Hardyho - pro a proti

Pro- lahodná chuť, velikost plodů, vynikající na kompoty.

Proti, někomu může vadit bujný růst, slupka někdy bývá přitrpklá. Klasická podzimní odrůda, strupovitsoti aspon tady u nás odolává zdatně. Ale víc by nám řekl sadař Vlada, jehož je hardyho srdeční záležitost...

           Ing. Fidla

Asi bych opakoval Ing. Fidlu:

Pro: skvělá chuť dužiny, třebaže v neponořené plody v kompotu hnědnou. V ideální zralosti snad překonává i Boscovu.
Z literatury pak dobrá afinita ke kdouli.

Proti: slupka tužší kožovitá (nevyhneme se loupání), velké stromy, někdy menší plody, větší nároky na teplo.

Překvapuje mě, že tato kultovní odrůda vzbudila takovou malou pozornost. Minimálně bych očekával obsáhlý vychvalovací příspěvek sadaře Vlady. Tak sem s ním Vlado:)

           Ing. Fidla

Zdravím

Odrůda Hardyho patřila a patří k nejlepším odrůdám. Má silný zdravý růst, vysokou mrazuvzdornost a vyrovnané velké plody. Její odolnost ji umožňuje pěstovat i v horských oblastech.Na opavsku netrpí strupovitostí a i rez je v normě. Jediná její slabost je ta, že má bronzovou koženou slupku podobně jako Madame Verté. Mě se toto vybarvení zamlouvá.

Tato odrůda vykazuje vynikající vlastnosti i na kdouly, na které má zvětšené plody a i chuť je lepší. Její plody jsou vysoce šťavnaté a příjemné chuti.Je jednou z nejlepších odrůd na hruškovici spolu s Wiliamsovou a Solankou a prý i Špinka.

Hardyho vytváří nádherné vysokoletité solitery a áleje. Velice dobře se uplatňuje jako větrolam a možná ochrana usedlostí před bleskem.

Její vzdor větru napovídá tomu, že dobře drží plody ve větru a když jsou plody plně zralé hromadně je shodí na zem.

Hardyho Vám bude vděčna, když jí budete co nejméně zakracovat a řezat.  Jinak je její bujný rúst v pohotovosti. (i na kdouloni je dost silný).

Snižování koruny v pozdním věku snáší dobře.

Pro mě je to nejlepší a nejchutnější podzimní odrůda.

Její nedostatky jak pro koho 1 kožená slupka (u jablek je vyhledávána)

           2 horlivý růst (nenechá se moc ovlivňovat)

          3 hodně šťavnatá (budete potečení)

sadař vlada

Její odolnost ji umožňuje pěstovat i v horských oblastech.

S touto větou úplně nesouhlasím. Aby měly plody Hardyho odpovídající kvalitu, vyžadují spíš teplejší polohu. Kdyby měla odrůda všechny uvedené vlastnosti (včetně snad nejlepší afinity ke kdouli), asi by se dnes pěstovala více. Mám pocit, že tato dřív hojná odrůda ze zahrad spíš mizí. Přitom nejde o módu, staré odrůdy jako Boscova, Konference, Charneuská, Lucasova si stále své místo drží

Zdravím p. Miloši

Já popisuji tuto odrůdu z vlastních zkušeností.  Na severní Moravě je tato odrůda poměrně častá a to i v horských oblastech a to v zastoupení starých stromů.  U této odrůdy je nevýhoda kožený vzhled plodů jako u Madame V.

To proč jí školkaři málo množí nevím a také nechápu, proč se o ní nemluví. Zase na druhou stranu je na tom stejně spousta jiných odrůd hrušní. Vždyť i Rob. děkanka se vůbec nemnoží a nevyskytuje se téměř vůbec a jaká je to kvalita a co Solanka, Jeane De Art (velkoplodá odruda), Nelisova, Kongresovka...

Pan Bouma mi řekl, že se Hardyho v české kotlině moc nedaří neboť trpí strupovitostí. Na Moravě zase né. Na S. Moravě je Boscova ,Charnéská dost citlivá odrůda plodící nekvalitní plody. Tyto odrůdy jsou jedny z prvních napadeny a to silně strupovitostí, stříbřitostí, silná destrukce rzí, slabý rúst a náročnost na klima. Zde jsou plody průměrné až horší kvality. Rozhodně nechápu proč Boscova je ještě i v LPO a je množena nesmyslně moc. Já jsem u této odrůdy nebyl nikdy schopný vypěstovat kvalitní plody a to i s velkým úsilým.  Já si myslím, že Boscovu l. drží v kurzu také a to asi nejvíce její pověst z české historie jinak si to neumím vysvětlit. Mě její chvála nepasovala na realitu. To je každého věc jak se k tomu kdo postaví a zkusí si to. Každá zahrada a pěstitel jsou jiní.

sadař vlada

Vždyť i Rob. děkanka se vůbec nemnoží a nevyskytuje se téměř vůbec a jaká je to kvalita

Přitom, jak psal pan Pavel CZ., patří Děkanka Robertova stále k nejrozšířenějším odrůdám v západní Evropě a USA.

Už jsem to kdysi psal u starých odrůd jabloní.Jestliže se odrůda vyřadí ze Státní odrůdové knihy, nikdo už nedělá udržovací šlechtění, takže školkaři, i kdyby chtěli, nemají kde vzít oficiálně rouby.Něco podobného postihlo i Děkanku Robertovu.Právě, aby byla odrůda zařazená v této knize, musí být vždy nějaký školkař, který zajišťuje, že bude mít matečné stromy a zájemce si může u něj objednat rouby pro další množení.Kdo toto udržovací šlechtění dělá je zde uvedeno.Jestliže se však odrůda vyřadí, většinou už nikdo udržovací šlechtění nedělá, matečné stromy se většinou zlikvidují.Proto je nedostatek i celkem oblíbených odrůd.P

Milý pane P., ono jedna věc je Státní odrůdová kniha a druhá věc neviditelná ruka trhu - tedy obliba zahrádkářova.  Tolik starých oblíbených odrůd je stále mezi námi a dál se množí. Namátkou Matčino, Grávštýnské, malináče, jadernička, Čistecké. Přitom ve státní knize už je nenajdeme. 
   K p. Vlatimilovi - s Boscovou lahvicí mám podobné zkušenosti. Kvalitní plody jsem nevypěstoval. Přitom v nedalekém Brně plodí perfektní hrušky. Můj osobní názor je, že kvalitu dužiny ovlivňuje krom teploty podnebí i struktura a hloubka ornice.  U hrušek patrně víc než u jiných druhů.