Vápno hašené

jj to je kásné, vyjadřovat se obecně i radikáně jednostranně zároveň.

Sádra jako finální produkt zlepšující těžkou půdu je dobrá, ale vždy záleží, jak se k ní dostaneme, cesty jsou různé. Mou oblíbenou cestou vhodnou pro mou půdu (na té zahradě s těžkou ornicí) je kombinace forem vápnění a hnojení síranovou formou minerálních hnojiv. Rostliny použijí co potřebují a mírný přebytek sádrovce i vápenných/dolomitických můstků mezi zrny dělá půdu strukturní a propustnou (tam, kde o ni pečuji). Jinak děti občas hledají krtiny tam, kde o půdu tolik nepečuji, aby si rozmícháním s vodou udělali modelínu silně svými plastickými vlastnostmi připomínající cihlářskou surovinu (hrnčířskou hlínu).

Nie je pravda, ze ilova poda je vzdy kysla. Skor naopak. Ale mozno ta vasa ano. Skuste zobrat kockolit a otestujte pH. Bude silne zasadite.

Co sa tyka vapna a dolomitu. Dolomit ma vyhodu v tom, ze ma pufracnu schopnost. Rozpustanie dolomitu velmi zavisi od kyslosti pody.... ma urcite regulacne vlastnosti. Vapno je silne zasadite vo svojej podstate a aj relativne rozpustne. Ak date prilis vela vapna je to horsie, ako ked to prezeniete s uhlicitanom.

13.226: Spekulujete,  srovnáváte nesrovnatelné a popisujete o čem nevíte. Nevíte jak má MV velkou zahradu a jak velká dávka vápna to je; že tak činí dlouhé roky a úspěšně znamená, že to není nic špatného. Mám na pozemku jílovitou půdu, 2 km vzdáleně bývala cihelna. A JE kyselá (půda, ne cihelna). Roste na ní šťovík, sedmikráska, poměnka, mech.

njn kočkolit je zásaditý, protože při peletkování/hrudkování se používá pálené vápno (právě to o čem píše pan doktor Vysloužil).

Ano, v tom je to kouzlo "umět správně z těžké půdy dostat maximum", že každá z aplikací má své pro a proti a záleží na celé skládačce, kam který dílek pasuje. Z hlediska dlouhodobého působení je pálené vápno, hydrát i mleté vápno rovnocenné, protože dopňkové komponenty jako vodní pára a plynný CO2 jsou běžnou součástí vzduchu. Z krátkodobého hlediska je pak podstatný způsob aplikace. Ono i prudké rozhoupání pH aplikací páleného vápna na zamechovaný trávník má svůj význam. Pro traviny kořenící hluboko je změna pH nevýznamnou, zatímco pro povrchové nárůsty mechu je výkyv pH tam a zpět zcela fatální (než se vápno vyhasí a zneutralizuje vzdušným CO2, máte mech spálený).

   Netvrdil jsem, že jílovitá půdy je vždy kyselá, nýbrž  ve většině případů kyselá. Tedy v českých zemích.  Velká část Slovenska a karpatské oblasti obecně je vesměs na vápencích, tam je situace jiná. Samozřejmě jsem si pH půdy měřil, ale nebylo to třeba, stačí se podívat do trávníku v sadu. Smetánka, řeřišnice, bršlice, křen, šťovík, samozřejmě mech (byť za jeho rozšíření nemůže jen samotná kyselost).
   Co se týče aplikace sádry. Vhodná je tam, kde je půda zásaditá a přitom je v ní nedostatek vápníku. Přiznám se, že jsem se v Česku s takovou půdou nesetkal (byť jistě takové jsou). Jinak sádrování nemá smysl. U kyselé půdy je vhodnější vápno či vápenec (navíc levnější), při dostatku vápníku je dodávání sádry zbytečné.

Jak to že nevíme, víme to skoro přesně... vždyť nahlížíme oknem do talíře, a když mám čas, prohlížím si stromky přes plot u cesty.Jedná se o rozsáhlý pozemek několika parcel,spočítat celkovou velikost není problém.BPEJ evidované není,proto kvalitu půdy neznám.Zrovna minulou neděli jsem si říkal...načpak pěstovat tři stromkové temnoplodce,když by stačil jeden.

Jakym vapnem natirat se da sklenik pro zastineni v lete na ochranu rostlin. Dekuji. 

Prodává se přímo barva na skleník, ale i vápno k bílení. Jinak rozmíchat hydrát (vápno Čerťák)