Rez hrušňová

Co se týká té mé historky s kadeřavostí a sousedem v roce 2009, tak jsem mu samozřejmě tvrdil to samé, co tady psal pan Vysloužil, že po odkvětu už je postřik neúčinný, ale když jsem později porovnal jeho stav listů s mým, tak už jsem raději mlčel. Měl jsem prakticky napadených 100% listů, které opadaly i se všemi plody. Nejhorší je, že zašly i tři mladé stromky Favority Morettini 3, ale pokud pan Vysloužil zpochybní i tento důvod úmrtí stromků, tak jsem z toho opravdu jelen (nikoliv pan Jelen, který je jedním z místních diskutujících). Stromky měly prokazatelně kadeřavost, která je zřejmě oslabila natolik, že jim nové listy už nenarostly. Například stejně staré stromky Redhaven na stejné podnoži a i stejně velké, po opadu napadených listů normálně obrazily znovu.

V dáždivom čase prvej pol. júna boli vhodné podmienky pre šírenie hubových chorôb- vrátane hrdze. Na niektorých listoch, ako napr. na snímkach p.Petra, sa vytvorilo súčasne viac lézií. Ako správne nedávno radila p.Lída, postupne na spodu listov vznikajú- tak ako sa parazit vyvíja- zdureniny. U p.Petra však okrem pomarančových škvrn nachádzame nekrotické pletivo. Tam už sa zdurenín nedočkáte. Domnievam sa, na rozdiel od p.MV, že nekróza je konečné štadium interakcie parazita s fungicídom. Ale môžem sa mýliť. Nie som špecialista na hrdzu ani neomylný radca.

Mechanizmus ochorenia európskym typom hrdze hruškovej je dostatočne prebádaný. Netuším, prečo z toho p.PP robí takú kovbojku? Primárnym hostiteľom sú jalovce Juniperus sabina a chinensis. Letné výtrusy sa uvoľňujú z "pľuzgierkov" na spodnej strane čepele listov rodu Pyrus. Na extrémnych stanovištiach môže dôjsť k napadnutiu listových stopiek, letorastov aj plodov, čo vedie k zníženému výnosu, nízkej kvalite plodov a chradnutiu stromov. Odstraňovanie jalovcov je nereálne, špecifický fungicíd neexistuje, podobne ako u chrastavitosti kôstkovín. Preto zatiaľ jediná účinná ochrana je včasný jarný postrek hrušní prípravkami s obsahom účinných látok typu bitertanol, dithianon, penconazole či mancozeb. Je škoda, že šľachtitelia nových odrôd hrušiek nepovažujú hospodársku významnosť tejto choroby za priveľmi významnú a nezaradili odolnosť k hrdze medzi šľachtiteľské ciele.

Tady musím souhlasit s Paľem:
  "Preto zatiaľ jediná účinná ochrana je včasný jarný postrek hrušní prípravkami s obsahom účinných látok..."
   Na druhé straně opakovaně nemohu souhlasit s Petrem z P.:
  Já bych ale nikomu neradil, aby na kadeřavost po odkvětu nestříkal, že už to nemá smysl...
    Víte, jakékoli ověření v praxi je velice cenné. Ale jenom tehdy,  jedná-li se o osobní zkušenost neškodnou - s dobou zrání, chutí, trvanlivostí ovoce, tvarováním větví,  s odolností proti mrazu - tam je to v pořádku, můžeme testovat a zkoušet doaleluja. Ale s chemickými látkami je to proboha něco jiného!  Přístup ve stylu "nekoukám na doporučené termíny aplikace, na druh přípravku, na koncentraci, postříkám a uvidím.." nemá s ověřováním v praxi nic společného - je to hazard s rostlinami, s přírodou, s vlastními dětmi. Potřiky jsou nutné jedovaté zlo a nerespektování aplikačních termínů či ochranných lhůt je špatné. Budu to hlásat i přesto, že jsem na vlastní kůži dopady nesprávně aplikované chemie neodzkoušel (a ani se k tomu nechystám).
   Dvě poznámky k sousedovu pozdnímu postřiku broskvoní. 1.Kadeřavost je u nás obvykle silná i po chemických zásazích. Mnoho broskvoní vymrzlo, uschlo, trpělo klejotokem. Zatím jsem ale nezažil, že by stromek i bez postřiku a kompletně postižený kadeřavostí v témže znovu nerobrazil.  Asi to možné je, stejně tak je ovšem možné, že příčinou zániku Vašich broskvoní nebyla pouze kadeřavost.
2. Relativitu osobní empirie vidím na  slivoních. Byly letos mimořádně silně napadeny mšicemi. Listy lepkavé, výhony zkroucené. Asi bych jindy nevydržel s nervama a vytáhl insekticid. Protože ale 18.5. všechny plůdky zmrzly, nechávám je být. Nu a před pár dny koukám - ne že by tam mšice vůbec nebyly, ale je jich nesrovnatelně méně a raší zdravé lístky. Možná mšice smyl déšť, snad se rozmnožily pestřenky a slunéčka. Kdybych však před týdnem postříkal stromy třeba pivem, budu dnes do krve tvrdit, jak účinný ten pivní postřik byl.

"Preto zatiaľ jediná účinná ochrana je včasný jarný postrek hrušní prípravkami s obsahom účinných látok..."

A já snad tvrdím, že není?

Ale s chemickými látkami je to proboha něco jiného!  Přístup ve stylu "nekoukám na doporučené termíny aplikace, na druh přípravku, na koncentraci, postříkám a uvidím.." nemá s ověřováním v praxi nic společného - je to hazard s rostlinami, s přírodou, s vlastními dětmi.

Jaký je hazard aplikovat opožděný postřik proti kadeřavosti třeba v polovině května? S OL tam tedy problém rozhodně nebude.

Zatím jsem ale nezažil, že by stromek i bez postřiku a kompletně postižený kadeřavostí v témže znovu nerobrazil.

Takže přeci jen ty jelení parohy. Mně se ale zdá, že to děláte naschvál. Už jsem o tom jednou psal a tenkrát jste nic nenamítal. Ale divím se, že jste o této možnosti nikde nečetl. Takové riziko tady podle literatury existuje. A pivní postřik? Tenhle druh humoru už známe. Ale proč se nezasmát i tentokrát.

V každém léčení - humánním, vceterinárním i rostlinolékařském platí, že lék pokud není správně indikovaný je kontraindikovaný.  A postřik je pro stromy lék. Tedy každá chemická látka má - kromě svého kýženého účinku - taky vedlejší nežádoucí účinky, vytváří rezistenci choroby, zanechává rezidua. Proto nadále tvrdím, že stříkat pesticidem v neúčinnou dobu byť s dodržením ochranné lhůty je nesprávné.  
   Nevím, jaké parohy máte na mysli. Stejně tak nevím, proč mi vyčítáte, že jsem "tenkrát nic nenamítal". Cožpak mám za povinnost odpovídat úplně na všechno?
  Pivní postřik byl uveden jako příklad, že tlak škůdce se může měnit i nezávisle na chemickém zásahu.

O to, aby postřiky byly aplikovány v přijatelné dávce a hlavně v pravý čas, tj.účinně, by neměl určovat každý z nás, ale někdo, kdo to ovládá a je sdílný.Nevím, proč by v každé i té malé obci měla chybět informace ObÚ s takovými údaji.Není to věc jen Zahrádkářů, ale i těch, kterým je problematika tohoto druhu cizí, ale jsou vlastníky často zanedbaných sadů a pod.Ty jsou jen na ostudu a šíření chorob.Jsme všichni na jedné lodi a, bohužel,nesmí nám být to, co nám všem vysloveně škodí, lhostejné.  AB

Pal'o, to v tom živém plotě ale máte spíš J.communis - a ten není hostitelem rzi .   

ps- také jsem nestříkala (příště budu muset), ale je zajímavé, že stará Pařížanka je napadená minimálně, mladá Pařížanka hodně a vedle ní mladá Armida snad ještě víc - asi to přivál vítr z té strany...

Pre pani 220.182: Nechce sa mi veriť, že viete lepšie ako ja, čo mi rastie pred domom, ale porovnaním so snímkami na weboch je to istotne Juniperus chinensis, prevdepodobne var. Obelisk. Vzdialenosť od hrušne je cca 10 m. Na ulici pred plotom sú ďalšie 2 druhy, z toho 1 plazivý. Ak by bola hrušeň Dicolor postihnutá hrdzou masívne, zrejme by som ju nestriekal, ale nahradil odolnejšou odrodou, event. ázijským typom. Doposiaľ vždy stačil jednoduchý mechanický zásah- otrhanie napadnutých listov. 20 či 30 kusov nie ja až taká námaha.

A co ten jalovec, ten taky nestříkáte nebo na něm nic není? 

             Mr Big