Popel na zahradu?

Tak jsem tu pročetla všechny příspěvky a mám z toho v hlavě docela guláš. Celou topnou sezonu vytápím krbem. Mám tu habr, smrk, silné větve, kmeny případně poražených ovocných stromů, suché větve ořešáků.Na podpal používám nařezaná prkna z nevratných palet, novinový papír. Jinak podpalit neumím. Vybraný popel přeseju sítem a rozhazuji po kompostu a ten pak zase po přeházení použiji ke stromům, na záhony a ke keřům. Také jsem ho sypaůa na trávník po zahradě, ale nelíbila se mě šedivá barva plochy a stejně tak když jsem jej sypala po zahradě na sníh. Pohled na bílou plochu byl milejší. Tak doufám, že to není špatně, protože kompost mám víc než velký (8 vlnitých etern.desek na délku a jednu na uzavření). Přijde sem vše ze zahrady, z domu, dost hnoje od králíků a veškeré listí cca 20 ovocných stromů a tří ořešáků, veškerá posekaná tráva (mimo trávy na seno). Zahrada má 2500m2. Takže bych prosila o radu? zda popel má rozsypat na záhon kde budu v následující sezoně sázet celer, rajčata, vysévat mrkev, zda jej teda mohu nasypat k rybízům, malinám, kolem růží. Ke stromům asi ne - mám kolem nich v mísách nasázeny jahody. Takže předem všem rádcům moc a moc děkuji. Jitka

Použití popela ze dřeva je jednoznačně vhodným a v praxi je doporučováno jeho využití přes kompost, kdy se velice dobře živiny v něm obsažené naváží na organickou hmotu a také dojde k rovnoměrnému rozptýlení (rozložení), kdy pak při hnojení kompostem je celkově vzniklá kompostovací hmota výborným hnojivem.

Na půdách vykazujících kyselé hodnoty pH je pak přísadou dřevěného popela řešeno vápnění půd (právě díky vyššímu obsahu CaO) v dávce až 200 g popela /1m2. U půd s neutrální půdní reakcí je pak doporučován jen udržovací přídavek - 50 g /1m2.

Přidáváním popela do kompostu děláte, dle mého, to nejlepší, co můžete. Praktikuju to stejně. Popel obsahuje živiny, ale dost nerovnoměrně. Hodně vápníku a draslíku, minimum dusíku a fosforu (není-li popel z kostí). A je zásaditý. Ne všechny půdy musejí trpět nedostatkem právě těchto prvků a být kyselé. V kompostu se popel pěkně rozředí, doplní ostatními živinami, humusem a celá kompostová hmota se vylehčí.

Vraj je lepsie, ak sa pridava do kompostu postupne (povedzme s nejakymi tyzdnovymi prestavkami) a nie naraz velke mnozstvo. Zakazdym zamiesat. Inak sa moze stat, ze vplyvom zmeny pH to narusi nejake tie bio procesy, pripadne zbytocne sa uvolni do vzduchu vela amoniaku.

To lze naštěstí snadno dodržet. Popelník se vybírá z kamen či z kotle průběžně celou zimu.
    Druhou možností je ukládat popel na hromadu a promísit ho s kompostem najednou během jeho přehazování.

Díky za odpovědi. Také jej nenasypu na kompost na jedno místo. Prostě s ním posypu celý kompost, pak vždy posypu vrstvu hnoje, který přes zimu nemohu přeházet zeminou (zmrzlá) a popel, který není kam již na kompost nasypat, tak dávám do pytle a od jara, kdy začne pletí, sekání trávy a s tím spojené přehazování kompostu, tak postupně prosypávám zbytkem popela ze zimy. No a hotovým kompostem pak šup na záhony a ke stromům. Tak přeji všem. ať se daří.

Jenom ten eternit na ohrazení kompostu považuji za velmi nešťastný - kompost by měl být ze stan vzdušný, ale hlavně ten eternit. EM

Také vím, že eternit neí moc dobrá volba. Ale nejdřřív jsem měla kolem takové vlnité průhledné desky, bylo jich málo a dost praskaly. No a jelikož tu po předchozích majitelích zbyly tyto desky, tak jsem je použila. Pevné hrazení udělat nemohu, protože tím jak kompost z jedné strany ubývá a z druhé se tvoří nový, tak desky podle potřeby posunuji. A tak vlastně nevím, co jiného bych měla použít. Prkna jsem také zkoušela, ale ta dlouho nevydržela-uhnívala a na posun bylo jedno pole víc než těžké.

Také používám desky z vlnkového eternitu spoutaného ůhelníky kolem dokola kompostu. Eternit v tomto použití mě připadá méně škodlivý než na střeše.

K celému vláknu. Většina příspěvků je JPP. Již hodně dávno jsem si někde přečetl, že na vylepšení jílovitých půd je možno použít lektrárenský popílek až v množství 700t/ha, to je 70kg na 1m čtvereční. Bohužel z celého pojednání si pamatuji jen toto. Sám jsem proto, veškerý popel z topení osíval na sítě s oky 4x4mm a rozptyloval po záhonech, kolik ho bylo hmotnostně na metr nevím, ale zdaleka to nebylo těch 70kg na metr. Nepozoroval jsem na pěstovaných plodinách nějaké úbytě, spíše naopak. Když jsem sklízel petržel, tak jsem několik kořenů nabídl sousedovi, protože už byl večer a málo viděl, řekl - ty maš fajnu řepu, když to vzal do ruky, s překvapením prohlásil - k..., dyk to je petruška. To proto, že na svém políčku nevypěstoval v této velikosti ani jednu krmnou řepu. Obdělávání se značně ulehčilo. Zatím jsem na rodinných příslušnících nepozoval nějaká negativa., akorát mne trápí Alzheimer.  Všichni jsou chlapi jak hory a nejstarší je velmi úspěšný student na vysoké škole, abych nepoškodil ty mladší, tak studují taky. Parametry aspoň jednoho - metrdevadesát, stodvěkila.

Všichni nevěřící si můžou přečíst od Vlasty Petříkové pojednání: Zkušenosti s biologickou rekultivací pozemků po průmyslové devastaci. Komu se to nebude chtít číst celé, tak v části Revitalizace složišť elektrárenských popelů a jejich vlastnosti, ve třetím odstavci poslední větu a předposlední odstavec celý. Najdete na Biom.cz, také stačí zadat do vyhledávače" využití elektrárenských popílků v zemědělství, je tam toho víc. Tak ať se nám to popelí a lehčeji kope v jílovici.

Rád bych si přečetl vaše názory.

brousek