Jak pohnojit staré stromy trávníku?

Dobrý den,

Na zahradě máme staré ovocné stromy - vysokokmeny - hruška, jabloně, meruňka, švestka i třešeň. Všechny byly strašně zanedbané a hrušeň i ošklivě zmrzačená. Letos jsme je třetím rokem prořezali, tak už vypadají lépe, myslím ale, že by jim prospělo pohnojení. Jak hnojit velký starý strom v trávníku?

Je vyloučené zrušit pod nimi trávník a zrýt, to už by nám na zahradě nezbylo nic jiného, stromy jsou zde moc hustě. Kácet je ale nechceme, máme je rádi a zvlášť o tu hrušku nechceme přijít. bojím se o ní, zmrzačené větve provlhají a koruna byla moc hustá, takže je kůra mokrá a plesnivá. Letos jsme ji už dost otevřeli, tak snad proschne, hnojivo by jí ale určitě prospělo ne?

Dočetla jsem se, že se má hnojit sondama, další informace ale nemůžu najít - jak se to dělá, kolik a jakého hnojiva? Vody zde máme určitě spoustu.

Liší se to u jednotlivých stromů, nebo u všech stejný postup? Jen doplním, že pod meruňkou je kompostér (klasický laťkový), tak nevím jestli se nehnojí vyplaveninami.

Děkuji za rady.

Bláža

Shodou okolností jsem dnes nalistoval jeden obrázek ve starší knížce. Píšou, že se hnojivo vpravuje do půdy pod tlakem - což mi nepřipadá moc jednoduché pro amatérské použití. Ani injektor asi nebude běžnou výbavou zahrádkáře.  Takže zbývá ta trubka či tyč a nalít hnojivo do otvoru.

Z odkazu v předchozím příspěvku :"...K hloubkovému hnojeni používáme tzv. injektory, které zasunujeme do půdy do hloubky 35-40 cm. V menších za­hrádkách, kde toto zařízení nemáme, používáme k vy­hloubení otvorů do půdy železnou tyč nebo rýč. Otvory děláme pod korunou. Rovněž je možno roztoky hnojiv nalévat do brázd vyhloubených podél okrajů korun nebo pod nimi."

Docela by mě zajímalo vidět práci s injektorem, nikdy jsem ten přístroj neviděl a moc si jej ani neumím představit. To jako za každým zahradníkem jezdí pojízdný kompresor?  Jaké se použijí tlaky? V těžké půdě spíš vyletí injektor než by roztok  proniknul jílem.
      Řešením ve Vaší zatravněné zahradě jsou dvě. Buď nášlapná tyč a lití hnojicva do vypíchaných děr nebo zemní vrták, přisypání hnojiva a vyplnění jam kompostem vylepšenou zemí.

preco jednoduche veci robit zlozito?

Zde je odkaz na zdejší vlákno v diskuzi, které se hloubkovým přihnojováním zabývalo...           Lída

Super, děkuju.

Jen mi trochu vrtá hlavou, proč používat jen tekuté hnojivo. Proč tam nedat dlouhodobě působící?

Rozhodně preferuji přírodní hnojení, ale v tomto případě mi připadá, jestli by nebylo nejlepší zapíchnout rýč co to půjde, trochu s ním začochtat, nasypat tam trochu (ale kolik?) dlouhodobě působícího NPK a díru zašlapat. Co myslíte?

Bláža

Jistě že ano. Jestli chcete přírodní hnojení, nalijte tam zkvašené slepičince v polovičním ředění. Oproti zašlapávací tyči, rýčem možná trochu víc poškodíte kořeny, ale asi nevýznamně.

A jen rozhodit NPK nebo Cererit, se nesmí???.

Jistěže smí. Ale v starším zatravněném sadu, pokud je navíc těžší jílovitá půda,  vezme většinu hnojiva tráva. Proto je taky lepší roztok než vsypání hnojiva do dírky po rýči nebo tyčce. Je šance, že ten roztok prosákne ještě krapet níž - tedy blíž kořenům stromu.

To je pravda. Ale rozhodil bych a nemudroval. Horší to nebude.