Zelené hnojení

No nevím, zarývat listy, to bude asi ještě o dost pracnější, než zarývat to zelené hnojení, přijde mi to už docela komplikace. Ty co "shrabu" ze zahrady sekačkou s trochou zeleného budou, tak ty hodím na kompost, a ty co si přivezu z venku asi nechám na jaro, až bude víc trávy a plevele, to se budou hodit.

Stačí to listí co přivezete dát na menší hromadu a projet to sekačkou s košem. Zarýt tu rť není žádný problém.

           V ladimír

bude mít na jaře listovku chudou na živiny. Myslím si, že je lepší ty listy ihned teď na podzim zarýt, je to jednodušší a efekt přinejmenším stejný ne-li lepší,...

Z hlediska koloběhu živin to bude opravdu lepší, jak říkáte. Já osobně bych se ani listovky chudé na živiny nebál. Není problém veškeré živiny do půdy dodat uměle, ale zlepšit strukturu půdy a zvýšit obsah humusu jinak než organickou hmotou nelze. 

No tak já něco zkusím zarýt, uvidíme jak to půjde.

Když se dává do kompostu plevel s kořeny, na kterých je zemina ze solidních záhonů, je to stejné, jako když k listí přidáte pěkný kompost. Jak na kořenech, tak v tom kompostě jsou obrovská množství bakterií, která s rozkladem pomohou. V čistém listí jich moc není. Také proto trvá "výroba" listovky mnohem delší dobu než za jakou se rozloží listy v kompostech. Je jich ta málo a mají také málo živin (zejména N) na to, aby se rozjely. Po zarytí listí do země je to jako v tom kompostu.

Tam, kde jsou jen dospělá děvčata-velmi častý případ, protože pánové se většinou odebírají na stálý odpočinek dříve- je vhodné hromadu org.zahr.zatím odpadu cukrovat-přikrmovat koupenou močovinou. SPCH

v tom kompostě jsou obrovská množství bakterií, která s rozkladem pomohou. V čistém listí jich moc není.

Ivane, Vy i Vladimír máte samozřejmě teoreticky pravdu, ostatně máte na to vzdělání. Já, jako čistý empirik mohu psát jen to, co jsem vypozoroval. Když navrším hromadu vlhkého listí, stejně jako posečené trávy - obojí bez přídavku zeminy - tak se zahřejí natolik, že uvnitř hromady neudržím ruku. To teplo (exotermní reakce) nemůže vzniknout bez přítomnosti bakterií.
Mé vysvětlení je následující: Listí hnojených ovocných stromů, taky stříkaných proti fyziologickým chorobám má víc dusíku než listnáče v lese. Navíc shrabáváme pouze listí popadané na zem (jen málokdo otrhává čisté listy ze stromů). Takové listí je silně komtaminované bakteriemi z povrchu půdy, resp. trávníku. Zahřátím hromady pak probíhá rozkladný proces rychleji, neboť rychlost všech chemických reakcí je závislá na teplotě. Naopak zaryté listí je půdou ochlazené, což rozkladný proces - zejména později na podzim a v zimě - zpomalí. Navíc pod povrch půdy - zejména té těžší, může váznout přísun vzduchu, který je k rozkladnému procesu nezbytný.

Zajímavé, tak to mám zase dilema, zda zarýt i to listí, nebo jenom zelené hnojení. Tak uvidíme, kolik se mi listí podaří nashromáždit, když ho budu mít opravdu hodně, tak třeba něco předem posekaného přidám.

Dejte tam i to listí, ať maj žížaly co zatahovat hlouběji a přes rok co žrát. Ať je na zahradě udržíte. Okolo organiky se drží trochu více vlhka, ta hmota je nasáklivá. Je to základ trvalejšího humusu než jaký je z té šťavnaté zelené hmoty. Zarývejte tak, že si uděláte brázdu, do ní dáte zelenou hmotu a listí, přihodíte tak, aby vedle byla další brázda a tak dál. Otáčet zem s zelenou hmotou a listím napovrchu je mnohem těžší. Ten lupen a zelená hmota by neměla být hlouběji než 20 cm. Pravidlo je asi takové: písky 25 cm, běžné zeminy 15-20 cm, těžké, jílovité do 10 cm. Takže je to i na dámský rýč.