Hrušeň Clappova

Pálenku po přivezení z palírny nechávám vyvětrat otevřenou alespoň měsíc. V posledních letech ji skladuj v otevřeném demižonu trvale - jen přikrytou tkaninou, aby se do hrdla neprášilo. V chladné komoře, pochopitelně. Za rok ztratí asi 1% alkoholu, ale získá na jemnosti.
   Co se týče přidávání cukru. Kvašení se cukrem nepodpoří, ovoce kvasí stejně rychle a dobře bez něj. Výtežnost se, pravda, zvýší, ale k čemu to, ovoce je většinou víc než dost. Přidáním cukru se sníží riziko, že se kvas zkazí, ale je to vždy na úkor výsledné kvality destilátu.

Zdravim. Keďže sme už túto tému využili aj na páleničiarstvo, budem pokračovať tu a nebudem zakladať nové vlákno. Moje vedomosti o príprave kvasu som dostal od mojich predchodcov, nedostal som sa k žiadnej lieteratúre. Rád by som sa opýtal väčších odborníkov na nejaké "choroby " kvasu pri kvasení, ktoré plynú z jeho zakladania, miesta uloženia, čiže nejaké neduhy, ktoré môžu postihnúť kvas, čím ho môžu znehodnotiť. 

Ide o to napríklad. Chystám sa do pálenici začiatkom novembra s Williamsovými a dnes som nachvilu pootvoril kryt suda a na povrchu koláča som zbadal čistobielu, pravdepodobne plieseň. Budem to museť sledovať, nechcem aby sa mi kvas obrátil a plieseň ostala dnu, nakoľko neviem či je neškodná alebo áno.

Vrátím s zpět k tématu otázkou: Do jakých rozměrů asi doroste Clappova - čtvrtkmen(podnož si nepamatuju).Jedná se mi o to, jak daleko od vloni vysazeného stromku sázet další stromek.Mezi mladým stromkem ke koruně dalšího stromu mám místo asi 20m a potřebovala bych tam nacpat jabloně Rajku a Vandu obě též čtvrtkmeny.  

Ta výška kmene není až tak podstatná. Důležitější je kvalita půdy, stanoviště, nadmořská výška a samozřejmě - podnož.
   Obecně lze říci, že Clappova patří mezi středně až silněji rostoucí a později plodící odrůdy. Pěstuje se proto spíš ve volnějších tvarech a na malou zahrádku se příliš nehodí. Protože má špatnou afinitu s kdoulí, štěpuje se obvykle na semenáči - tedy další předpoklad většího stromu. Jistě, lze ji pěstovat na kdouli s mezištěpováním (třeba Hardyho), ale to by asi bylo na stromku vidět.

Mezištěpovaný není, zahradu mám na severním ale skoro celodenně osluněném svahu, půda jílovitá, stanoviště-chráněné,nadm.v.360m. Zahradu mám 10arů tak snad se tam vejde.Známý mi dnes nabídnul ty dvě jablůňky, jemu se nevešly, tak bych je ráda co nejdřív dala do země a nerada bych přesazovala.Ale mám ráda stromky pěkně v řadě...   

Dlouhým skladováním skutečně může dojít ke znehodnodnocení destilátů. U hruškovice to slyším ovšem poprvé. Nejčastěji k tomu dochází u destilátů z drobného ovoce -  jahod, ale i borůvek a malin. Tady je vidět, že dobrého by měl člověk užívat dřív než se to pokazí, nebo ho "sejme zubatá".

Přečetla jsem celou diskusi a jsem v šoku. Také mi bylo řečeno, jak je na začátku diskuse, že Clappova hruška nemusí mít vedle sebe druhou. Tu sice naštěstí mám, ale jsem v šoku z toho, že budu čekat 7-10 let na hrušky. Mám stromy na místě, kde mají slunce celý den z každé strany, ale svah je jižní. Půda je jílovitá a na opuce, takže kořeny nemůžou být hluboko. Předpokládám, že přes opuku kořeny nerostou. Není lepší ji přeroubovat, aby byla dříve, ale hlavně, aby nebyla moc velká? Že se jedná o vzrostlou odrůdu, to jsem se dověděla až z diskuse. Jak je to s hloubkou kořenů u různých odrod hrušní?

Jestli máte Clapovku na semenné podnoži, tak jeji plodnost je pozdnější.To neplatí, jestli je na kdouli (MA-se, K-T-E, BA-29-a jiné).Pak je jeji plodnost dřivější.

Všechny hrušky jsou cizosprašné-né jenom Clapovka.Určitě některý ze sousedů pěstuje hrušně (kvůli opýlení),pokud ovšem né takové které se neopylují, nebo kvetou v nestejnou dobu.

Semenné podnože koření hluboko, a stromek je většího vzrůstu.Vpozdnějších létech nebude třeba trvalá opěra.Kdoulonové podnože koření mělčeji, stromek je menšího vzrůstu, plodnost se přibližuje.

Můžete samozřejmě přeroubovat(teď je vhodná doba-pokud máte ovšem rouby).

rostislavik

Mám zkušenost s málo odvětranou třešňovicí, uskladněnou 5 a více let, také není dobrá. Dobře (dlouho) odvětraná třešeň je lahodná i za x let. Pravděpodobně jsou na vině látky (je jich řada), které jsou součástí destilátu, a při jeho oxidaci se mění jinak než při uzavření. Asi probíhá jiný pochod. Stejný problém jsem zažil i u slivovice.