Coxova reneta (Cox´s Orange Renette, *1825 M.R. Cox v Colnbrook-Lawnu)

Ešte raz Dobrý deň Petře! Nie si sám, kto považuje chuť koxovky za najlepšiu medzi jabloňami, je to asi aj väčšina konzumentov jabĺk v Anglicku. Nie bezdôvodne som pestoval Kid´s Orange, pestujem Pinovu a skúsil som aj Braeburn, ale pravá chuť koxovky sa asi napodobniť nedá. Najlepšie by nám o Cox´s Orange Renette porozprával vynikajúci pomológ Ing. Bouchal, keby bol ešte medzi nami. Chodil som na jeho prednášky v r.1978 do Náprstkova múzea v Prahe. Okrem histórie napr. amerických praotcov odrôd 60.-80.rokov min. storočia- Mc Intosh, Starking, Golden Del. aj. vedel detailne porozprávať o skúsenostiach s pestovaním nových krížencov a bezpečne poznal všetky plody prinesené na prednášku. V 80.rokoch som sa snažil zohnať stromček aspoň Cherry Cox, ale bezvýsledne. Coxova reneta neznáša suché počasie, pukajúca šupka je lákadlom pre hmyz a plesne. Anglicko má vlhkejšiu klímu, preto sa jej tam darí lepšie. Neviem či aj teraz, ale donedávna patrila k najviac predávaným odrodám jabĺk v U.K. Z rezistentných odrôd bohužiaľ nemá žiadna takú chuť. Najviac ju pripomína k chrastavitosti tolerantná nemecká Pinova, ale nie je taká šťavnatá a pripadá mi zas až moc "navoňaná." Jej skladovateľnosť a nevyčerpateľná úrodnosť z nej robí sortu, ktorá si zaslúži svoje miesto v záhradke ako akýsi "dubbler" koxovky. Odporúčam bujnejší podpník alebo prebierku plodov, aby sa nebrzdili prírastky vplyvom úrodnosti. Paľo

Díky za odezvu Palo. Založíme fan klub Coxovy renety a jejích kříženců jako je Bláhovo oranžové, Kidd´s orange, Auralia, Clivia, Dukát atd.  Nemám problém sehnat C.renetu, spíš bych potřeboval větší zahradu, abych mohl vysadit vše, co bych potřeboval. Coxovu mám na špatném místě a ještě k tomu na M9, takže nic moc růst. Jednou jsem koupil celou bednu jablek Coxovy od zahrádkaře, ale z bídou měly tak dvě, tři tu správnou chuť. Mně padlím ani strupovitostí moc netrpí, to Jonathan je na padlí větší přeborník. Mám tady hlavně problémy s hmyzem. Většinu jablek je poškozena, takže spadnou. Mám naroubované do starších stromů Topazy, Rubinoly a Bohemie, ale problém je udržet je na stromě. To peckoviny jsou proti tomu v pohodě. Díky za upozornění na Pinovu.    Petr 

Co se týče Coxovky, připojuji názor "z druhé strany barikády", protože většina těch příspěvků na mně působí dost jednostranně, a určitě si řada lidí řekne, že tu skvělou odrůdu musí také okamžitě zkusit!

Do této kategorie patřili i mí rodiče, kteří během asi 25 let vysadili na zahradě celkem 3 stromy. Stručně řečeno, z těch stromů nikdy nic moc nebylo a to mám zahradu spíše vlhčí. Jeden strom (naštěstí) odešel sám, dva zbylé jsem přerouboval ale ani tím jsem si moc nepomohl, protože Coxovka je bujná a v kombinaci s moderními odrůdami (většina je taky bujná) je z toho dost nezvladatelná kombinace - tohle mi ale došlo až tak po třech letech od roubování.

Když se Coxovka povede (v posledních asi 6 letech jednou), je to paráda, ale z 10-leteého zákrsku jsem měl malý košíček jablek, která se kazí doslova před očima. Tož to jsou mé zkušenosti s Coxovkou z posledních 16 let...

Máte-li obrovskou zahradu a spousty času, určitě se dá s jedním stromem experimentovat, já však preferuju "dříče" s bohatou, nejlépe každoroční násadou a jistotou slušné sklizně chutných (nebo aspoň průměrných)  jablek, která chvíli vydrží (pro mně Šampion, Golden, Melrose, Selena, Melodie). A do tého kategorie Coxovka určitě nepatří.

Tomáš, SM 300 m.n.m.

Pane Petře, jsem také šťastný vlastník 11-letého zákrsku Cherry Cox.Jablíčka střední velikosti a vynikající chuti.Říkám jim jablka dvou chutí, při zakousnutí, a po poválení na patře zase jiná chuť.Mají rády vlhčí polohy a vláhu, jinak jsou málo šťavnaté.Loňský katastrofální rok přežily bez úhony a ve vynikající kvalitě.Bez strupovitosti (po dvou postřicích) což pro Spartana nebo Mc Intosh bylo zoufale málo.V počátku pěstování a při malé násadě dochází po období sucha a nárazovém vydatném dešti k praskání plodů.Tyto nedostatky jsem vyřešil pravidelnou závlahou, zvláště před sklizní kvůli skladování a šťavnatosti.Pokud nejsou srážky zalévám 15÷20litrů týdně.Nutná též probírka plodů (v mém případě).Měla by se lehce podtrhnout, zvláště je li pěstována na M9.Všechna tato opatření se vyplatí pro její vynikající chuť.Ne nadarmo byla často používaná v minulém století ke šlechtění nových odrůd.Originál byl ovšem nepřekonán.Chuťově ji připomíná odrůda ELSTAR i když to není její kříženec.Někteří pomologové však uvádí, že jeden z rodičů Elstaru (Iigrid Marie) by mohla být náhodný semenáč Coxovy renety. Co se týká komerčních degustací, domnívám se, že jsou v současné době neobjektivní a slouží k propagaci jistých novinek.Proto poslední místa Coxovky a jiných kvalitních odrůd.Na 1.místě kšeft. Co říci závěrem: Pěstujte a množte Coxovky, zaslouží si zůstat na zahrádkách. - Mičurin II

A dá se ještě běžně koupit stromek?

Mám na zahradě 2 coxovy renety, boskoop,moravskou jaderničku, matčino,blenheimskou renetu, sudetskou renetu, james grieve, wealthy a můžu říct že mě nové odrůdy nic neříkají.Vůbec nestříkám a nemám prakticky žádné škůdce.Coxova je chuťově opravdu vynikající.Je vidět že můj děda věděl co sází.Vašek

Súhlasím s Vami. Chuť Coxovy renety je ojedinelá kombinácia nevtieravej vône, jemných kyselín a správnej dávky prírodného cukru. Podobnú harmóniu vyváženosti zažívam pri ochutnávke Topazu v správnej konzumnej zrelosti, akurát bez "koxovej príchuti." Elstar patrí k najvydarenejším krížencom Coxovej renety. Pestovala sa najviac v Holandsku. Bohužiaľ bez fungicídov sa veľkovýroba u nej robiť nedá. Privítal by som rezistentnú odrodu s chuťou koxovky, aj keď musím smeknúť klobúk pred p.Vaškom, ktorý pestuje staré sorty bez postrekov a má jablká čisté a bez červíkov. Je vidieť, že tvrdenie mnohých diskutujúcich, že bez chémie sa to nedá, sa vždy a všade nezakladá na pravde. A to človek nemusí ani pestovať rezistenty. Paľo

Nu, je otázkou, jestli se na pravdě nezakládá tvrzení mnohých diskutujících nebo pana Vaška. Kdyby to šlo bez chemie, tak by profesionální pěstitelé neutráceli tolik námahy za ošetřování a peněz za pesticidy. Pokud p. Vašek ví jak na to, nechť si to dá patentovat, vydělá tím obrovské peníze.  Sám pěstuji jablka taky prakticky bez pesticidů. Ne že by to nešlo. Ale počítám s tím, že 3/4 úrody skončí v moštu. Kdybych měl 3 jabloně, tak si ten luxus nedovolím. Sem tam se zadaří rok (např. 2000),kdy se strupovitost prakticky neobjeví a obalečů je poskrovnu. Ještě lepší byl rok 1986, otázkou je, nakolik tomu napomohl pšouk v ukrajinské elektrárně.
   Poslední místa v degustacích nejsou dána lobbingem propagátorů novinek. Při všech degustacích, kterých jsem se zúčastnil byly ochutnávané vzorky anonymní. Odrůdy se rozkryjí až po skončeném hodnocení.  S coxovkami je to stejné jako s goldeny, starkingy, jonathany. Vyrostou a sklidíte je všude, ale chutnají jen v dobrých polohách. Ti kteří mají dost místa na zahradě, že si ji z piety vysadí, obvykle zahradničí v oblasti, kde není o půdu nouze, To bývá jen výjimečně v zemědělsky optimálních polohách.

Otázka je, čo sa myslí pod pojmom optimálna poloha. Keď som v r. 1978 slúžil vo VZS, priniesol mi kamarát uprostred leta zo svôjho sadu v okolí Liberca a z pivnice na chalupe jablká James Grieve a Čistecké lahôdkové z minuloročnej úrody (!) a chutili ako na začiatku konzumnej zrelosti, bez náznaku vädnutia šupky. Každá odroda dáva rôznu kvalitu svojích plodov v rôznych klimatických podmienkach. Nadm.výška, vlhkosť vzduchu, striedanie denných a nočných teplôt... výrazne ovplyvňujú kvalitu a uchovateľnosť jabĺk. Pokiaľ ide o degustačné komisie, myslím si, že tá hrstka posudzovateľov nepredstavuje vždy ideálnu vzorku drvivej väčšiny konzumentov, takže ich subjektívne hodnotenie môže "vyniesť na Olymp" odrody, ktoré by mnohí považovali za priemerne chutné. Často zohráva úlohu asi aj "národná hrdosť" alebo lobbing pestovateľov (Rubín, Bohemia). Termín degustácie býva často v čase, kedy neskoré zímne sorty sú ešte pred zenitom konzumácie. Je to téma na dlhú diskusiu. Paľo