Louise Bonne
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?) 4.10.2016 20:01
Podle mě je todle pouhá zkratka, tedy dostat se k cíli nejrychlejší možnou cestou.
Nezlobte se, pane inženýre, ale s tím nelze souhlasit. To je o dojmech. Skutečnost, že nám známé rodiče v potomcích vidíme, není žádný důkaz. Kdybychom ty rodiče neznali, nepoznáme je anebo neurčíme, zda nejde o prarodiče.
Hruška Konvert je skutečně vzhledově pdobná na Konferenci i M. verté, Lebosca spíš jen na Lebrunovu, jablko Jonalord nepřipomíná Jonathan ani Lorda. A propos - podle čeho byste poznal, že Topaz a Goldstar mají stejné rodiče?
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 189.156 (?), 4.10.2016 15:33
Musím říci že se mi tato myšlenka ani trochu nelíbí, co by nám to přineslo? Byli bychom nějak obohaceni? Připomíná mi to myšlenku jisté skupiny lidí, kteří by chtěli aby byly staré odrůdy podrobeny rozboru sekvence DNA, aby se jako navždy do budoucna potvrdila jejich jakože pravost. Aby potom jako nebyli třeba ani odborníci, kteří dokáží odrůdu určit dle vnějších znaků. Toto je ovšem cesta do pekel a pohřebiště starých chutných odrůd...
Ing. Fidla
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Petr Zehnálek - (35) - 59.254 (?), 4.10.2016 16:38
Proč tak pateticky? Pokud si pokládáme otázku, zda je Konference potomkem Boscovy, proč odmítat odpověď jen proto, jak byla získána. Genetika vstupuje vehementně do všech oblastí, nevím, proč se jí principiálně bránit. Přínosy jsou velké. Negativům je naším úkolem se ubránit, jako je tomu všude jinde. Osobně bych vytvoření databáze sekvencí DNA ovocných odrůd viděl jako přínos a divil bych se, kdyby se už na něčem takovém v západní Evropě či v USA nepracovalo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 189.156 (?), 4.10.2016 19:26
Podle mě je todle pouhá zkratka, tedy dostat se k cíli nejrychlejší možnou cestou. Jenže ono se říká, že nejen cíl je důležitý, ale i cesta, která k němu vede! Při opravdu kvalitní znalosti odrůd,(neříkám že je to můj případ) se dají potenciální rodiče s velkou dávkou pravděpodobnosti určit. Víme že v Idaredu je otištěn Jonathan jak vyšitý, v Bláhovce zase Coxovka, jakkoliv je fakt že toho Wagenera rtam nevidím ani teď. Teď jsem viděl odrůdu Zlepšené Panenské a byl tam jasně patrný Jonathan i Panenské! V odrůdě Clappova zas je evidentní že vychází z Hájenky, že je Coxovka z Ribstonského je taky jasný... Major dle mého vychází z Londýnského a Konference mi přijde dost podobná na Boscovu. Ano, nemohu říci že mám tyto dvě odrůdy hrušní dokonale nastudované, nakolik je doma nemám a mohu se tedy mýlit. Pokud bych je ale pěstoval a pozoroval, omyl by byl prakticky vyloučen! K čemu genetika, ptám se?
Ing. Fidla
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 4.10.2016 20:01
Podle mě je todle pouhá zkratka, tedy dostat se k cíli nejrychlejší možnou cestou.
Nezlobte se, pane inženýre, ale s tím nelze souhlasit. To je o dojmech. Skutečnost, že nám známé rodiče v potomcích vidíme, není žádný důkaz. Kdybychom ty rodiče neznali, nepoznáme je anebo neurčíme, zda nejde o prarodiče.
Hruška Konvert je skutečně vzhledově pdobná na Konferenci i M. verté, Lebosca spíš jen na Lebrunovu, jablko Jonalord nepřipomíná Jonathan ani Lorda. A propos - podle čeho byste poznal, že Topaz a Goldstar mají stejné rodiče?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 189.156 (?), 4.10.2016 23:20
No jistě že nebyl, on je to totiž běh na dlouhou trať že a to je právě ta cesta... Ano, mám strach že mě nahradí UI, tedy umělá inteligence, přiznávám:)
Přesto si opravdu nemyslím, že je nutno cpát tyto metody všude. Nechci působit nějakým namachrovaným dojmem, ale opravdu nepovažuju za vědu molekulárním rozborem determinovat desítky druhů třeba jestřábníků, nebo kontryhelů. Převedeno do ovocnářství bychom takto určovali a měli zařazeno pod čísly třeba ty typy Grávštýnu, klony Panenského, nebo Jadernic. Opravdu to takto chceme? Pouhé číslo nám nikdy nic neřekne, co si zapamatujeme je emoce, chci říci že číselná databáze je možná dobrá pro hlavouny, ale nikoliv pro běžného člověka...
Ing. Fidla
|
|
|
|
|
|
|
host - 189.156 (?), 4.10.2016 23:27
Nechc aby to vypadalo že se navážím do práce botaniniků, sám se trochu za jednoho považuju... Chci říci že je hodně snadné nasbírat vzorky z 50 rostlin jestřábníků třeba, udělat rozbor DNA a popsat 10 nových druhů... MNohem těžší, ale i přínosnější je strávt mnohem více času v terénu, zkoumat stanoviště na kterých se vyskytují, časové detailyv kvetení, jemné niance v barvě květů atd... Dostáváme se na zcela jiný, komplexnější level poznání... Že na to dnes nikdo nemá čas? To je věc druhá...
Ing. Fidla
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|