Williamsova - ten pravý požitek pro chuťové buňky

Zdravím, taky mám hrušku williams hrozně rád, před 2 roky jsem ji kupoval na internetu jen za 140 Kč, což je myslím pěkná cena. Už se těším na pořádnou úrodu.

Jen škoda, že ani ve sklepě ani v lednici dlouho nevydrží. Letos je jich do bečky málo, takže musíme konzumovat přímo a moc se jich sníst za den nedá. Zvlášť, pokud člověk dělá mezi lidmi:).

Zajímavá informace, pane Votrubče, že ta zelená je chutnější než červená. Opravdu.

Sadil jsem je zároveň, ale červená je narostená mnohem větší. Plody zelené jsou opravdu o něco chutnější.

Asi se to nedá popsat. Ta červená se zdá kořenitá dosti silně. Zelená je sladší?

Ta sladkost i kořenitost je u červené jakoby trochu naředěná. Pokud ochutnám jen červenou, není to tak markantní. Ale když si dám hned po ní zelenou, je to jasně poznat. Letos plánuji zarýt ke stromům hnůj, tak jsem zvědavý na příští rok, zda to není výživou. Sluníčka mají obě +/- stejně.

Má stejný názor ještě někdo jiný? Například pan Fidla?

Já pozoruji jisté rozdíly v chuti podle toho, kde který stromek stojí. Já mám obě odrůdy nna jednom stromě a rozdíl v chuti jsem nepozoroval. Tím netrvrdím, že nějaká malá nuance být nemůže.

"Williamsova -  ten pravý požitek pro chuťové buňky" ale bohužel jen do nejlepších oblastí. Proto mám ve svých 500 nad mořem Clappovku, která v těchto podmínkách je královnou konce prázdnin a začátku školního roku. Velké plody, kousnete do voňavého sluncem prohřátého plodu a sladká šťáva teče po bradě. Bohužel neoštřovaná trpí strupovitostí hrušně, takže dost plodů je deformovaných. Ale na Williamsku nemám, byť jsem si narouboval její červenou mutaci a čekám jak se to tu u nás bude chovat.  Juraj Kafka

Tak kolik jich přežije řádění všelijakých škůdců, vos a ptáků?