Louise Bonne

Musím říci že se mi tato myšlenka ani trochu nelíbí, co by nám to přineslo? Byli bychom nějak obohaceni? Připomíná mi to myšlenku jisté skupiny lidí, kteří by chtěli aby byly staré odrůdy podrobeny rozboru sekvence DNA, aby se jako navždy do budoucna potvrdila jejich jakože pravost. Aby potom jako nebyli třeba ani odborníci, kteří dokáží odrůdu určit dle vnějších znaků. Toto je ovšem cesta do pekel a pohřebiště starých chutných odrůd... Ing. Fidla

Tá genetika pôjde ďalej, Homo (sapiens?) to má v povahe, že sa nezastaví pred ničím. Hrať sa na boha je lákavé... Pokrok v genetike prináša obrovské benefity už teraz, napríklad v prenatálnej diagnostike. A prekročia sa ďalšie a ďalšie hranice, príde aj na génové inžinierstvo, a nielen v medicíne. S tým vyvstanú aj obrovské etické dilemy, väčšie než Himaláje. Možno už o pár rokov bude šľachtenie nových odrôd ovocnín prebiehať spôsobom o akom sa nám dnes ani nesníva. Je to dobré alebo zlé? Kto to dnes dokáže povedať? P.S. : Ale od tej pôvodnej témy -Avranšskej - je toto už ozaj ďaleko. Každopádne mne bude za šľachtiteľskými staročasmi pána Bláhu, Loudu a spol. úprimne ľúto.

Nu, vinaři už povětšinou rodokmen oblíbených vinorodných odrůd znají.A pomohla k tomu právě genetika. Musím říci, že je to velmi zajímavé čtení, dozvědět se, že tato odrůda - pěstovaná staletí - je křížencem jiné dosud známé a některé zapomenuté - např. Heunisch. Vědecký přístup není cesta do pekel ani pohřebiště chutných odrůd. Naopak odhadovat původ pouze podle vnějších fenotypických znaků znamená obvykle život v omylu. 
   Známe to i z běžného života - všichni říkají, že chlapec je celý tatínek, jen maminka ví své...

Proč tak pateticky? Pokud si pokládáme otázku, zda je Konference potomkem Boscovy, proč odmítat odpověď jen proto, jak byla získána. Genetika vstupuje vehementně do všech oblastí, nevím, proč se jí principiálně bránit. Přínosy jsou velké. Negativům je naším úkolem se ubránit, jako je tomu všude jinde. Osobně bych vytvoření databáze sekvencí DNA ovocných odrůd viděl jako přínos a divil bych se, kdyby se už na něčem takovém v západní Evropě či v USA nepracovalo. 

Ona ta analýza DNA nebude zřejmě nejlevnější a někdo to musí zaplatit, přání nestačí. Kolem ovoce se patrně netočí takové peníze jako kolem vína a taky druhů a odrůd je řádově víc.

Podle mě je todle pouhá zkratka, tedy dostat se k cíli nejrychlejší možnou cestou. Jenže ono se říká, že nejen cíl je důležitý, ale i cesta, která k němu vede! Při opravdu kvalitní znalosti odrůd,(neříkám že je to můj případ) se dají potenciální rodiče s velkou dávkou pravděpodobnosti určit. Víme že v Idaredu je otištěn Jonathan jak vyšitý, v Bláhovce zase Coxovka, jakkoliv je fakt že toho Wagenera rtam nevidím ani teď. Teď jsem viděl odrůdu Zlepšené Panenské a byl tam jasně patrný Jonathan i Panenské! V odrůdě Clappova zas je evidentní že vychází z Hájenky, že je Coxovka z Ribstonského je taky jasný... Major dle mého vychází z Londýnského a Konference mi přijde dost podobná na Boscovu. Ano, nemohu říci že mám tyto dvě odrůdy hrušní dokonale nastudované, nakolik je doma nemám a mohu se tedy mýlit. Pokud bych je ale pěstoval a pozoroval, omyl by byl prakticky vyloučen! K čemu genetika, ptám se?

           Ing. Fidla

Podle mě je todle pouhá zkratka, tedy dostat se k cíli nejrychlejší možnou cestou.

Nezlobte se, pane inženýre, ale s tím nelze souhlasit. To je o dojmech. Skutečnost, že nám známé rodiče v potomcích vidíme, není žádný důkaz. Kdybychom ty rodiče neznali, nepoznáme je anebo neurčíme, zda nejde o prarodiče. 
   Hruška Konvert je skutečně vzhledově pdobná na Konferenci i M. verté, Lebosca spíš jen na Lebrunovu, jablko Jonalord nepřipomíná Jonathan ani Lorda. A propos - podle čeho byste poznal, že Topaz a Goldstar mají stejné rodiče? 

Ondro, bude v tom taky trochu strachu o chleba! Ruku na srdce, vždy sis byl při určování na 100% jistý? Vzpomeň na četné determinační výpravy, jichž jsi byl účasten, a teď si představ, že by Tvůj tip (tipy) byly následně snadno a dnes již levně potvrzeny/vyvráceny i "DNA fingerprintem" stejně jako pachatel z místa činu. Vždyť to nemá chybu! Dovedeš si představit ty krásné rodokmeny?!

Není to o tom "zrušit klasické pomology", ale pomoci jim při těžkém rozhodování. Nebo kdo v současnosti bude určovat třešně, když pan Kloutvor už není mezi námi? Troufl by sis?

No jistě že nebyl, on je to totiž běh na dlouhou trať že a to je právě ta cesta... Ano, mám strach že mě nahradí UI, tedy umělá inteligence, přiznávám:) Přesto si opravdu nemyslím, že je nutno cpát tyto metody všude. Nechci působit nějakým namachrovaným dojmem, ale opravdu nepovažuju za vědu molekulárním rozborem determinovat desítky druhů třeba jestřábníků, nebo kontryhelů. Převedeno do ovocnářství bychom takto určovali a měli zařazeno pod čísly třeba ty typy Grávštýnu, klony Panenského, nebo Jadernic. Opravdu to takto chceme? Pouhé číslo nám nikdy nic neřekne, co si zapamatujeme je emoce, chci říci že číselná databáze je možná dobrá pro hlavouny, ale nikoliv pro běžného člověka... Ing. Fidla

Nechc aby to vypadalo že se navážím do práce botaniniků, sám se trochu za jednoho považuju... Chci říci že je hodně snadné nasbírat vzorky z 50 rostlin jestřábníků třeba, udělat rozbor DNA a popsat 10 nových druhů... MNohem těžší, ale i přínosnější je strávt mnohem více času v terénu, zkoumat stanoviště na kterých se vyskytují, časové detailyv kvetení, jemné niance v barvě květů atd... Dostáváme se na zcela jiný, komplexnější level poznání... Že na to dnes nikdo nemá čas? To je věc druhá...

           Ing. Fidla