Před lety mi bylo známo, že pouze jalovec chvojka klášterská Jun. sabina je mezihostitelem této rzi hrušňové. Nevím zda je objektivní název hrušňová protože je jen půl života této houby. Ale to jsem odbočil. Před asi 8 lety jsem ¨přinesl domů jalovec prostřední Juniperus x media. Už tehdy jem byl kolegy varován že na tento jalovec "jde" taky rez hrušňová. I vysadil jsem jej do zahrady pár metrů od Lucasovy máslovky. Keřík za tu dobu krásně rozrostl a dělal skutečně parádu svým žlutozeleným chvojím. Samozřejmě rez na listech hrušní byla ale nedovedl jsem si uvědomit jestli to bylo už před tím nebo ne. Až letos jsem pozoroval dobře známé rosolovité útvary uprostřed větví tohoto jalovce. Je to také rezavé svláště za sucha. Jalovec byl poměrně silně napaden. Houba roste ze dřeva. tak jsem milý jalovec ostřihal až u země. Jsem zvědav jak se to projeví na hrušních, možná že už nějaké spory přelétly. Příští rok by se mělo vidět. Jisté je, že jalovce talířového typu Jun. media, chinensis a sabina na mé zahradě neporostou. Nepřipravím se kvuli nim o sladké hrušky.
Nic podobného jsem nepozoroval na thujích, které také mám na zahradě. Takže zeravů se nebojte. I když vím, že mezi zahrádkářskou a obecnou veřejností prostě patří Thuja occidentalis mezi bohužel hlavní podezřelé.
Zajímavé je, že jsem sledoval spoustu chvojek klášterských a na nich podobné příznaky nebyly patrné. Ale také v těch místech nestála žádná hrušeň. Takže skutečně houba nemuže žít bez obou dřevin.
Čili závěrem je, že za rzivost si mohou vlastně jak hrušeň tak jalovec stejným dílem, protože se houba na nich skvěle doplňuje. Pokud přecijen chcete na zahradě mít jak hrušeň tak i dekorativní talířovité jalovce zmíněných druhů, musíte ničit rez i na těch jalovcích. Nebo sáhnout po jiných druzích z čeledi cupresaceae například Microbiota decusata.
Juraj Kafka