Lidská moč: hnojivo budoucnosti?
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?) 3.12.2014 9:24
Teď trochu vážněji. V některých vesnicích (bohužel i té naší) jsou domovní odpady napojeny v lepších případech do septiků a z nich přepadem do místního potoka. Čistící schopnost těchto zařízení je pochybná, stačí se podívat jaká voda v potoce teče do vsi a jaká ji opouští. Spočítám-li si, kolikrát jde člověk přes den na malou (a nemusí to být prostatik či inkontinentní dáma), vynásobím to počtem členů domácnosti a velikostí splachovací nádržky, vychází mi, že největší spotřebu pitné vody má na svědomí právě močení. A to pomíjím fakt, že v moč v odpadních vodách ku prospěchu není a že na zahradu kupujeme močovinu.
Tedy, když tvořím v sadu hrdý oblouk Evropana, hřeje mě navíc pocit, že šetřím pitnou vodu i životní prostředí. Tvrdit, že uspořím za dusíkatá hnojiva, bych si netroufal.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 65.144 (?), 3.12.2014 8:52
2. Toaleta na zkompostování je již vymyšlena ... opravdu si chcete WC mistnost 'vylepsit' o jakési sedátko a nekolik dalsich kyblu (moc, piliny, vapno)? Naprosto pomateny napad, navic hygienicke riziko pouzivani lidske moci ke hnojeni je velmi vysoke.
Ocasne kupuji a pouzivam syntetickou mocovinu (kompostovani, kanadske boruvky). Vsem nadsencum doporucuji, aby se s timto produktem seznamili (zrejme nevedi, ze neco takoveho existuje) a znovu prepocetli sve bludne a nesmyslne vypocty (srovnani s Cereritem je naprosto mimo). J.R.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 65.144 (?), 3.12.2014 9:12
Výpočty jsem porovnával z kultovním hnojivem Cererit. Jeden kilogram Cereritu má stejnou hodnotu jako 23 litry lidského moče a to lze srovnat z hodnotou 190 m2 zeleného hnojení. Tak přátele co je pro vás nejlevnější?.... viz vyse.
Mocovina se muze pridavat do kompostu, pripadne doplnit nejake komplexni hnojivo, pokud v nem chceme zvysit podil dusiku. Mam v umyslu na jare aplikovat do pilin, ktere jsem si navezl, aby se trochu zkompostovaly a chci je na jare 2016 pouzit na mulcovani kanadskych boruvek. Jedno baleni (3 kg) mocoviny se muze hodit a vydrzi vice let (alespon mne). J.R.
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 3.12.2014 9:24
Teď trochu vážněji. V některých vesnicích (bohužel i té naší) jsou domovní odpady napojeny v lepších případech do septiků a z nich přepadem do místního potoka. Čistící schopnost těchto zařízení je pochybná, stačí se podívat jaká voda v potoce teče do vsi a jaká ji opouští. Spočítám-li si, kolikrát jde člověk přes den na malou (a nemusí to být prostatik či inkontinentní dáma), vynásobím to počtem členů domácnosti a velikostí splachovací nádržky, vychází mi, že největší spotřebu pitné vody má na svědomí právě močení. A to pomíjím fakt, že v moč v odpadních vodách ku prospěchu není a že na zahradu kupujeme močovinu.
Tedy, když tvořím v sadu hrdý oblouk Evropana, hřeje mě navíc pocit, že šetřím pitnou vodu i životní prostředí. Tvrdit, že uspořím za dusíkatá hnojiva, bych si netroufal.
|
|
|
|
|
|
|
host - 65.144 (?), 3.12.2014 9:43
Osobne obvykle konam potrebu na zahrade. Na chalupe mam jimku (zcela nepropustnou), za vyvazeni platim (ne malo). Takze usetrim tim, ze jimka mene plni. Schranovani moce do kyblu ci sudu a pak jeji aplikovani (s vyjimkou kompostu) bych tedy v zadnem pripade nedelal. Nic proti tomu, pokud to budou obecni ci statni urady resit komplexne (a hygienicky). J.R.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 230.194 (?), 3.12.2014 12:48
Kdo má doma fenku, která močí do trávníku (pes ne, ten občůrává patníky a jiné vyvýšeniny), nemůže si nevšimnout sytě zelených koleček bujně rostoucí trávy, která výrazně převyšuje nepočůrané okolí, nemluvě o absenci mechu v takto hnojené kultuře. I když dojde k "vypálení" kolečka, během pár dnů se toto místo zazelená novým porostem s výrazně vyšší vitalitou (problém devastace trávníku příliš agresívní močí některých psů je zde řešen v jiném vlákně). Lidská moč působí obdobně, k "vypálení" porostu dochází až po několikerém opakování (nejodolněší jsou kopřivy - osobně ověřeno). Ne nadarmo se traduje, že každý správný francouzský vinař ortodoxně chodí vykonávat potřebu do vinohradu. T.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|