Hrušeň Clappova

Ja som z tej podtatranskej oblasti, a pokial ide o pomalorastnúce podpniky - ja mám rad ovocné stromy ktoré su poriadné stromy a to pre generácie, a tu sú pomalorastnúce podpníky na figu, pravda rešpektujem že šetria priestor a dakto ten priestor nemá.

Pokiaľ ide o škôlky, obyčajne je to o komercii, predať daké odrody ktoré dobre vypadajú, odrôd je strašne mnoho a mnoho už dneska. A keď si daka ovoc. šk. povie že chce predávať 7 druhou hrušiek tak ich bude predávať 7 a väčšinou takých nových 7 odrôd, ktoré vypadajú na obrázku krásne - reklama. viac ako sedem je pre nich náročné pestovať keď majú ešte 15 jabl. a neviem čoho koľko, a tak ďalej. No a týchto sedem budú skratka kvôly zisku tlačiť všade. Načo napr. Kohplant predáva na Liptove Williams, Boscovú fľašu? aby sa ľuďom ovocie, v tomto prípade hrušky, ktorých sa už tak pestuje oveľa menej než by sa malo, zhnusilo pestovať? Totiž také odrody tu napr. nemajú čo hľadať, hoc inde sú výborné. Nevravím že všetci to robia, no stromkárska top gigant na Slovensku je práve kohplant, oni to tak robia a ešte nevhodne slaborastnúce Williamsovky na dule štepené, áno v Lipt. Mikuláší 600 m. n. m., ten kto sa v tom vyzná krúti hlavou...

Zato pikoška, taký dovoz z Poľska tý ľudia čo predávajú síce nechápu že napr. Faworitka je Clappová a Ok. Konferncija, slabý výber ale aspoň to nie sú nezmysli do naších podmienok. Ináč štepiť na tú ponož Kaukazskú odporúčam, hneď po vysadbe sa tom na jar dobré štep ujmene a uveritelne dobré rastie, pri tom sú to veľmy lacné stromky.

Nevím přesně, co si představujete pod máslovkovitým typem hrušky a jak vypadají a chutnají ty "nemáslovky".
   Stromy Clappovek znám vesměs jako velké tvary, přesto myslím, že při správné agrotechnice může plodit dřív než za 7 - 10 let.
   Rychleji nastupují do plodnosti (snad krom Boscovy) prakticky všechny odrůdy.Třeba Williamsova nebo Konference někdy již ve školce.
   Řekl bych, že Konference musí dozrát všude, kde lze hrušky pěstovat.

No nevím, jestli máslovka je jen naše krajová mluva, nebo jak to s nima je, takže upřesním, co mám na mysli.

Tedy: MÁSLOVKA (u nás) = hodně měkká, hodně sladká a šťavnatá hruška, žlutých barev, která se musí rychle zkonzumovat, protože za pár dní je "na kaši". Takto laicky řečeno je pro nás máslovka. Takže např. Konference tomu neodpovídá neboť je tvrdá a zelená.

Takže můžete mi poradit jinou takovouto máslovku, která by rodila i dříve? A vrátím-li se ke Clappovkám, co myslíte onou "správnou agrotechnikou"? Jak tedy na ní?

Díky, Niraj

Máslovka není krajový, název, uvádí se ve všech pomologiích.
Myslím ale, že máslovka je historický pojem, podobně jako třeba reneta. Mám pocit, že máslovky byly definovány m.j. i tvarem. Každá hruška je sladká a šťavnatá a tvrdá, každá dozraje do měkké konzistence, kdy je třeba ji rychle zkonzumovat. Převážná většina odrůd má v konzumní zralosti žlutou slupku. Naopak třeba Lucasova máslovka je tvrdá, zimní, po většinu doby zelená. To je ale asi nepodstatné.
   Správnou agrotechnikou myslím přiměřenou výživu , výchovný řez, jeho hloubka nepřímo úměrná síle růstu, letní řez, případně zásahy přibližující plodnost. 

Aha, mám se co učit. Jsem úplný laik a začátečník, poznám akorát tak jednotlivý ovoce mezi sebou :o) Se zahradou začínáme, získali jsme domeček a tak chceme mít nějaké to svoje ovoce a zeleninu. A já jsem takovej šťoura a tak mi nestačí tam mít "nějakou" jabloň a "nějakou" hrušeň. A tak se pídím. Ale místo, abych byl moudřejší s každou informací, zjišťuju, že je to nějak moc složitý... odrůdy, podnože, čtvrtkmeny, výchovný řez, letní řez, zmlazení, hnojení,... :o) Je toho hafo.

Ale díky za vyškolení ohledně máslovek. My zkrátka od mala říkali máslovka tomu, co jsem popsal výš.

Niraj

Vřele doporučuji publikaci  "1000 dobrých rad zahrádkářům" od R.Šrota, tam najdete vše co potřebujete. Ať se Vám daří.

Díky za radu ohledně literatury. Knihu jsem si sehnal. Je super... jediné co mě děsí je to množsví chemie, kterou p. Šrot (zřejmě ortodoxní chemik ) uvádí k (nutnému) použití. Vím, že někdy je to nezbytné, ale já bych chtěl jít (v tomto případě) jinou cestou. Jediné, co jsem zatím ochoten používat je Cererit a vápno. Od všech ostatních hnusů ruce pryč...

Ale co se týče ostatních rad - studnice informací.

Niraj

Pana Šrota nezatracujte, učili jsme se z něj skoro všichni. Já snad z prvního vydání - jestli se nemýlím - ze začátku 70. let. Doba byla trochu jiná, chápání chemie taky. Reeditoři knihy opravují názvy nových preparátů a odrůd, nikoli celkovou filozofii publikace. Většina rad je skutečně nadčasových. 

Nezatracuji, to bych si nedovolil. Z textů je jasné, že je to odborník na slovo vzatý. Dokonce jsem si podle tabulek "vzájemné míchání hnojiv" (takové ty čtverečky černé, puntíkaté, šrafované,...) vzpomněl, že nějaké staré vydání mám u našich doma, a už jako kluk jsem si v tom listoval. To současné (nové) vydání mám z půjčovny. Jen, přesně jak říkáte, byla jiná doba a nyní je spíše trend té chemie poněkud méně, když to jde. Něco jsou opravdu drsný sr.čky. Současně mám půjčenou ještě jinou knihu od p. Šrota: "1000 dobrých rad mladým ovocnářům, květinářům,..." a tam se to tou hnojební chemií jen hemží z důvodů testování výnosů. A také hesly jako "mičurinci", "sovětští pěstitelé", "rád vám poradí agronom místního JZD",... :-)) S odstupem času je to úsměvné, ale (jak píšete) rady nadčasové. Já s vypůjčenou knížkou usínám a beru si ji, ač bichle, i do čekárny k zubaři, do vlaku,... Niraj

Pěkný den. Jsem starší ročník a chemii jsem zatracovala / kromě postřiků /-odjakživa..Hnojím zásadně vlastním kompostem, dále kopřivovým zákvasem a kolem stromků mulčem z posekané trávy případně vápněním 1x za tři roky.Zatím se všemu daří tak, že své výpěstky rozdávám.Chemie nás provází na každém kroku,  proč ji ještě ordinovat do své zahrádky? Dana