Nečetl jsem, kdo co píše, takže budu někoho kopírovat. To, že je na pozemku zelené hnojení přispívá k hospodaření s vláhou, zamezuje případnému vylouhování živin do spodních vrstev. Omezuje to erozi. Pokud jde o dobu ukončení vegetace ZH, tak klidně i v prosinci, do května se rozloží. Termín je zpravidla dán rizikem vysemenění použité rostliny a také tím, aby to nebyla dřina v blátě. Tedy v době, kdy jsou semena ZH ještě nezralá, nemohou v zemi dojít, nebo před sněhem, zimními, velkými dešti. Třeba ta hořčice nebo pohanka, když ji necháte dozrát, bude Vás trápit třeba 5-6 let. Kompost z listí lípy, katalpy, třešně je v pořádku, buk se chová podobně jako ořešák, rozkládá se mnohem déle. To je dobré v listovce, v kompostu být nemusí. Kompost by měl míti v sobě nějaké živiny, měl by se tvořit rychleji než listovka, proto se dodávají další ingredience - očkuje se zeminou, přidávají se třeba zbytky z domácnosti, oranická či minerální hnojiva (tekuté živiny dodá například muž, syn, přítel - dobré je mít ho někde, kde není na očích okolí - děti chodící na nočník. Jsme vlastně jen savci myslící si o sobě víc než je mnohdy pravdou. Podpoří se tím bakterie ve hmotě, Listovka je "hladový" substrát, spíše do zeminy některých květin, pokojovek. Listí míchejte se vším, co Vám přjde pod ruku. Zkuste mrkev Fly Away, červům nechutná. U salátu jde o výběr odrůdy, sazenice předpěstovávejte na jiném záhoně, pak je změna kultury, pokryvnost půdy záhonů větší, neutíká tolik vláhy. Lesa mrť (jehličnatého) pole smrť. Jehličí, hrabanku také prožeňte kompostem. Popel v pohodě, zdroj látek tady již uvedených, ten raději přímo. Když někam něco sypete v malých množstvích, může být pozemek místně přehnojený, nedohnojený. Když vše zamícháte do kompostu, lépe se vše rovnoměrně rozmístí. Existují vápenatá hnojiva mimo obyč. vápenec, třeba Meerkalk, nebo PRP sol, které se dávají jako základní hnojení. Ca hnojiva patří do půdy, vápenatá hnojiva zvedají pH, brzdí rozvoj bakterií v kompostu. Také vápnit zelené hnojení před zarytím není docela vhodné. Pokud jde o žížaly, v zemi jsou doma a drží se tam, kde je pro ně dostatečně vlhko. V kompostech jsou doma jedině tehdy, když je držíme ve vlhkém stavu. Suché listí je neláká. Kompost tedy potřebuje zálivku. Pak přijdou žížaly spodem. Pokud se někde na povrchu objeví dešťovky, šup s nimi do kompostu. U Vás sice listnaté lesy nejsou, ale nejlepší žížaly jsou v substrátu, který je na kraji lesa, pod listnatými stromy. Ty mohou soupeřit s těmi "kalifornskými", stojí za to jich pár nasbírat.
