Kosti, močůvka a jiné alternativní zdroje fosforu

V článku fyziologie kostí jsem našel tato čísla:

2/3 kosti tvoří anorganické látky, z toho 85% fosforečnan vápenatý10% uhličitan vápenatý, 0,3% fluorid vápenatý a 1% fosforečnan hořečnatý. Z 1 kg kostí je tedy asi 660 gr anorganiky. Z toho 85% fosforečnanu vápenatého je asi 560 g. Může mi prosím některý vzdělanější kolega napsat, kolik je přibližně z toho fosforu? Vypadá to na docela vysoké číslo, které možná za sebou nechá močůvku, prací prášky a další látky. Kosti byly u nás zdarma a jsou jich metráky. Jen vymyslet, jak je nejjednodušeji/nejlevněji zpracovat, zohlednit hygienické aspekty, zjistit, zda se v nich nekumulují těžke kovy nad míru únosnosti... a od toho tady máme forum. (Více hlav více vymyslí.)

Určitě nejsem ultraekolog. Udává se, že cca 90 % čistících prostředků je biologicky odbouratelná. Takže zbývá ještě 10 %. Barviva, pomocné látky, parfém. Barvivy se myslí i optické zjasňovače /působí v jiné oblasti světelného spektra/, a to jsou už docela složité molekuly. Ten saponát, laurylsíran sodný, také není nic moc. To, že se hromadí na rozhraní fází (olej/voda), také není pro přírodu nic moc /u vodních živočichů nefungují žábry/. Pomocné látky, kdoví, jaké to jsou. Boritan a perboritan /bělídla/.... Na zahradu raději ne.

Tak nevím jestli si děláte legraci nebo to myslíte vážně. Jak ultraekolog když to má trochu anorganický název, tak se toho pro jistotu bojíte. Ano, není vhodné dávat bór necíleně, ale zase prohlašovat stopová množství za přírodu ohrožující je trochu mimo. 

Tedy já přihodím dokompostu skoro všechno, ale vodou z pračky bych nezaléval. Biologická odbouratelnost neznamená, že voda je pro půdu a rostliny požehnáním.K tomu odbourání je potřeba činnost mikroorganizmů a hlavně -  čas. Prací prostředky jsou především povrchově aktivní látky, které dokáží - než se časem biodegradují - udělat paseku zejména na buněčných membránách a v půdních koloidech.

Len blazon by daval vodu z pracky alebo umyvacky do zahrady. Jedine na hubenie hmyzu rastlin... resp. vsetkeho ziveho.

Fosfáty těžené v některých lokalitách obsahují více rizikových prvků než vody z domácnosti (pračka, myčka), ale co oči nevidí to srdce nebolí. Hlásáte, jak by jste nedali vodu s odpadními fosfáty nebo fosfonáty na zahradu, a mnozí z Vás tak činí (nebo tak činí jejich manželky, bybičky a jiní rodinní příslušníci). Další pak na základě tohoto strašení pak vezmou superfosfát a něřeší, že může obsahovat limitní hodnoty kadmia, chromu... Vězte, že z talíře, který jste tím "šmejdem" umyli jíte a v oblečení které jste v tom "šmejdu" vyprali jste celý den oblečeni. Pro výběr fosfátů na tyto účely platí přísnější pravidla než pro ty použité v zemědělství.

Já osobně nepoužívám vodu z praní kvůli pohodlnosti a stejné množství fosforu mám v kostech z jednoho kuřete, které přihodím se šlupkami z brambor do kompostu. Babička od sousedů vodu z praní lije do trávníku na dvorku, a dotčený trávník je viditelně vitálnější než ten v mém sadu.

Nojo, na trávu možná, ale "hnojit" tím rostliny, které pak jíme? To jste asi spadl z Marsu. A co víc, o čemsi tady přesvědčujete (naštěstí s nevalným úspěchem) ale sám tak nečiníte! Alespoň jste se k tomu přiznal, a to situaci poněkud napravuje. Nápad je to tedy zajímavý, ale odbouratelnost je opravdu špatná. Nicméně je to velice zajímavá, a pro mě i přínostná debata. Dave

Nejsilnějším organickým zdrojem fosforu na naše trhu je "kostní moučka ke hnojení" s obsahem P jako P2O5 min.20,0%

Dále jsou velmi bohatým zdrojem P fosforečná guána. Na našem trhu je k mání značka Guanokalong s obsahem P2O5 10% (dříve 15%). Fosforečná guána jsou ale bohužel dosti drahá.

Určitě se dá použít i zkompostovaný holubinec nebo slepičinec, k nim bych ale dodal ještě něco drasla.