Zavislost rychlosti tleni kompostu na velikosti haldy a poloze v halde

Nojo, on tazatel je nejspíš sprinter na vrcholu fyz. sil-nebo má partu nadšených dobrovolníků, kteří se spolu s ním chystají na zápis do booku Mr.G.! Kompost hotový za 18 dní-no nekupto... Poradím urychlovač-s míchačkou betonu ZAPA a teplometem se dá výsledný čas srazit na polovic i víc! S.P.,Ch.

Až budu mít zahradu (snad příští rok),...až budete mít zahradu pár desetiletí tak vás taková blbost ani nenapadne.

Měl bych pár doplňujících otázek:

- kde bere zahrádkář slámu

- kde najednou naberete kubík materiálu do kompostu

-jestli budete nejdříve schraňovat materiál před založením toho vašeho superkompostu, tak jak ho budete konzervovat, aby to nezačalo samo kompostovat, že byste to dal do mražáku? To máte tak velký mrazák?

PS: já vyrabím 3-5 denní kompost a bez práce,  a rovnou ho zapravím i do trávníku. Kdybyste chtěl, tak vám poradím jak na to.

Osmnáctidenní kompost neznám, ale pan Doubek v Alpinkářově světě popisuje kompost 4 měsíční.

Nikdy jsem to nezkoušel, ale návod se mi vždycky líbil, tím přidáváním různých bylin připomíná téměř recept na výrobu horského destilátu... :-)

P.S. ten převod z pdf do jpg se moc nepovedl...

Nemám dobré skúsenosti s pridavaním zeminy. Rastlinné zvyšky sa takmer stratia a zemina sa hromadí a konečný kompost tvorí hlavne zemina čo sme k nemu pridávali. Zeminu pridávam iba na koreňoch burín, alebo ak polievam v období sucha kompost, pár hrsti zeminy rozmiešam vo vode.

Vraj rekordne rýchly kompost možno pripraviť vo vetratelných deravých bubnoch, ktoré možno obracať. Nikdy som to neskúšal. Ale má to istú logiku. Žial, je to len na malé objemy.

Je jasné že od veľkosti závisí teplota kompostovania. Ak je kopa veľká, tak v strede kopy môže teplota dosiahnuť riadne hodnoty plížiaace sa 90st. Okraje kompostu dobre izolujú a teplo prestupuje pomaly. Dôležitý parameter: Podiel povrchu, kde sa teplo uvoľňuje, k objemu, kde sa teplo vytvára.

Dari se mi delat "pulrocni" kompost jednoduchym postupem, kdy do komposteru vzajemne misim ruzne druhy odpadu, dokonce ani nepridavam zadnou zeminu (snad jen nerozlozene zbytky z predchoziho kompostu). Take je potreba listi davat rozsekane sekackou, ne v kuse - vetsinou se rozklada velmi neochotne. Jeste na podzim kdy venku byla zima sla z kompostu nekolik dni para, jak byl teply.

Stejně - otázka, co by v kompostu "mělo být" je v podstatě jen teoretická, záleží spíš na tom, co tam zrovna budete potřebovat odhodit. :-) Na rychlost rozkladu budete spěchat jen ten první rok, po dvou zimách už budete mít kompostu nejspíš dost, takže mít kompost osmnáctidenní s takovým nasazením a náročností na skladbu nebudete ani potřebovat.

Jestli to je reakce i na muj post, mam opacny problem: mam takovou tu primestskou "sterilni" zahradku a kompost v plastovych komposterech. Jenom ze sekani travy je tolik hmoty, ze to za rok jen tak tak zpracuju. Pokud by kompost nevyzral za pul roku a nemohl jsem jej pouzit, nebylo by kam bioodpad davat.

Dneska bych pri stavbe domu pocital s vice kompostery a cele bych to koncipoval jinak.

Před 20 lety se ve staré kůlně skladovalo hnědé uhlí. Zůstaly po něm velmi malé kousky uhlí a prach. Mohu toto použít do kompostu.

Ja bych uhli do kompostu tedy rozhodne nedaval, zejmena je-li vselijake pochybne kvality. Verim tomu, ze by se takova vec dala i prodat nebo nekomu venovat.

Nevim jestli to je cesta, ale hromadu popela z krbu jsem zrovna dnes likvidoval tak, jsem k tomu pridal olej ze smazeni, ktery jsme pres rok nasbirali. Vznikne z toho takova nemazlava "hmota" (pokud by to byla kase, je toho oleje moc a nebude to chtit horet). To po malych davkach postupne prilozim do rozhoreneho krbu. Z popela zustane zlomek. Dulezite je v krbu mit dostatecne vysokou tepolotu, aby to horelo a olej se neodparoval nebo nekouril. Kazdopadne uhli bych do krbu nedaval ;-).

Kompost není krb!