hnojení ovocných stromů

Na tuto problematiku nelze odpovědět obecně. Věc má mnoho proměnných. Kde pěstujeme, jak pěstujeme, co pěstujeme, na čem pěstujeme a co od ovocných plodin chceme (ovoce, stín, pohyb na vzduchu, houpačku). Je to podobné, jako se ptát: "Máme vůbec léčit nemoci?" V některých případech jistě ne, ale to neznamená, že nikdy ne. 
    Příroda zařídila koloběhy prvků tak, že rostliny ve spolupráci s živočichy se postarají, aby živin neubývalo. Jenže nepočítá s člověkem, který plody posbírá, zbyty háže do popelnice a výkaly spláchne do kanalizace. 
    Existují historicky osvědčené modely pěstování - vypálit les, zasadit užitkové rostliny, až přestanou efektiovně plodit, posunout se dál, vypálit les, zasadit plodiny, atd. Opuštěné teritorium si buďto odpočine a vyzdraví nebo zaroste trnitými keři a je ztraceno.
    Vysokokmen třešně na ptáčnici a vřeteno James Grieve na M9 jsou dřeviny, které, krom toho, že obě plodí ovoce,  jsou si pěstitelsky tak málo blízké, že už to víc skoro nejde. Proto nelze vynést obecný závěr :hnojit - nehnojit.
    Je zajímavé, že toto dilema nemají pěstitelé krátce střižených trávníků.

Ještě k dotazu na odborníky - i když se za něho nepovažuji.

Intenzivní způsob pěstování, tj. maximální výtěžnost z plochy se bez hnojiv, postřiků a dalšího ošetření neobejde.

Extenzivní způsob, kdy na ploše příliš nezáleží, dává pěstiteli možnost méně, případně i vůbec ne o stromy pečovat. Při větší ploše se nakonec vždycky něco urodí, bez záruky kvality. Někdo si tento způsob zdůvodní i ekologicky.

Ekonomika intenzivního pěstování je otázka velkoproducentů, u malopěstitele se těžko finančně oceňuje vlastní práce i výsledek. Ale to, co platí pro skot, platí přeneseně i pro stromy: Když dáš krávě do držky, ona Ti dá do dížky.  Zdá se mi, že to na pochopení není tak složité. Z.E. 

To co Z.E píše, ač neodborník (ostatně jako my všichni) je pravda. 
   V současnosti se o malopěstitelství dá hovořit s rezervou a o jeho rentabilitě vůbec ne. Pryč jsou doby, kdy se pěstovala zelenina a ovoce proto, aby nebyl hlad,  pryč jsou doby, kdy se pěstovalo proto, že na pultech nic nebylo, pryč jsou doby, kdy pěstitel si rozšířil sortiment zeleniny a ovoce na stole. Dnes je to o zábavě, hobby, agroturistice, v případě trhu s hnojivy, postřiky, mechanizací i o byznysu.
    Všichni víme, že nejekonomičtějším počinem malopěstitele by bylo pronajímat pozemek zahrady jako tenisový kurt,  dobu, strávenou úporným vrtáním se v hlíně věnovat svému povolání a ovoce si koupit. Čas a peníze ušetřené vynecháním nákupů v zahradnictvích, Hornbachu a OBI pak strávit s dlouhonohou blondýnou v přímořském letovisku.  

Teda já bych pane doktore tu blondýnku raději vynechal a ten čas bych trávil s bezva kámošema v hospůdce a ještě k tomu ve stínu. Taky dobrý, ne? Stanislaw

Je třeba to brát racioniálně. S tou blondýnou budete bez peněz daleko dříve a pak zbude dost času na adventní věnce i zimní údržbu nářadí. ZE

Je jasné, že cena práce se u malopěstitelů nechá těžko započítávat, takže jí nechme stranou. Ale zásadně nelze souhlasit s tím, že by se i u nich například v případě hnojení nejednalo o otázku efektivity. Ani malopěstitel by přece neměl být hlupák, který by vydával velké peníze za hnojiva, pokud by se mu to nevyplatilo na výrazně vyšší úrodě! Všeobecné proklamace ovšem nevypovídají o věci vůbec nic, a opravdové praktické zkušenosti (ať už vlastní či z odborné literatury) s tím, o kolik se alespoň přibližně zvýší úroda při jakém konkrétním hnojení, jsem se tedy zatím ani náznakem nedozvěděl. Stejně jako odpovědi na otázky spojené se sázením nových stromků po starých, a s případnými chorobami při ponechání spadaného listí jako hnojiva...

celá tato diskuze je moc pěkná, prakticky se vším souhlasím a při sázení stromků se snažím kopat co největší díry...

Ale je tu jedna podivná věc. Asi před pěti lety jsem koupil dva stromky čačanské l., jeden pro sebe a druhý pro tchána. Protože tehdy na podzim dost pršelo, žádnou velkou díru jsem nekopal a zkrácení větví jsem nechal na jaro (a na jaře jsem na řez zapoměl). Tchán nechal stromek týden v sudu s vodou a před sázením vykopal pořádnou jámu. Korunku mu seřízl známý zahrádkář radikálně až brutálně. Teď po pěti letech vypadají stromky prakticky stejně. Jo, abych nezapoměl,  zahrady jsou asi 300m od sebe - stejná zemina, stejná hladina spodní vody.

Ještě jednou se vyjádřím sama za sebe. Stromy opečovávám a pěstuji, protože si tak můžu kdykoliv v sezóně utrhnout čerstvé ovoce na stromě, keři. Vím, kolik postřiků provádím. Nemusím česat ovoce předčasně a nechávat ho dozrávat v boxech a podobně. Stejně tak ho nemusím ošetřit, aby "vydrželo" tak, jak má než se dostane ke spotřebiteli. Znám hnojivo, které jsem použila, případně nepoužila vůbec. Ovocem se můžu cpát do sytosti, dělat džemy, kompoty, křížaly a mám i na uskladnění bez ohledu na ceny na trhu. Ovoce, které vyprodukuju, mám pro celou širší rodinu v dostatečném množství, tudíž ani oni nemusí většinu ovoce vůbec kupovat. Nepěstuji ovoce na výdělek a tak nemám ani čas, chuť, místo... Nedala bych vedle sebe 2 stejné stromy s různou "údržbou a servisem"-hnojený-nehnojený, do jámy nepoužité půdy-do jámy po předchozím stejném stromu, spadané listí od stromu pryč-u druhého ponechat, 1 strom stříkat-druhý ne. A tak lze pokračovat. Píšu to za sebe, ale myslím, že většina malopěstitelů není ani nechce být Mičurinem, statistikem, výzkumným pracovníkem... z toho důvodu, aby si na vlastní kůži ověřila, že doporučované metody mají své opodstatnění ve faktech. Tak to zkuste Vy! Taky bych docela ráda znala skutečné výsledky takovýchto porovnávání. Třeba se s námi o své poznatky za pár roků rozdělíte, když se nenašel dosud nikdo na tomto fóru, kdo by ta porovnávání prováděl. To není ironie, to je výzva. M.R.

Bylo to určeno panu 174.166, ale vloudil se tam mezi jeden příspěvek, tak to upřesňuji. M.R.

Chápeme, pamí M.R, komu odpovídáte. Mě taky úpornost pana 174 166 a jeho stížnosti, že se málo dověděl,  už trochu nebaví. Jako kdyby si zaplatil a za své peníze nedostal to, nač má nárok.
   Na položené otázky odpovědět nelze. Tak jako nelze odpovědět, jestli je lepší terénní nebo sportovní automobil.
   Malý příklad. Úvaha, jestli se hnojením zvýší úroda o 5% (což by bylo v pohodě) nebo o 50% (což by stálo za úvahu) je mimo mísu. Jediným rozdílem hnojených a nehnojenýchy stromů přece není počet kg ovoce! Rozdíl je taky ve zdravotním stavu a ve velikosti, chuti, vůni, sladkosti plodů. Pět procent úrody jistě oželíte. Přijmete taky drobné plody kyselé chuti? A jak chcete změřit,  o kolik procent je jablko chutnější?
   Listí je jistě přirozené hnojivo, když se rozloží. Ale strom nerodí jen listí. Necháte-li listí, ale i všechny plody pod stromem, aby vrátily půdě to, co strom odebral, pak je opravdu hnojení zbytečné.