Fólie versus mulč

S těmi koly to neberte tak vážně a doslova. Mísu zakryjete jednoduše pomocí kartonových čtverců a obdélníků. Zatím se mi krabice podařilo sehnat vždy zadarmo. Velký návin kvalitní tkané textilie jsem sehnal za cenu netkanky.

Cena rozboru závisí na tom, co všechno budete chtít (základ + podíl humusu + např. těžké kovy). Nepamatuji si to úplně přesně, ale rozbor stál v řádu stokorun (600 - 800,-Kč). Otestování vody ve studni už bylo o něco dražší. Nejsem z JM, a tak Vám s blízkou laboratoří neporadím (vzorky se stejně většinou zasílají, klidně se porozhlídněte v širším okolí).

Ok, to by šlo. Nicméně bych k tomu měl 2 dotazy : tento pozemek je na dosti větrném místě. Jak jednoduše zajistit, aby přes léto držely na místě a v silnějším větru neulítly? Dávat ke každému stromku 10 cihel na zatížení asi není nejlepší nápad, nemluvě o tom, že 500 cihel nemám.  A druhá věc - když bude hodně sucho, jak jednoduše zajistit skrz karton zalívání - musely by se nejspíš opakovaně odkrývat a opět instalovat?

Na mém pozemku je též větrno. Karton spolehlivě zajistí silnější vrstva mulče. Zalévám přes kartony (nasáklé vodu propouští), část zálivky se též dostane do půdy stečením do "spár" mezi čtverci a obdélníky. Proti nechtěnému odtoku můžete navýšit zeminu po obvodu kruhu (závlahová mísa).

Nj, závlahová mísa... tak jsem to měl - po obvodu drny po vykopání jam. Ale když jsem zjistil, jak blbě se pak kolem seká tráva, tak je postupně ruším a zarovnávám jimi díry, na které na pozemku narazím.

Když zalívám, tak 10l ke stromku, a ono trvá tak 5 minut, než se voda kompletně vsákne z mísy do půdy. A obchodit těch 50 stromků mi zabere tak 2 hodiny. Proto si neumím představit, že bych měl u každého stromku vsakovat 10l skrz karton, to bych tam strávil snad celý den. No, uvidíme, nějak to vymyslím. Zrovna včera mě napadlo udělat z nějaké tvrdší fólie duté válce (kýbl bez dna), které bych ke stromku "důrazně" položil, nalil do nich vodu a ať se vsakuje jak dlouho chce...

V komunální arboristice je po Evropě běžné, že v extrémně suchých obdobích se ke kmínkům uvazují závlahové vaky z kašírované textilie, z nichž nalitých 60-120 litrů vody prosakuje ven po cca 24 hodin od naplnění. Pokud je potřeba rychlejší odtok, tak se "vreckochrbátovým nožem" udělá větší perforace dna, než je z výroby.

V USA používají tyto vaky i v sadech, kde se jim nevyplatí dělat trubkovou závlahu a rozváží vodu autocisternou.

Výhoda vaku je, že se dá dát dodatečně a jen na období sucha. Drenážní závlahovou trubku můžete dát pouze v době výsadby do výsadbové jámy a pokud dojde k jejímu zanešení, ucpání hlodavci či zarostlými kořeny, tak ji nic neopraví.

SfK.

Drenážní závlahovou trubku můžete dát pouze v době výsadby do výsadbové jámy a pokud dojde k jejímu zanešení, ucpání hlodavci či zarostlými kořeny, tak ji nic neopraví.

Drenážní trubky skutečně instaluji při výsadbě. Ale těch prvních 50 trubek jsem zavrtal ke kmenům již stojících stromů stromů pomocí motorového vrtáku a obsypal pískem. Za 15 let se mi zanesly či ucpaly dvě. Jednoduše jsem je převrtal.

Já jsem zase při rušení kanalizace získal zadarmo 80 cm široké plastové trubky, které jsem rozřezal cca na 25 cm vysoké články, které u nových stromků zarýpám ihned po výsadbě, a u těch starších výsadeb je rozříznu po délce a zasunu přes kmen a zarýpu. Úroveň zeminy udržuji tak 5 cm pd úrovní terénu, takže se tam těch cca 10-15 litrů může nalít hned a nemusí se čekat na vsáknutí vody.

Dřív jsem používal trubku širokou 40 cm, ale širší je samozřejmě lepší.

Jiran69

a ještě jsem zapomněl dodat, že se to pak výborně seče. Jiran69

No ja teda osobne zalievku formou "urobim si okolo stromceku jazierko a pockam kym sa vsiakne" rozhodne neodporucam pri mladych stromcekoch. Totiz, pri takejto forme sa z povodne kyprej pody vyplavi vzduch, stane sa hutnou, po vyschnuti je ako kamen, ako vyschnute dno rybnika. Na lahsej pieskovej pode by sa to asi nestalo, ale na stredne tazkej az tazkej ako mam ja urcite. Nasledkom je, ze mlady stromcek musi tvorit korene v tejto ako skala stvrdnutej pode, co mu jednak pribrzduje rast a jednak moze sposobit, ze hlavne korene nevytvori rovnomerne do vsetkych smerov. Ked potom bude vacsi, je vyssia pravdepdoobnost, ze sa vo vetre vyvrati.

Preto sa vzdy snazim sadit na jesen, ked staci mierne zaliat krhlou s rositkom len do tej miery, aby sa zem zlahla. Vlhkosti ma potom strom dost az do neskorej jari  - poda aj vdaka mrazom zostane kypra a do jari sa obnovi vzlinanie vlhkosti z nizsich vrstiev. Ked uz musim sadit na jar, tak zalejem len tolko, aby poda zlahla a vlhkost udrzujem kvapkovou zavlahou. Ina moznost by asi bola vyrazne vylahcit tu vrstvu, kde sa bude robit zalievka - napriklad pieskom, vyzretym kompostom - aby stvrdnutie do velkych hrud nemohlo nastat. 

Ine je, ked uz je starsi strom a zalievam niekde, kde je trava. Tam stvrdnutie nehrozi, lebo tomu brania jemne korienky travy.

Trnavsko 145 mnm

Já bychn to ve své půdě taky nedělal. Pokud má ale někdo problémy s písčitou půdou, tak se ztvrdutí a spékání povrchové vrstvy bát nemusí.