Kterak co nejefektivneji zkompostovat vetsi mnozstvi travy

Budu mit velke mnozstvi travy (neco nadrobno ze sekacky a cast od kosy). Premyslim v jak silne vrstve je nejvhodnejsi travu kompostovat, aby pokud mozno tlela a ne (anaerobne)hnila a vysledny kompost byl co nejrychleji? predpokladam ze lepe to mit nizsi a ve vetsi plose a ze je vhodne prokladat vrstvy nadrcene travy delsi travou a idealne kdyz nektere vrstvy jsou aspon poloususene.

Nepomůže nic, jedině větší množství jiného odpadu hrubší struktury a prosýpat zeminou. Jenže kde ho vzít a jaký. Stejně se to zahřívá, kvasí, hnije a smrdí, zvlášť tato jarní tráva plná živin. Je možnost, když je na to dost místa, prostě to sypat z jedné strany na hromadu a postupovat dál. Za několik roků je na druhém konci slušný kompost. Ale trvá to dlouho.

Možné je tu pokosenou trávu usušit a senem čerstvou řezanku při kompostování prokládat.

tatak to jsem si myslel. tedy tyto dny nenasusim ani nahodou kdezto pridel mokre rezanky, tak tam pokosenou travu namicham aspon navadlou. Hlinu mohu prolozit jedine drny s jilovitou navazkou, ale vkalita p=okladane hliny je asi sumak. jaka vyska travniho kmpostu je optimalni?  -aby to dobre topilo a pritom aby se to prilis anaerobne nedusilo. podotykam plosneho mista je dost

Vyposlechl jsem k tomu zajimavou teorii: nejprve rozhrnout do plochy aby trava uschla. Kdyz pak uschla zmokne, zezloutne. Uschla trava je takto schopna se zbavit nadbytecneho dusiku, ktery by narusoval proces tleni(zmokla neuschla trva dusik nevymyva). Pak je to treba shrnout na hromadu(v tenke vrtve na plose by tleni neprobehla) a provrstvovat pudou, nebot v ni jsou bakterie, tkere urychli tleni.

Omlouvam se, jsem v zahradniceni zacatecnik amater. Proc vadi ze trava hnije? Z toho nevznikne kompost s zivinama?

A da se posekana trava nasypat pod rhododendrony? Zpusobi kyselou reakci? Doda ziviny? Nebo je to zbytecne?

Vadí to trochu,. Hnití je anaerobní proces, při kterém místo sypkého kompostu a rostlinám přístupných minerálů vzniká mazlavá hmota a přitom cenné prvky (např dusík) unikají do ovzduší ve formě smradlavých plynů. Nakonec se i ta hmota přemění v jakýsi zbytkový kompost. Lepší je však trávu promíchat třeba se štěpkou (po řezu stromů je materiálu dost). Tlení trvá déle, ale výsledný substrát je optimální.

To se jaksi neschází - tráva se seká v době, kdy se většinou neřežou stromy, a naopak. A asi málokdo si nechá hromadu větví (pokud vůbec má dost stromů) někde na zahradě (úkryt pro slimáky, neestetické), a během léta štěpkuje a prokládá.

staci nastepkovat na jar na velku hromadu vedla kompostu a cez sezonu podla potreby pridavat do cerstvej travy na komposte. Problem?

Ano, ten samý. Je jedno, jestli mluvíme o hromadě větví nebo hromadě štěpky.