Hrušeň Dicolor
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?) 9.3.2012 10:30
Ta Liborova tabulka je moc pěkná. Stejně tak je, myslím, zajímavý a pravdivý je jeho poznatek, že u osamotě stojícící třešně vroubování jiných opylovačů zvýšilo úrodu i kvalitu plodů.
Zdůraznit bych chtěl taky větu, kterou zmínil p. 178.235 o klimatických poměrech. Počasí v době květu bývá různé. Je-li dlouho na jaře zima (jako např. 2006, kdy sníh slezl až v květnu, pak mohou naráz rozkvést odrůdy, které se jinak dobvou květu nepřekrývají. Naopak, je-li nástup jara pozvolný a k tomu panují v době květu letní vedra, zkrátí se doba kvetení jen na pár dní, takže i jindy dobří opylovbači se tzv. "nesejdou". Nejhorší je, když po celou dobu kvetení prší. Nejen že nelétá hmyz, pylová zrna navlhnou, popraskají, neklíčí. Samozřejmě úplně nejhorší je, když po odkvětu přijde mráz, ale to už s opylením nesouvisí.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 8.3.2012 18:36
Pravdu má p.Václav, keď hovorí, že oveľa dôležitejší ako vietor či hmyz je správny druh pelu. Niektoré odrody čerešní sú naozaj úzko špecifické.
Myslím, že pan Václav to myslel trochu jinak. Že opylovače mají význam především ve velkovýsadbách. Tam se často z praktických důvodů pěstují monokultury jedné odrůdy, mezi něž se vysazují opylovači. Pro celkový výnos je důležité, aby opylovač kvetl ve stejnou dobu, měl dobře klíčivý pyl a byl vysazen v optimálním sponu (aby zbytečně nezabíral místo tržní odrůdě, ale stačil všechny stromy opylit). Úloha hmyzu však zůstává zásadní.
Naopak u malopěstitelů (pěstujících od jedné odrůdy ne víc než jeden strom) se význam volby opylovače přeceňuje. I mnohé o samotě stojící stromy třešní plodí dostatečně.
Takto jsem aspoň pochopil slova p. Vinšálka já.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Paľo. - Diamantový Zahrádkář (1739) - 190.218 (?), 8.3.2012 21:08
O význame opeľovačov vo veľkovýsadbách čerešní, a nielen čerešní, netreba pochybovať. O vplyve včiel na zvyšovanie výnosu plodov v takýchto výsadbách bolo vo vlákne Slivone tiež diskutované. V minulosti som v čase zrenia čerešní navštevoval jeden veľký družstevný sad, kde bolo snad 10 odrôd. Zakladatelia sadu istotne nemali v úmysle iba rozšíriť sortiment, ale potrebovali pre vysádzané sorty zabezpečiť ten správny pel. Nepísal som, že všetky odrody potrebujú 1 špecifického opeľovača. U odrody Van ich je viacero. U Kordie uvádzajú vhodných opeľovačov menej, našiel som v literatúre iba Hedelfingenskú. Osamelá výsadba jednej odrody zvyšuje riziko nedostatočného opeľenia. Autori J.Bakša a L.Smatana vo vyššie spomínanej publikácii uvádzajú: "...ani samotná dobrá klíčivosť peľu a schopnosť blizny prijímať peľ ešte nezaručuje dokonalé oplodnenie. Možnosť oplodnenia závisí tiež od genetických pomerov inkompatibility (neschopnosť samčích pohlavných buniek oplodniť vaječnú bunku)...Intersterilná skupina znamená skupinu nekrížiteľných kultivarov, zvlášť sa vyskytujúcich pri čerešniach... Zo všetkých týchto poznatkov pre prax vyplýva, že treba poznať opeľovacie pomery kultivarov, dobré a zlé opeľovače, počítať pri výsadbe aj v záhradke s ich vhodnou kombináciou." Záverom: Ak by som ignoroval tieto rady, neprivrúbľoval do koruny Kordie vhodného opeľovača a spoliehal sa na názor p.Vysloužila, dodnes by som z celého stromu Kordie oberal iba za hrsť čerešní.
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 8.3.2012 22:59
Ak by som..., neprivrúbľoval do koruny Kordie vhodného opeľovača,.. dodnes by som z celého stromu Kordie oberal iba za hrsť čerešní
Nemám důvod tomu nevěřit. Přesto si troufám tvrdit, že všichni ostatní pěstitelé plodných Kordií, mající ve vzdálenosti do 50 metrů jiné stromy třešní, nepotřebují mít v koruně nic přiroubováno.
|
|
|
|
|
|
|
Paľo. - Diamantový Zahrádkář (1739) - 190.218 (?), 9.3.2012 8:23
Do akej vzdialenosti má p.Hana na novej záhradke najbližšie čerešne, to nikto nevieme. Myslím si, že výmena názorov bola pre p.Hanu prospešná. Snažil som sa poradiť aj podľa svojích skúseností. Osamotenú rodiacu čerešňu "po Nemcoch" tu síce nemáme, ale najbližších susedov s čerešňami v záhradách vo vzdialenosti do 50 m od nás, kvitnúcimi v rovnakom čase ako Kordia, tu máme dostatok. Napriek tomu, že Kordia bola vždy obalená kvetom a koruna bzučala množstvom včiel a čmeliakov, ostalo nám vždy iba pár čerešní. Susedia mali čerešní nielen pre svoju rodinu, ale aj na rozdávanie. Privrúbľovaná Hedelfingenská problém vyriešila. Myslím, že nie je už o čom diskutovať.
|
|
|
|
|
|
|
host - 182.227 (?), 9.3.2012 8:28
Podle mých zkušeností opylovač třešně vzdálený i 200 m není míra.Je spíš důležité mít někde v dosahu včely.Poznáte to podle toho, že Vám květy třešní navštěvují.P
|
|
|
|
|
|
|
Libor1 - Stříbrný Zahrádkář (173) - 110.61 (?), 9.3.2012 9:33
Aj ked toto nepatri medzi hrusky, moja skusenost s dobrym opelenim ceresne je taka, ze strom u svokra stojaci osamotene a rodiaci slabsie, po pristepeni viacerych odrod do koruny, po ich zakvitnuti zvysil minuly rok urodu asi o 30%. Zaujmavostou bolo i porovnanie zavarenych ceresni. Nova uroda priniesla vacsie plody asi o tretinu oproti urodam pred tym - bez prihnojenia, rezu... Uvidime co bude v dalsich sezonach. Podla tabulky opelovacich pomerov ktoru pripajam neskoro kvitnucu Kordiu poriadne neopelia bezne skore druhy (kvitnu privcas), a opelenie s rovnakym typom pelu (Techlovan,...) je zase vylucene. Stavy vciel bohuzial klesaju, preto dobry opelovac priamo v korune (Regina, Hedelfinger,Schneiders...) moze podla mojho nazoru/skusenosti pomoct k vyssej urode tam, kde je uroda napriek bohatemu kvetu slaba a strom namiesto plodenia intenzivne rastie.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 9.3.2012 10:30
Ta Liborova tabulka je moc pěkná. Stejně tak je, myslím, zajímavý a pravdivý je jeho poznatek, že u osamotě stojícící třešně vroubování jiných opylovačů zvýšilo úrodu i kvalitu plodů.
Zdůraznit bych chtěl taky větu, kterou zmínil p. 178.235 o klimatických poměrech. Počasí v době květu bývá různé. Je-li dlouho na jaře zima (jako např. 2006, kdy sníh slezl až v květnu, pak mohou naráz rozkvést odrůdy, které se jinak dobvou květu nepřekrývají. Naopak, je-li nástup jara pozvolný a k tomu panují v době květu letní vedra, zkrátí se doba kvetení jen na pár dní, takže i jindy dobří opylovbači se tzv. "nesejdou". Nejhorší je, když po celou dobu kvetení prší. Nejen že nelétá hmyz, pylová zrna navlhnou, popraskají, neklíčí. Samozřejmě úplně nejhorší je, když po odkvětu přijde mráz, ale to už s opylením nesouvisí.
|
|
|
|
|
|
|
host - 182.227 (?), 9.3.2012 10:52
Bližší vzdálenost opylovače samozřejmě zvýšit úrodu může.Pro běžné použití v domácnosti (ne na prodej atd.)bývá dostatečná úroda i při větších vzdálenostech.Tak jsem to měl na mysli.P
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|