Hrušeň Dicolor

Dobrý den, mockrát všem děkuji za užitečnou diskuzi. Nebyla jsem pár dní na internetu, tak jsem nemohla odpovědět. Pro upřesnění polohy, jedná se o jižní otevřený svah, celá vesnice je v údolí, takže vždycky dům a za ním louky, pole. Před domem máme taky menší zahrádku, ale tu si šetřím na nějaké menší stromky a náchylnější druhy. Uvažovala jsem třešeň vysadit právě dozadu na kopec, nadmořská výška v těch místech už bude i o něco málo vyšší. Vyčetla jsem, že třešně mají rády právě vzdušnější místa a vítr. V okolí není myslím žádná třešeň, určitě ne v dosahu 200m, ale do 100m i blíž má soused včely. Pro zajímavost, na protějším severním taktéž otevřeném svahu je třešní několik, dvě opravdu staré a vypadá to, že se jim daří. Jen loni byly ty staré třešně úplně obalené květy, z nějakého důvodu ale nebyly třešně. Tak uvidím, zkusím to, každopádně druhou vhodnou třešeň seženu, s místem tam není problém.

Hrušeň dám někam níž pod svah blíž k domu, uvidíme, zatím sázet nemůžu, protože zem je stále promrzlá.

A ještě doplním k zamokření, pozemkem nám probíhá potok a jsou v okolí i značné mokřiny, na tom svahu by to ale pro třešeň neměl být problém, protože je mimo přirozené koryto.

Tak ještě jednou díky moc všem - Hana

Jako kluk jsme chodívali na třešně, které rostly na hrázi, na vyvýšeném místě u řeky.Vylévala se když ne každoročně, tak určitě každý druhý rok.Právě, že ale rostly na vyvýšené hrázi, nijak jim to nevadilo.Jinak ale třeba při záplavách v r.97 stačilo, aby třešeň stála den ve vodě a bylo po ní.Třešně a višně to odnesly první.P

tiež mi tak odišla asi 5-6-ročná čerešnička, aj ked z nej osoh nebol... nádherné trsy plodov, ale ako začali zrieť objavili sa tam akýsi zelenkaví chrobáci (brouci pre priateľov z ČR) a bolo po nich...

Pokud se po zakvetení naštípených roubů jeden rok zvýšila úroda o 30% tak to nic neznamená, z toho se nedá na nic usuzovat, to bývají roční výkyvy úrody na mých stromech, kde se nic nezměnilo jistě větší.

Potešilo ma oživenie diskúsie okolo čerešničky Van paní Hany. Za najhodnotnejší príspevok považujem vstup p.Libora. Prištepenie inej odrody do koruny solitérnych čerešní v malých záhradkách, kde 1 strom pre rodinu bohate postačuje, má za účel nielen rozšírenie sortimentu na jednom strome, ale hlavne spoľahlivejšie opelenie. Skutočnosť, že niekde v bývalých Sudetách plodí zabudnutá čerešňa (poznáme odrodu?), alebo zarodí Kordia vedľa Karešovy, neznamená, že čerešne nie sú cudzoopelivé. Zahradník Jerome dokonca tvrdí, že "třešně jsou vesměs cizosprašné". Sú však medzi nimi rozdiely v "preberčivosti" vaječných buniek alebo v inkompatibilite samčích gamiet. Za priaznivého počasia a vetra či s pomocou hmyzu sa dokáže správny peľ preniesť na nepredvídateľné vzdialenosti. Pri nepriaznivom počasí v kvete je opačne prítomnosť dobrého opeľovača naštepeného v korune vítaná. Spomínam si, keď mi začala kvitnúť v novozaloženej záhradke Rýchlica nemecká. Ostalo vždy niekoľko plodov, napriek tomu, že o pár metrov ďalej bola pred 10 rokmi založená osada, kde bolo kvitnúcich čerešní na výber. Po zavrúbľovaní opeľovača do májovky už sme sa každý rok v máji mohli tešiť na úrody prvých plodov, spolu s jahodami Surprice des Halles. Mať v korune pár čerešní alebo korunu červenú od plodov už pri pohľade z diaľky, to je neporovnateľne viac ako 30%, o akých písal Ing.Ferda Mravenec. A čo povedať na názor pánov Vinšálka a Petra z Pardubíc, že sa u malopestovateľov vplyv opeľovačov dosť preceňuje? Nuž, na to im najlepšie odpovedala svojím rozhodnutím samotná p. Hana, ktorá plánuje prisadiť inú čerešňu. Prejavila tak vzácnu záhradkársku intuíciu. Vždy je lepšie, cudzoopelivosť čerešní preceniť ako podceniť. Moje skúsenosti s Rýchlicou a Kordiou sú toho príkladom. Odporúčam pani Hane zasadiť opeľovača bližšie ako do vzdialenosti 50 m, o ktorej píše p.Vysloužil. Pozor na Karešovu, tá je 100% vo vzťahu k Van intersterilná. Pri odrode Van (na snímke v záhrade môjho svokra) udáva literatúra vnímavosť plodov k monílii. Môžem potvrdiť, že napr. vlani následkom vlhkého počasia bola viac ako polovina plodov zničená-zrástnutá vláknami monílie. Veterná-vzdušná poloha jej prospeje. V otázke nárokov na pôdu sa údaje rozchádzajú: niektoré pramene udávajú potrebu tepla a sucha, iné píšu, že Van potrebuje vlhčiu pôdu. Napriek tomu by som ju nesadil do blízkosti koryta potôčika. Keďže si nechcem pohnevať Petra z Pardubíc, musím súhlasiť, že dnes vďaka rozširovaniu sortimentu čerešní na trhu so stromkami problémov s opelením ubúda. Mnohé, najmä kanadské odrody, majú vysoký stupeň samoopelivosti. Niektoré sú aj dobrými opeľovačmi. Sortiment vhodných opeľovačov sa pomalu rozširuje. Napr. pri Kordii sa dnes na googli dajú nájsť: Hedelfingenská, Van, Sam, Regina, Halka, Schneiders. V mojom okolí nikto tieto sorty nepestuje. Pri Rýchlici nemeckej sa ako vhodný opeľovač uvádza bohužiaľ iba Napoleonova a Rivan. Skutočnosť, že zdravých včelstiev pritom rapídne ubúda, svedčí o prvoradosti kvality peľu pred spôsobom jeho prenosu. Ale to už sme opäť na začiatku diskúsie...

Já jsem vůbec nezpochybňoval Paľovu, ani Liborovu zkušenost se zvýšenou úrodností po vroubování jiné odrůdy. Ale kdybych sousedovi tvrdil, že si vybral špatnou kombinaci dvou třešní, které kvetou v rozdílnou dobu, a nebudou tudíž dobře opyleny, tak bych neměl pravdu, jelikož dobře opyleny jsou, pravděpodobně pylem ze vzdálenějších stromů.

pán Paľo, vrúbliky Dicolor sa mi ujali pekne, tak som zvedavý, ako sa im bude dariť, aj ked ma troška sklamalo, že ste niekde napísal v diskusii, že nejde až tak veľmi o zimnú odrodu... škoda, moje deti milujú hrušky...   a moje Nitry odchádzajú ako dozrievajú... a hruška, ktorú neviem identifikovať, vydrží tak 4-5 týždňov...

Musím Vás pane Petre Z. upozornit, že Dicolorky mají sice úžasnou skladovatelnost, tzn., že vydrží až do Vánoc bez hniličkovatění, ale začátkem prosince již mají nevalnou chuť a to i přes námitky pana PP, pro moji možnou "blokádu čenichu." Lépe je zkonzumovat plody co nejdříve. Bylo by dobré, kdyby se k této odrůdě vyjádřilo více lidí. Už v listopadu bych ji na první místa degustací rozhodně neumístil.

Zdravím do Nového Mesta, Peter!

Som rád, že sa Vám Dicolor ujala. Aj mne sa ujali Vaše vrúbliky Melitopolská, Vanier, Aprimira. Zatiaľ nevidieť kvetné púčiky, drevo ešte spí. Pokiaľ ide o Dicolor vo Vaších podmienkach, dĺžka sezóny vo vzťahu k priemerným ročným teplotám a SAT nie je o moc kratšia od nás, veď čachtický Pinot Noir popíjala aj grófka Báthory , ale aj tak si myslím, že Dicolor u Vás dozreje o pár dní neskôr, takže by mohla byť chutná aj po Vianociach. Jej dužnina je sladká, maslovitá, šťavnatá. Domnievam sa, že popularitu získala v minulosti hlavne vďaka atraktívnej farbe. Tento rok má ta moja konečne viac kvetov, ale v chladničke už čakajú vrúble Eriky, Decory, Astry a Elektry na prištepenie do koruny palmety. Až všetky zarodia, to ale bude guláš!