Myslíte, že už byla vyšlechtěná taková hrušeň?

Máme velmi rádi hrušky, proto jsem postupně během let zkoušela pěstovat odrůdy Clappova, Lucasova, Thirriotova a Boscova lahvice.

Protože však mají sousedé od mojí zahrady asi 30 m ze severní a 15 m ze západní strany plot z thújí, musela jsem se nakonec vždy s hrušněmi rozloučit.

Tak se chci zeptat, jestli už nebyla vyšlechtěná odrůda, které by neškodila blízkost thújí. Nechci ale žádnou japonskou náhražku.

Thuje rez nepřenášejí. Přenášejí ji JEN jalovce. Buď to nejsou tůje, nebo je něco jinak.

Byla jsem u sousedky na výzvědy a jsou to opravdu jalovce. Prý mají více druhů. Plot je ze skalního, pak mají ještě nějaký šupinatý a čínský, ale ten je uvnitř zahrady.

Myslela jsem, že je to plot z thújí, moc to nepoznám.

Ludia z tych jalovcov uzitok nemaju, iba esteticky.Robia problemy druhym ktorym znemoznuju dopestovat si ovocie.

Zo susedkou sa treba dohodnut, jalovce vykacat skodu preplatit a kupit nieco nove. Jalovcov je viac druhov su aj take co neprenasaju hrdzu.

Jalovec chvojka a Jalovec cinsky su prave pre hrusky nebezpecne druhy jalovca.

Enni.

Tak se sousedkou se domluvte, že v době mezi rašením pupenů a kvetením Vašich hrušní u ní postříkáte ten šupinatý (asi chvojka) a čínský Kuprikolem. Ne tolik jehličí, ale kmínky a kosterní větve co už mají hnědou borku. Ani nemusíte každoročně, ale 1× za 3 roky by to chtělo. To, jestli daný rok vynechat závisí na tom, jestli při hledání najdete živé plodničky jako jsou na obrázcích od IH. Na tom Jalovci skalním rez hrušňová není, ale pokud by Vám zbyl postřik tak je to jedna z možností, kam jej vyplýtvat.

SfK.

Problém nebude v přítomnosti zeravů, ale jalovců (chvojka, čínský). Asijské náhražky jsou na rez hrušňovou méně vnímavé. O žádné zcela odolné odrůdě nevím.

Je otázka, jestli víte jak vůbec rez hrušňová vypadá a jak se projevuje.  Zrovna zmiňovaná Boskova lahvice je poměrně tolerantní a snese i nějaké to napadení bez újmy na plodech a s mírnou újmou na listech. U ní stačí 2-3× týdně po zahájení opadu listí toto uklízet a pálit. Pokud je listí spáleno, nemohou se z něj spóry uvolňovat a infikovat zimního hostitele. Není-li zimní hostitel infikován, nemůže se na jaře přenášet spóry z plodnic na Jalovci chvojce přenášet zpátky na právě rašící nové listy hrušní. Navíc postřik se dělá právě v této době rašení a ne až když jsou vidět mycelia na listech.

SfK.

Není to sobecké nadřazovat pěstování hrušní existenci některých jalovců? Co kdyby obě strany proti rzi bojovaly jinak než kácením? U hrušně máte to štěstí, že se rez neuhnízdí ve dřevě a stačí po tři týdny okolo kvetení udržet listy odolné ke spórám, které v té době naletují - jen z některých jalovců. Ty pokud rez chytí mají ji na doživotí. No a co budete dělat až souseda donutíte (?) vykácet jalovce, když zjistíte, že protože nijak neošetřujete je na listech rez zase? Budete chodit po vsi a šmírovat co kdo má za plotem a nutit ho aby to vyřezal, vykácel? Není správným řešením své hrušně chránit jinak? Pěstitel se stará, pěstitel má.  

Urcite je rozdiel mat zdroj hrdze 15 m a zdroj 300m daleko.Hrdza sa bude objavovat aj po pripadnom vykacani jalovca v blizkosti ale nebude to tak pandemicke ako ak by bol "za dverami".Uz to vyzera tak ze budeme davat prednost pestovaniu kde akych okrasnych krikov ale dopestovat si zdrave ovocie z vlastnej zahardky bude povazovane za podradnu druhoradu vec? Ludia by si mali uvedomit ze ak pestuju hrusky nikomu tym neublizuju a neobmedzuju nikoho ale ak si nasadi cinsky jalovec je situacia uplne ina.