Podzimní hnojivo na ovocné stromky

Prosím jaké hnojivo použít na mladé ovocné stromky jeden a dva roky staré.a pak i staré ovocné stromy.

Mladé jednoleté stromky potřebují nechat v klidu zakořenit.Pokud nevykazují nějakou poruchu, hnojit nepotřebují.Neuvážené hnojení npř. dusíkem jim může ublížit, v zimě namrzají, pozdě končí vegetaci.Mladé stromky se těžko vyrovnávají s případnými výkyvy ve výživě, než víceleté stromy.Víceleté stromy hnojíme podle ov.druhu, požadavků na stanovišti, potřeby hnojení s přihlédnutím k produkci kvalitní každoroční úrody.Paušalizovat potřeby hnojení na všechny ov. druhy, odrůdy nelze.Jednomu druhu vyhovuje kyselé, jiným střední, dalším zásadité podmínky.I potřeba makro-mikro prvků může být jiná.

Já používám jen Cererit, a to až brzy z jara (březen). Jen ten od Agro (má víc dusíku).

Nevíte-li kdy a jaké hnojivo použít, zvolte kompost. Můžete jím pohnojit na podzim, na jaře, v létě, zimě, staré stromy, mladé stromky. A neuděláte špatně.

Nemáte někdo nějaký grif, jak rozpustit superfosfát, příp. síran draselný. Chtěl jsem udělat 10% roztok, ale ty granule ne a ne se rozpustit. Ani za 3 hodiny, tak jednou za 15 min. jsem to zamíchal. Vím, že při rozpouštění superfosfátu v nerozpustném zbytku zůstává sádra, ale nevím proč se granule úplně nerozpustili.

a není lepší ten superfosfát rozhodit do mís a na záhony před okopáváním a rozhozením kompostu?

Při mladých stromech to tak dělám, chtěl jsem přihnojit cca 30 leté stromy.

Pokud jde o přihnojení v prostoru obvodu koruny, je lepší také použít granule a vsypávat je do děr vytvořených aerifikačními (nebo rycími) vidlemi. Při aplikaci roztokem se vysráží na humusu v svrchní vrstvě prokořeněné intenzivně trávníkem, takhle vpichováním se dostane do hloubky cca 25 cm.

Přesně jak píšete pane Standa, přihnojoval jsem v prostoru obvodu koruny bohužel s polorozpuštěným hnojivým roztokem. Po obvodu jsem každý metr kopal díry hluboké 40 cm.  

Každý superfosfát obsahuje i určité procento ve vodě nerozpustného fosforečnanu vápenatého. K jeho rozpuštění je potřeba kyselé prostředí, například síranové ionty zbylé po spotřebování draslíku ze současně aplikovaného síranu draselného, nebo při jarní zálivce síranem amonným.

Pokud jste to nalil polorozpuštěné do jam, nic špatného jste neudělal, jen je to jaksi pracnější než vsypávání do rýh po sakováku (rýči) či vidlích. Zase to však dává možnost při návratu zeminy pod drn dát i kompost místo části drnovky.