Drť se totiž musí lisovat pomalu, aby mošt z ní stačil odtékat. Jinak se trhají plachetky nebo drť vystřeluje ven). A na to stačí obyčejný trapézový šroub s ručním pohonem. Práci urychlí jen velký objem koše, min. 100l, nebo větší množství plachetek. (Větší část moštu je stejně samotok...) Nejlepším řešením je šnekový lis který pracuje kontinuálně. Jenže jeho výroba je v domácích podmínkách dost náročná a komerční výrobky jsou velmi drahé. Ještě k pasterizaci. Nejlepší je kotel na přímé vytápění s kohoutem. Stačí např. 70l Brutar. (Průtokové pasterizátory jsou pro malovýrobu zbytečné). A horký mošt se stáčí přímo do vhodných láhví, pivních, minerálkových, a ihned zavírá korunkovými uzávěry. Rafael

Není nutné to dělat na klasické moštovací lince. Existují odšťavňovače v cenách od jednotek do desítek tisíc. Na nich se dá vyrobit čerstvá šťáva ze všeho v čem je trochu vody. Dovedu si představit každotýdenní moštování menšíhio množství jablek na takovém stroji. Trochu nejasné je udržení takové šťávy, mně nepasterovaný mošt nechutná a patlat se týdně s takovým množstvím by mne nebavilo.

Na odšťavňovači se dá dělat denně čerstvá šťáva. Mě zase čerstvý chutná víc.

Já ošťavňovač nemám, tak to lisuju klasicky. Děda zase jezdí lisovat k zahrádkářům. Výtěžnost má větší, stráví tím podstatně míň času a nemusí nic uklízet...

Moštuju Boscoopy a Zvonkáče. Děda převážně Matčino, chybí mu sice kyseliny, ale je voňavější. Pro rannější mošt je vhodný James Grieve.

Pro výrobu cideru jsou vhodnější speciální odrůdy, které mají třísloviny a lépe se vyčeří.

Pasteraci provádím druhý den. Mošt si sedne, stáhnu ho do třílitrových zavařovaček a steriluji 20 minut na 70°C. Mám automatický hrnec, je výborný. V.

Zdravím

Váš požadavek je odruda vhodná na mošty a odruda má být rezistentní a ja bych toleroval i odolné. Je jasné, že na mošty musíte vybírat odrudy, které jsou hlavně štavnaté a hlavně navinulé neboť mošty z ze sladkých odrud jsou protivně sladké jako je Šampion, Jonagold...

Pro moštování byla vyšlechtěna hlavně odruda Vanda. Je to rezistent, nesmíte jí hnojit a silně řezat jinak Vám znehodnotí dužninu. Je to nejšťavnatější rezistent, který existuje a má velké plody a roste jako Šampion.

Na moštování se většinou nehodí pozdně zimní odrudy.

Na mošty jsou hlavně specializované staré odrudy a to Melba, Mac Intosh, Matčino...

Hlavní pilířové odrudy jsou Strýmka, Boikovo, Cronclenské, Ontario, Švýcarské o., Matčino, většina renet, Antonovka

U nás na Moravě je odruda na vše a moravská hrdost   Moravská jadernička a něco obdobného v Čechách je Panenské a Holovouské malinové s Čisteckým lahůdkovým (tyto odrudy sahají i na Moravu) nevím jak je to u Vás na Slovensku. Pokud se Vám podaří sehnat i tyto tipické českomoravské odrudy tak Vám je vřele doporučuji. Jsou z nich nejlepší mošty.

sadař vlada

Na moštování se většinou nehodí pozdně zimní odrudy.

Je to samozřejmě otázka názoru a vkusu. Já osobně považuji tyto odrůdy na moštování za nejlepší. Jablka (ani padaná) zdaleka tak rychle nehnijí, moštovat se může postupně i několik týdnů po sklizni, chuť moštu je svěží a barva jiskrná.

Na mošty jsou hlavně specializované staré odrudy a to Melba, Mac Intosh, Matčino...

Melba - v době mého mládí se jednalo o úplnou novinku. Jde o letní jablko, sice voňavé a šťavnaté,  ale rychle přezrává. Že by někde rostly staré stromy Melby, to fakt nevím.
Mac Intosh - odrůda je to sice starší, ale pěstovala se většinou spíš na nízkých tvarech jako delikátní stolní ovoce, tedy ne jako typický moštovák
Matčino - samozřejmě jej mnoho liodí moštuje, protože starých stromů roste ještě hodně, dříve (koneckonců i dnes) to byla velmi populární odrůda. Jsou jí vyčítány dva nedostatrky - sladká chuť s nedostatkem kyselin a menší šťavnatost, která se ještě ležením ztrácí. Obojí není pro jednodruhový mošt ideální. Výborné jsou ovšem Matčiny ve směsi s nezralými a velmi jkyselými jablky
Croncelské, Boikovo a Strýmka (časově v tomto pořadí) u nás skutečně patřily k pilířovým moštovacím odrůdám. Hlavně proto, že stromy jsou velké, dlouhověké a při určitém sklonu k periodicitě přinášejí bohaté úrody

Na moštování se možná hodí pozdní odrůdy, ale já využiju jejich trvanlivosti, a budu je skladovat jak dlouho to půjde-do jara.Letní odrůdy, které bych jinak vyhodil, raději zmoštuju, a využiju jejich trvanlivosti po sterilizaci, a budu mošt skladovat taky jak dlouho to půjde-klidně mošt v PETkách vydrží do příštího léta-pokud ho nevypijeme dříve.

Naše letní jablka(nějaká stará odrůda) přezrávají až někdy koncem září.Tedy v době moštování, otřepaná ze stromu mají černá jádra, jsou relatívně tvrdá, kyselejší.Letních jablek se najednou nesní hodně, a i postupně konzumovaná se časem přejí.

Mám pro moštovací účely nevhodný drtič.Sice výkonný, nožový,ale z jablek udělá jemnou kaši.Takto udělaná jablečná drť snadno v lisu prochází mezi dřevěnými latěmi-při lisování štáva stříká na všechny strany.Vhodnější by byl přístroj na bázi struhadla.

Když má někdo tak jako já nevhodný drtič, tak je možno dokoupit siťový pytel do lisu, nebo si takový vyrobit doma ze síťoviny, textílie,pytloviny, jutoviny,nebo ze silnější záclony.

Když má někdo tak jako já nevhodný drtič, tak je možno dokoupit siťový pytel do lisu, nebo si takový vyrobit doma ze síťoviny, textílie, pytloviny, jutoviny, nebo ze silnější záclony.

Máte pravdu. Pytel v lisovacím koši výrazně usnadní lisování a mytí lisu po něm. Záclona a podobné textilie se ale trhají. Pytel lze ušít z lisovacích plachetek nebo z jiné pevné síťoviny (např. na lešení).
   Právě u nožového drtiče se projeví výhoda pozdních zimních odrůd - nenadrtí se na kaši nýbrž na drobné kousky a výtežnost je pak mnohem větší.