Děkanka robertova

V pomologii z roku 1961 se píše: Chutí vyniká nad jinými odrůdami, stejně jako Coxova reneta mezi jablky. Zajímal by mě názor všech, kdo vlastní tuto vyjímečnou odrůdu. Jednou jsem ji měl možnost ochutnat a byla opravdu výborná, sladce kořenitá. Otázka je zda to byla ona, jelikož bylo na stromě bylo mnoho malých plodů, kdežto správně by měla mít poměrně málo větších plodů. Náhrada za Děkanku je odrůda Vonka, což je semenáč Děkanky z volného opylení, ale zatím čekám marně na stejnou kvalitu. Bronzové hruštičky podobné Madame Verte se ale této odrůdě chuťově nevyrovnají.

Ahoj Petře! Děkanku som jedol v Znojme asi pred 15 rokmi. Potvrdzujem, že je to najlepšia zimná hruška, akú som jedol. Bola veľká, maslovitá, korenistá, šťavnatá, lahodná. Úrodnosť nie je moc vysoká. Rezistentná istotne nie je, veď je to stará odroda. Neviem, či sa dá v niektorej škôlke ešte kúpiť. Ak by som mal v našej zahrádečke miesto, istotne by som si ju navrúbľoval. Dovoľ, aby som ešte raz zaspomínal na detstvo: Otec dopestoval hrušku, ktorá mala na výšku dobrých 25 cm. Doniesol som ju vtedy do školy (mal som tuším 8 rokov) a dlho bola v triede vystavená na skrini. Tie ostatné hrušky na strome neboli o moc menšie. Odrody ma v tomto veku nezaujímali (akurát si spomínam na Coxovku, Ananasku, Portugal a Neuburgské v záhrade rodičov), otec už dávno nežije, takže názov hrušne s týmito obrovskými plodmi podobne ako obrovské modré sladké ryngle- blumy veľkosti pomaranča ostanú bohužiaľ už iba v histórii a v spomienkach. Dobrú noc! Paľo

Děkanku jsem kdysi ochutnal - byla skvělá., Proto jsem si ji narouboval k Wiliamsce, na níž roste o něco bujněji, takže Wiliamsovu přerůstá. Chuť z mé chladnější polohy mě ale zklamala, je sotva průměrná. 

Tak tak, je potřeba mít teplo a slunnou polohu nejlépe jižní Moravy, polabí, nebo v Praze...

Děkanku mám asi osmým rokem vysazenou mezi ostatními hrušněmi a to ve tvaru štíhlého vřetena. Doposud jsem nesklidil ani jeden plod. Letošní rok byla obalena květem. Po odkvětu zůstaly plůdky rovnoměrně jakoby po ruční probírce. Ovšem jediný den mrazu a nejsou plůdky ani na ostatních. Byla to u nás katastrofa, ovoce absolutně žádné. Takovou sezonu nepamatuji.

Děkanka Robertova, podobne ako väčšina kvalitných starých odrôd potrebuje teplejšie polohy ako jablone. Na Znojemsku sa jej darí. O čo menej plodov ostane v korune stromu, o to väčší máte pôžitok po nakúsnutí obrovskej hrušky. Paľo

praha... to jasné..

Náhrada. To prostě nejde. Nemůžete mít náhradu stejné chuti za Parmskou šunku, uherák, Tokajské a tak podobně. Je to vše jen JAKO. Jestli jde podle popisu o teplomilnou odrůdu, tak ji nelze jinde pěstovat a hlavně nelze ji nahradit něčím, co poroste na severu. To příroda zkrátka neumí.

Dekanku pestuju jako volnou palmetu na SZ zdi rodinneho domu. Je na kavkazske podnozi. Dari se ji nejlepe ze vsech hrusni, ktere jsem zasadil. Za 2 roky z metroveho spicaku mam 3.7 m vysokou a 2.2 m sirokou palmetu. Doufam, ze mi nezboura barak:) SZ strana ji zda se vyhovuje, J a V strany jsou u nas prilis rozzhavene a vystavene vetrum. Letos jsem nechal na zkousku 1 plod a byl pochopitelne obrovsky a chut naprosto uzasna. Pristi rok vzhledem k bujnosti stromku a mnozstvi plodonosneho obrostu si jiz troufnu ponechat alespon 20 plodu. Nechapu proc je u nas tato hrusen tak malo rozsirena... Pritom ve svete je to jedna z nejpestovanejsich odrud. Par let jsem pracoval v sadech v J Anglii a tam komercne znaji jen Conference a Comice. Comice jsme se mohli vzdy prezrat a uz tehdy jsem vedel, ze si ji jednou budu muset zasadit.

Já jen jak jste psal že nemáte nic, tak já mám na 6-ti stromech hrušní co mám celkem jeden plod, doslova jeden a to jednu hrušku Konferenci, jinak vše zmrzlo a opadalo. Švestka President, která byla obalená a bylo na níasi ttisíc malých švestech mi po jednom dni marzu dopadla tak, že na ní nezůstala jediná švestka, fakt jsem to neviděl. Třešní mám asi deset na 30 let starém stromě...