Fólie versus mulč

U chudé písčité půdy uděláte pro stromy nejlépe, když k nim navezete (případně zapravíte)  nějaký organický materiál - rozleželý hnůj, kompost. Bahno z rybníka, jak doporučují knihy, má malokdo.
   Vojtěška je jistě dobrá, ale provzdušnění půdy vy nepotřebujete, dusík lze dodat snadno i jinak. Vojtěška koření několik metrů hluboko, takže konkurence o vláhu tam být může.

No tak organiku na podzim samozřejmě dodávám v dostatečném množství, ale je to jen v míse kolem stromku. Jde mi o vylepšení půdy i pod trávou mimo stromy, aby se stromy měly dobře i při rozrůstání mimo mísu, což jsem myslel, že tímto způsobem dodaná organika a dusík by mohlo být prospěšné.

Jde mi o vylepšení půdy i pod trávou mimo stromy,

Nemám zkušenosti se zahradničením v suché oblasti, u nás je mokro furt. Zlepšit půdu mimo stromy je asi složité. Jednak v podmínkách, které popisujete byste musel udělat nějaký rázný zásah, např. hlubokou orbu a dodání nějaké ornice, ale píšete, že ta tam je. Kolečko, dvě kompostu to asi moc nenakopne a sežere to tráva. Takže to by asi bylo zbytečné. Přikrýt část netexem možná pomůže, ale vítr to poškozuje a sečete tam, bude se to motat do sekačky. Když to bude černý netex, půda se zahřeje a bude vypařovat víc. Ornice tam je, je jí dost, nahoře drn. Takže mi vychází nedělat nic, maximálně častěji sekat, ale i to je sporné, protože u vás ta tráva moc rychle asi neroste a vzrostlá zasychá, takže neodpařuje. Sečteno, nedělal bych nic.

Vojtěška snáší opkovanou seč, pokud má být dlouhověká, měla by jednou za rok před sečí zakvést. Je velký žrout vody z celého půdního horizontu. Učili jsme se, že si dokáže sáhnout na spraších klidně přes 10 m hluboko. Takže jestli hospodaříte na suchých pozemcích, vojtěšku vyřaďte. Lepší by byla některá jednoletá luskovina (pokud Vám jde o dodání dusíku)do mis - jetel růžák, hrách, peluška, jednoletá lupina, do meziřadí spíše směs jetelů - luční, plazivý, zvrhlý s nějakou vytrvalou trávou. To je porost, který brání zbytečnému vypařování. Jestli Vám nevadí drny, výtečně a velmi rychle obrůstá srha. Když hmotu posekáte, rozptylte jí i pod stromy, o její zapravení do půdy se postarají žížaly. No a když rozhodíte nějaký kompost nebo hnůj na zimu, zatahají si i tuhle hmotu do země. Když to uděláte na jaře, hnojíte trávu. To se týká jak meziřadí tak okolí stromů. Pokud máte tu geotextilii zadarmo, nebo výrazně levně, dejte ji na "mísy" pod stromy a překrývejte tenkou vrstvou mulče. Kvůli jemným kořenům hledajícím vodu a živiny.    

Zlepšování půdy pod trávníkem bych v tuto chvíli neřešil. S rozrůstajícími se korunami stromů je lépe přiměřeně zvětšit bezplevelnou mísu. V pozdějších dobách sadu (staří 7 a více let) koruny mísy stejně přesahují, a pak je lepší hnojit po obvodu korun (odklopením travního drnu, zatlučením trubek pro hnojivý roztok atp.).

Já bych si asi nechal nejdřív udělat rozbor živin, jestli je třeba něco dodávat. Pokud by bylo živin v půdě dostatek, přemýšlel bych spíš o občasné závlaze.

Mehlicha jsem si nechal udělat před výsadbou sadu a vinice - výsledky a doporučení mě překvapily. Cena rozboru se rychle vrátila za ušetřená vícesložková hnojiva.

tedy k tomu dotazu o udržení vláhy, levnější a na zahradě po většinu roku dostupný je jednoznačně mulč. Účinnější je geotextílie. Pod bílou geotextílií se navíc ani na přímém celodenním slunci povrch půdy nepřehřeje, což dále omezí již tak malý výpar. Bílá geotextílie se mi osvědčila pod broskvoně v době jejich zvýšeného nároku na přísun vody. A například i krátce střižený trávník zalitý ráno a zakrytý bílou stavební geotextílií byl i po celodenním slunečním žáru a teplotách přes 30° večer příjemně vlhký, zatímco trávník vedle nezakrytý byl totálně vyschlý.

Neznám konkrétní podmínky na místě, ovšem po mých zkušenostech mi syntetická textilie nesmí na pozemek. Po dvou, třech letech se rozpadá a odstranit její zbytky je neštěstí. A to nevíme, co vše se z ní uvolňuje.

Spíše preferuji přírodní materiály, jako jutu, nebo nepotištěný karton (i ten může být kontaminován), raději slámu, seno, posekaná tráva, piliny.

Jde -li jen o vypařování, pak karton pokrytý posekanou trávou je nepřekonatelný, jen se může stát, že se pod ním zabydlí hryzci. Pokud se jedná i o hnojení, pak travní mulč dodá dusík, smíchaný s pilinami i uhlík a rozklad bude rychlejší. Výsledek bude podle druhu pilin buď kyselý (jehličnany), nebo zásaditý (listnáče).

Pokud hodláte dodat stromům i vápník (vstřebatelný), pak doporučuji nasypat vaječné skořápky v kombinaci s železnými pilinami, případně s hřebíky, které prošly žárem v ohni. (Toto jen moje teorie, možná na toto téma založím vlákno)

Uvidíme.

A teď do mne.

Karton je hezká věc, ale sehnat a vyrobit 50 kusů kol 80cm v průměru by bylo dost pracné. To už je jednodušší vystřihnout ty kola z netkanky, nic špatného, co by mi mohlo vadit, se z ni neuvolňuje, a zahrnout je trochou zeminy. No uvidím, ještě popřemýšlím, jestli i tuto vrstvu, nebo jen mulč. Navíc si neumím představovat, když bude potřeba, jak bych stromky zavlažoval skrz karton?

Hryzci nahoře na suchém kopci skutečně nehrozí. Ani hraboše jsem nezaznamenal.

O hnojení mi nejde - jak jsem psal, dodávám na podzim do mís dostatek organiky i minerální hnojiva dle potřeby. Skořápek tolik nemám - co spotřebujem, skončí v kompostu, takže se tam stejně dostane. Využitelnosti starých hřebíků v půdě příliš nevěřím.

Ta druhá část, co by se mi líbila, bylo vylepšení půdy mimo mísy, pod trávou. Ale jak jste tu naznali, vojtěška by byla kontraproduktivní, a nic jiného příliš nepomůže. Takže na to se asi vykašlu.

A ten rozbor zeminy si udělat nechám (můžete někdo doporučit laboratoř v Brně a okolí s lidovou cenou?) a poté se uvidí víc.