Rez hrušňová na letorostech

Aby ty řezné rány nenamrzly. Ale možná by šlo nechat rezervu a zjara vzít "načisto"           L.

Řezné rány budou drobné, téměř zanedbatelné, v porovnání s plochou odumírajícího dřeva a pletiv pod plodnicemi houby. Navíc řezné rány ošetříte. Velmi dobrý je k tomu Arbokol nebo Tervanol.

Pane Polehla,
Syllit sólo proti rzi ne. Výsledek nebude uspokojivý. Záleží, samozřejmě, na tlaku choroby a tedy i na průběhu počasí v období kolem kvetení.
Jak už jsem uvedl výše, rzi berou velmi dobře systémové triazolové přípravky. Baycor je také chemicky triazol, ale jen lokálně systémový s nějakým translaminárním účinkem (chrání částečně i druhou neošetřenou stranu listu).

Horizon proti rzím je vyzkoušená věc. Pokud byste měl doma nějaký jiný triazol, např. Score, bude fungovat určitě dobře. Slabší by mohl být Talent, má podobné účinky jako Baycor.

K zamezení vzniku rezistence můžete k opakovanému použití Horizonu přidat Syllit, Delan, nebo alespoň Dithane. Tím odpovídám i p. Lídě.

Dobrý den, prosím o vysvětlení. Dnes při kontrole stromků plané hrušky zasazených v listnatém remízku na Hané mezi veznicemi, cca 2 km nejbližší, jsem zjistil rez na listech těchto hrušek. V okolí nejsou žádné jalovce, kolem remízku jsou pole, aleje ořechů a špendlíků kolem cest. Je zamoření plošné? Nebo ji přenášejí jiné rostliny.

Uvádí se, že je potřeba hrušně izolovat od jalovců 100 - 150 m, aby nedošlo k přenosu výtrusů. Třeba to je málo. Jiné rostliny ne.

Já bych řekl, že se zamoření dá považovat za plošné a že dříve uváděné izolační vzdálenosti prakticky neplatí. Jednak se skoro v každé zahrádce nějaká hrušeň najde, stejně jako v každá dědině se najde nějaký ten plazivý či keřový jalovec z těch několika hostitelských druhů.

Výtrusy se prostě do vzduchu dostanou se sebemenším vánkem a nemají "stanovenou" vzdálenost, po které zase z toho proudu vzduchu "vypadnou". Vždyť se sem občas s větry dostane třeba i písek ze Sahary anebo popel z islandské sopky (jak se jen jmenovala? Pamatuje si to někdo? :-))

Josef.

Máte pravdu, pane Josefe, zamoření patogenem rzi je plošné, bohužel.. Ale intenzita napadení listů hrušní klesá se vzdáleností od zdroje nákazy. Takže hrušně rostoucí ve větších vzdálenostech od lidských aglomerací s jalovci, mívají napadení snesitelné, které nevyžaduje chemické ošetření. Ale například hrušně ze zahrádkářských kolonií, či vilových čtvrtí ve městech jsou bez chemie naprostými mrzáčky.

Pane Vinšálek
Děkuji za odpověď.Prosím ještě o doplnění informace o Horizonu.V jaké koncentraci se míchá a lze jej použít i na jabloně?V přebalovém letáčku se uvádí koncentrace 0,075÷0,1% proti monolii na švestce.Zachovat u hrušně tutu koncentraci? Děkuji - Mičurin II

Horizon jsem dříve dost používal proti strupovitosti jabloní, ale vždy jen v kombinaci s nějakým kontaktním přípravkem. V tom případě stačí koncentrace 0,6%. Na americké padlí angreštu před květem, nebo hned po odkvětu, případně i po sklizni stačí 0,8%.
Houby způsobující rzi jsou odolnější. V sólo aplikaci proti rzi hrušňové je třeba použít koncentrace 0,1%, v případě kombinací 0,8-0,9%.

Kdo prošvihne z nějakých důvodů termíny ošetření broskví proti kadeřenosti, lze to ještě po vyrašení pupenů zachránit Horizonem v koncentraci 0,1%. V kombinaci se Syllitem to je ještě lepší.
Jen je ještě třeba připomenout, že aby tyto triazolové přípravky dobře účinkovaly, potřebují teplotu v době aplikace minimálně 13°C, lépe když to je nad 15°C. A listová plocha už by měla být alespoň 1 cm2.