Zelené hnojení

Protože už to do téma míchání hnojiv moc nepatří, založím nové téma.
Chtěla bych na radu Ivana z okénka (a možná i dalších) použít na dodání organiky do půdy zelené hnojení. Jde mi o dva záhony:

1. Záhon po jahodách - zhruba před týdnem jsem zahájila dezinfekci půdy dusíkatým vápnem (aby tam mohly přijít jahody po dvou letech a ne až po doporučovaných čtyřech), příští rok tam chci dát rajčata, po nich co nejdřív na jaře keříčkové fazolky, abych do srpna sklidila, a mohly přijít zase jahody. Je ještě vhodné letos vyset nějaké zelené hnojení? A druhý dotaz, mám tam na jaře zarýt popel, nebo už by to bylo moc vápníku a bude stačit ten z dusíkatého vápna (dávka byla horní hranice pro účinnější dezinfekci 100g na m2).

2. Záhon po rajčatech - zde bych chtěla příští tok zkusit vyset pekingské zelí. To se vysévá až v červenci, tak by byla šikovná nějaká předplodina a protože mě nic co bych chtěla pěstovat nenapadlo, tak bych ráda nějakou rostlinu s velkým množstvím zelené hmoty, kterou bych pak použila do kompostu. Co je nejlepší? Také bych chtěla záhon provápnit, je lepší vápenec s hořčíkem a síru dodat síranem draselným, nebo můžu použít popel (ale jak potom dodám síru, prý ji pekingské zelí potřebuje)?

Zelené hnojení můžete samozřejmě i teď - do zimy vám určitě něco vyrůst stihne. Já používám vše, z čeho je jednoduché získat větší množství semen, rychle roste a dělá dost zelené hmoty. Letos např. měsíček, špenát, fazole, zapomněl jsem vyzkoušet slunečnici...

Ad 2. : Před košťálovinama můžete pěstovat např. ředkvičky, salát nebo špenát, které do července určite sklidíte a následnému zelí to neuškodí.

Slunečnice a pohanka je prevít, docela zapleveluje. 

Pod rajčata zelené hnojení ano, popel v době zarývání ano. Na jaře nějaký substrát do jamek. Fazole keříkové sejete až okolo ledových, ale do srpna určitě sklidíte dost, možná že už dříve. 

Před pekingské zelí třeba špenát, ředkvičky, salát, ranou - sázenou zeleninu. I třeba fazolky. VR brambory,...

V pátek se znovu přidám do diskuze.

Myslíte tedy, že vápníku z dusíkatého vápna nebude moc a můžu přidat ještě popel, a kolik?
Před to zelí raději na podzim vápenec a třeba na jaře (s odstupem) síran draselný, nebo raději ten popel?

Co se týká toho zeleného hnojení, v Hornbachu mají hořčici, hořčici+řepku, pelušku+oves, pelušku+oves+hrách. Forestina ještě nabízí svazenku, lupinu a pohanku, ale to bych musela semena objednat někde na internetu a to se mi moc nechce. Špenát nebo měsíček jsem viděla prodávat pouze v malých baleních pár gramů za stejnou cenu, jako půlkilové balení zeleného hnojení, to by se mi asi moc nevyplatilo.

Před zelím - chtěla bych opravdu spíš něco jenom do kompostu, aby to mělo hodně zeleného. Potřebuju víc kompostu pro rajčata a jahody. Ředkvičky nebo mrkev nepěstuju, kdysi když jsem to zkoušela, tak byly strašně červavé a kdybych to měla stříkat nějakým jedem, to si to můžu koupit v obchodě, je to lacinější a jedy si stříká na pozemek někdo jiný. Salát mi na jaře vždy vykvetl dřív, než udělal pěknou hlávku. Možná bych mohla zkusit ty fazolky, z toho sice do kompostu moc nebude, ale zase budou fazolky. :-) Snad je stihnu sklidit, než bude třeba vyset to zelí.

Pěstovat zelené na záhonu do kompostu je nesmysl. Věřte, že po rozložení z toho zbyde jen špetka. To bych vám raději poradil si teď na podzim zajet někam do aleje, lesa či kamkoli, kde rostou stromy, a nahrabat si pár pytlů listí. Z listí je zdaleka nejkvalitnější kompost.

Co se týká hnojení, proč pořád potřebujete něčím hnojit, aniž víte, kolik toho v půdě máte a zda vůbec je potřeba něco přidávat? Vyzkoušejte si jednu sezonu jen tak, nebo s trochou toho zeleného hnojení, zarytého listí a popela. Na jaře trochu Cereritu, a uvidíte. Případně si udělejte rozbor. Ale vápnit a hnojit vším možným preventivně mi nepřijde jako dobrý nápad...

Pokud jde o semena, jak jsem říkal, seju to, co si posbírám a nemusím to draze kupovat. Třeba z měsíčku je semen mraky, roste rychle a dělá hodně hmoty. Hodně hmoty je i ze slunečnice, ale nemám odzkoušeno, jak by se jí dařilo vzcházet teď na podzim.

Tedy obávám se, že když řeknu manželovi, že pojedeme do lesa hrabat listí, že mě řekne, že jsem se už úplně zbláznila. :-) No ale kdyby přece jenom, tak jaké? Dubové a bukové jsem někde četla, že není moc vhodné, že je moc kyselé. Navíc stejně mám dojem, že tu moc listnatých lesů nenajdu, roste nám tu hlavně borovice a smrk.

Vysvětlete mi prosím rozdíl, mezi zarytím zeleného do záhonu, a když ho hodím na kompost a ten potom zaryju do záhonu (navíc cíleně jenom kam potřebuju, na rozdíl od toho zarývání přímo). Když udělám kompost z 10 metrů krychlových zeleně, a ten pak dám na záhon, tak mu dodám méně organiky, než když to zaryju rovnou?

Ohledně hnojení. Když nebudu hnojit, tak mi nic nevyroste, to je myslím logické. Píšete, že mám zarýt zelené hnojení, přidat popel a cererit, no to snad taky hnojím ne? Podle rostoucího plevele mám kyselou půdu a nevápnila jsem zahradu možná 15 let, nebylo by už na čase jí povápnit (aspoň tím popelem), když chci pěstovat rajčata a zelí?

Pokud to není váš les, tak má manžel pravdu, ale ne celou. Prakticky je to lesní pych, což je trestné. Jinak, jestliže obohatíte záhon, na kterém bude jahodiště jehličnatou hrabankou, tak nic lepšího není.

No tak ještě ke všemu je to trestné, tak to raději opravdu dělat nebudu.

Jinak ještě ohledně toho zkusit nehnojit. Myslím, že zrovna letos jsem si průkazně vyzkoušela, že je to třeba. Loni jsme zryly záhon pro rajčata. Byl to léta zanedbaný záhon kde rostl jenom plevel. Koncem května jsem tam zasadila rajčata, pod a kolem každé sazenice jsem nasypala trochu substrátu pro rajčata smíchaného s kompostem 1:1. Ze začátku moc nerostly (asi kořenily), tak jsem je po dvou týdnech pohnojila organo-minerálním hnojivem. Od každé sazeničky odhrabala trochu země, nasypala doporučenou dávku hnojiva, zase navršila zem. Rajčata začala pěkně růst. Po čtrnácti dnech jsem to zopakovala (na hnojivu to bylo napsané), ale dávku už jsem dala raději poloviční. Rostly krásně, v půlce července už dorostly ke konci spirály a už začínaly červenat plody, tak manžel řekl, ať už je raději nehnojím a tak jsem přestala. Oni taky přestaly. Fazochy už nebyly třeba vyštipovat a nakonec jim úplně zaschly špičky i s květy. Takže teď už mám na rostlinách poslední nedozrálé rajčata a za chvíli bude po nich. Z toho jsem usoudila, že asi byla chyba přestat hnojit. Možná jsem je jenom měla namísto toho granulovaného hnojiva začít zalévat kristalonem plod a květ. Evidentně jim prostě něco chybělo a podle literatury mi přijde nejpravděpodobnější právě vápník, ale mohlo to být i něco jiného. Stačí to jako zkouška?

Nejsem odborník, nedokážu vám popsat procesy při kompostování a při rozkladu v zemi. Laicky mám za to, že při kompostování část živin při rozkladu vyprchá ven, kdežto při zarytí zeleného se rozklad uskuteční v půdě a zůstanou v ní všechny živiny. Navíc se v půdě nastartují žádoucí biologické procesy. Ale já to myslel tak, že asi nikdo nepěstuje na záhonech neplodiny proto, aby je pak pokosil a hodil na kompost. Je to zbytečná práce s málem užitku.

To je opravdu lepší a rychlejší na kompost nasbírat to spadané listí - co se tu vždy uvádělo, listový kompost je kvalitnější, navíc ho bude mnohem víc než ze zeleného (zelené je oproti suchému listí tvořeno z velké části vodou, takže při tlení zmenší svůj objem na minimum). A jestli chcete bezvýhradně ctít zákony, nahrabte si to listí v jakémkoli parku. Místní správa zeleně vám za to ještě poděkuje - nebude to muset dělat sama a zbavovat se toho jako odpadu. Jinak nejkvalitnější listový kompost je uváděn právě kompost z bukového listí.

Co se týká rajčat, ta jsou dost specifická a náročná. Navíc letos v květnu asi nerostly nikomu, protože bylo velmi chladno. Růst začaly pořádně až v červnu, kdy se oteplilo. Tak je otázka, za co může oteplení a za co přihnojení. Ano, rajčata přihnojuji také, ačkoli ostatní zeleninu vůbec. Proto bych nejdřív zkusil pěstovat zeleninu jen se zeleným hnojením, popelem, kompostem či hnojem (prostě jen běžná domácí hnojiva), než do ní začnete sypat vápna, sírany, fosfáty a hořké soli. Pokud neznáte složení půdy, můžete si předávkováním jednoho zablokovat příjem jiného. Ale vymlouvat vám to nebudu, třeba nemám pravdu. Radím vám jen to, co dělám léta sám a funguje.