Hardyho - pro a proti

a co to znamená "dužina hrubozrná"?

Hrubozrná dužina, jak adjektivum napovídá obsahuje hrubší zrna dužiny.

Hardyho-pro a proti.

Pane Rosťo, nasadil jte mi brouka do hlavy s tím hrušˇnovým "zázrakem". Sedím jak pitomec nad veškerou literaturou včetně věstníků-přehledů odrůd provenience UKZUS r.2005 a 2007 a nejnovější ovocnářské ročenky 2011 a nemohu přijít na totožnost této odrůdy. Po veškerém pátrání mám ale tip. Pokud má všechny následující vlastnosti, tak by to mohlo být: Roste středně bujně, plodí na krátkém dřevě, plod středně velký až větší, kališní jamka mělká, kalich středně velký, ušty krátké, krátká přisedlá stopka nekopírující osu plodu. Slupka středně tlustá, celokrajně rzivá, drsná, suchá a nahořklá. Sklizňová zralost koncem září, konzumní v listopadu, vydrží do ledna. pokud tato odrůda splňuje toto všechno + Váš popis, tak je to volné opylení Ďekanky Robertovy (Všimněte si, že tato sorta za krátko bude syndromem) WONKA. Pokud tomu tak není a je to starší odrůda, prosím o pár oček. Ještě k Hardenpontově-přišel jsem na jediné šlechtění, kde byla Hardenpontova použita a to ve spojení s Boscovou. Z tohoto je odrůda Harbo. Zatím mi však úrodu nepřinesla i když je hodnocena jako ranně vstupující do plodnosti.

Dobrý den p.Wendy, přiznám se, že jsem taky včera strávil mnoho času hledáním jména odrůdy, která mi roste na dvou přeroubovaných větvích s příchutí ananasu.A podle obrázků nejvíc(i když né vždy) popis sedí na Hardenpontovou, a nikoli třeba na Ananaska Courtrayská (Poire Ananas de Courtray),Wonka, nebo jiná. Může být zklamán ten, který by hledal v plodech typickou chuť výborných aromatických hrušek typu boscovka... nenajde.Je to převlečený ananas v hruškovém kabátku.Většinou tvar typického kosočtverce(baňatého), nebo výstupky v kališní jamce, hlavně slupka je hrbolatá s výraznými lenticelami,u mně žloutne až na skladu,na přeroubované boscovce přirůstá bujně,skladovat by možno šlo přes vánoce...ale přestože mám vyšší,chladnější polohu než na Záhorí,nebo u Brna,tak u mě tak dlouho nevydržela.Nějaké fotky ve vlákně Neznámé hrušky I poskytl p.Pal'o.

Už tady jeden pán kdysi zmínil názor na křížence typu švestkajablko,  švestkomeruňka, broskvohruška a pod. Já tento názor taky částečně sdílím. Ceníme si vyjímečnosti druhu ovoce, když se zakousneme do švestky, tak očekáváme chuť švestky, a né aby převládaly chutě z jiného pomologického druhu. Proto jsem např. nesáhnul po jablku, když mám chuť na švestku... je to logické.Spíše je třeba ji brát jako takovou zvláštnost.Očka pošlu. Taky by mě zajímalo, zda si ji p.Pal'o přenesl do své zahrady... ale asi né, když má možnost si ji natrhat na mezi. Zmínil výbornou hruškovici, kterou si z ní udělal.

Zdravím 189156

Nevím kde jste přišel na názor, že Lucasova se u nás nevyskytuje. Tato odrůda patří k pilířovým zimním odrůdám hrušní.

Ruku na srdce kolik Ha hrušní se u nás pěstuje- výsledek ubohost

Lucasova je odrůda krátkého vývoje podobně jako Wiliamsova a Červencová. Já jsem tyto odrůdy taky neviděl jako letité hrušně, ale jsou pomalu na každé zahradě a i v LPO.

Jo a mimochodem tento týden je Lucasova v Kaufu v akci za 20 Kč. V letáku púvod Čr v prodejně Holandsko. Plody jsou nádherné a 100% Lucas.

Chvíli jsem u nich stál a lidi ji brali (akce) ve velkém. Pořád lepší než Concorde z Italie za 40 kč a nebo Wiliamsova Red z Argentýny za 45 kč.

Nechápu kde naši sadaři berou názor, že o zimní hrušky není zájem.

sadař vlada

Ahoj Ondro

Víš ono měli by jsme si uvědomit, že odrůdy dosahují určitého věku a i kdyby byl pěstitel sebelepší tak smrt ani u ovocného stromu neobelstí. Odrůdy rychlého vývoje a i středního vývoje mají problém i na semenáči dožít 50 let a ti odolnější jedinci to zvládají za cenu práchnivosti dřeva.

Také je problém, že různorodost odrůd také ovlivňuje klima v daném století. Mě se jeví možná že mě opravíš tehdy se nedaly moc pěstovat zimní hrušně tak jako dnes a nebyly ani moc preferované tak jako je to u jabloní. Tenkrát se bralo, že hrušně pozdní patří hlavně na hanou a do polabí a povltaví. Čechy měly vývozní a pěstební monopol na hrušně a jinde se to bralo jako okrajové ovoce a na kořalu. Tenkrát byly hrušně (zimní) něco jako pro nás broskve dnes. Vždyť já, když čtu staré německé ovocnářské překlady tak tam se ZL. Parmenou jednají tak jak mi s Granny Schmit. Je tam preferovaná jako zimní královské jablko s vzácnou existencí.  (omlouvám se hrušním na vláknu za úlet z tématu).

Vím, že se Charnéuská u nás vyskytuje v álejích a má krásný štíhlý růst, ale pořád její kvalita plodů a citlivost je variabilní v závislosti na průběhu roku. Což některé odrůdy jako je Hardyho byla vždy pojistkou sklizně a pálení hruškovice.

Třeba takový Clappův miláček byl vždy propagován jako nejlepší a odolná letní odrůda a je i v LPO a co se s ním za poslední roky stalo? Proč je tato odrůda největší strupáč spolu s Boscovou..., když je ve starší pomologii uváděná jako odolná a zase, proč dříve uváděný strupáč Avraňská (syn.  Dobrá Luisa, Dobrá Ludwiga, Luise-Bonne, WiliamsIV..)

Je dnes relativně čistá.. Je pravdou,  že i Nelisova matka Nely by se mohla znovu prodávat je hodně odolá odruda na nemoci. Vždyť i Madame Verté byla chyba vyžadit ji i přes svůj vzhled plodů, když některé novinky jsou stejně kožené jako ona. A je stále odolná, spolehlivá a nedivočí v růstu.

My tady to všecho připomíná písničku p. Svěráka a Uhlíře kde spívá o starých věcech za nové.

Paradox co? Ale bohužel i na ovocnářství to pasuje. A díky ochráncům přírody byť je nemusím děkuji za to, že jejich kopance do zadní části probudily zájem veřejnosti o staré odrůdy.

Jurský park se stal v ovocnářství realitou a staré odrůdy vyšly v plné síle s pomocí boží a jednotlivců do boje proti novinkám.

To je to samé jako spousta lidí vlakem nemusí, ale jakmile vyjede šlechtična nebo papoušek či hurvínek tak vlak je plný.

Já jsem jenom čekal kdy v ledovce vytahnou ČD páru a i brejlovec se jim najednou hodil. Tady je vidět jak všichni chceme mít vše moderní, ale jakmile si příroda uškytne hned jsme vyřízení a oprašujeme historii!!!

Tak jsem si zafylosofoval a jedeme dál! Přece se pořád točí!!

sadař vlada

Po svokrovi ostalo 11 stromov. Bohuzial bez visaciek. Je jednym z nich Hardyho maslovka? Pomologia p. Jana Rihu mi nieco napovedala, mozno budem mat stastie zaciatocnika ...       mino BA

Podľa výzoru by to mohla byť Hardyho. Vo Vašich podmienkach by mohla dozrievať niekedy v prvej 1/2 septembra (v podstate pomaly už teraz). Typickými znakmi sú tupo kužeľovitý tvar, drsná a suchá šupka, pomerne hrubá, v zrelosti škoricovo - hrdzavá. Niektoré plody majú početné tmavé bodky, viditeľné dobre najmä v období ešte pred dozretím. Dužina biela, jemne maslovitá, sladko-korenistá. Tomuto popisu ale môžu odpovedať aj iné odrody. Najspoľahlivejšie je dať zopár plodov pozrieť a ochutnať niekomu kto Hardyho viac rokov pestuje. IH

Dobrý den vážení,

přečetla jsem si Vaše příspěvky k této odrůdě hrušní. Chtěla bych tatínkovi koupit dva stromky různých odrůd hrušní, protože má moc rád hrušky, ale ne takové ty krupičkovaté struktury. Zahradu má v Jizerskýcch horách v nadmořské výšce 500 m.n.m. Nejpříhodněji mi vycházely odrůdy Hardyho máslovka, Williansova nebo Boscova lahvice. Mohli byste mi prosím poradit, zda by byla nějaká z těchto odrůd mohla v naší krajině prosípvat? Velice děkuji, Radka

Nejpříhodněji mi vycházely odrůdy...

Podle čeho Vám vycházely nejpříhodněji? Žádná z uvedených není příliš vhodná do hor, možná je Vaše lokalita chráněná a teplá, nevím. Koukněte se jaké hrušně (a jestli) rostou v okolí. 
    Do horších poloh bych se ohlížel spíš po méně náročných odrůdách (Konference, Merodova, Špinka, Thirritova, aj.)