Koňský hnůj
|
|
|
|
host - 131.51 (?) 15.11.2008 19:12
Já myslím, že ty patogenní organismy z čerstvého hnoje zmizí i v půdě, že to půdní prostředí jim moc nevyhovuje. Jako problém mně spíše připadá smrad toho hnoje, že by natáhl do plodiny. Proto pokud zarývat čerstvý hnůj, tak na podzim, přes zimu se to ztratí. Maximálně časně na jaře. Později už ne. Jinak čerstvý hnůj je taky dobrý na trávníky. Před zimou, sněžením se v tenké vrstvě rozháže po trávníku, během zimy se měkké části vyplaví do půdy, kde hnojí a na povrchu zůstane z hnoje propláchnutá sláma. Dělá se to střídavě s vápněním, jeden, dva tři roky se vápní, třetí rok se hnojí. Sláma, která na trávníku zůstane, je potom ideální do pařeniště, pokud je jí víc. Utlačená v silnější vrstvě se rychle a intenzívně zahřívá..
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
badoga - (43) - 56.166 (?), 26.10.2013 11:26
"Proti koňskému hnoji nikdo nic nenamítá, jen proti tomu svinstvu které obsahuje. Starý odleželý hnůj snad, ale čerstvý hnůj pod záhony aby zatopil; jak poznáte že se herbicidy odbouraly? "
presne toto ma zaujíma, myslíte že herbicídy sa kompostovaním hnoja odstránia?
Tiež mám skúsenosť s deformovanými rajčinami v skleníku. Rok predtým sme asi 30cm pod pôdu kôli výhrevnosti navrstvili čerstvý konský hnoj (so slamou). O rok neskôr sme tento hnoj premiešali s vrchnou vrstvou zeminy a vysadili priesady. Papriky rástli prekrásne ale rajčiny (ich nové výhonky) vyrástli deformované. Deformované časti som odstránila a našťastie zo spodného poschodia vyrástli opäť zdravé výhonky. Rastliny som tým spomalila a plodiť začali súčasne s vonku vysadenými... :(
Iný ako konský hnoj v našej lokalite nemám k dispozícii. Hnojiť treba a kompostu nemám dostatok. Na zelené hnojenie by som potrebovala väčšiu plochu záhrady. Že by umelé hnojivá???
|
|
|
|
|
|
|
host - 208.242 (?), 13.3.2015 7:59
Kataríno odjakživa chytrý zahradník používí konský hnůj a pokud možno do pařeniště čerstvý a věřte, že lidé byli zdravý a jsou. Neřešte že obsahuje nějaké svinstvo, je to minimum asi 1% něž když si koupíte krámě chemickou okurku, pokud jste měli deformované rajčata, tak chyběl půdě hořčík a vápník, nutno dodat dřevěným popelem třeba. Konský hnůj používám čerstvý mám několik koní, nestelu pilinama ale slámou či omlatky, protože piliny jsou kyselé. sláma a koblížky topí nejlépe, při nadusaní pěkné vrstvy do pařeniště projili ho jorkou vodou a hnůj vytvoří takové teplo, že spálí vše negativní, je to přirozený proces a přitom topí do kořenů. doporučuji ještě občas zalévat kvašenými slepičinci, tím dosáhnete harmonie půdy. pokud budete pravidelně hnojit máte zázrak humus, konský hnůj dá živiny hnedka, králičí do pěti let, ovčí a kozí též, prasečí nadávám je to studený hnůj. na hnůj dávám vrstvu starého přezrálého hnoje 4 roky´=skoro rašelina do toho až sázím. a ten uděláte tak, že fůru hnoje někde sklopíte a necháte zrát 3 roky, pak máte super humus nikde to nekoupíte.
|
|
|
|
|
|
|
host - 33.44 (?), 8.11.2021 10:20
Tak si dovolim jen rici, ze bud nehnojte vubec anebo granulatem, tam jiste zadne skodlive latky nebudou 😊
|
|
|
|
|
|
|
host - 103.251 (?), 23.5.2017 10:45
Budu mluvit za pilináře - našimi největšími odběrateli pilin na pile jsou koníčkáři. Ale nebojte, řežeme dřevo, ne lamino. Piliny z lamina můžete získat tak akorát od truhlářů, ne z pil.
|
|
|
|
|
|
|
host - 168.157 (?), 28.10.2023 15:36
Keci v kleci chytrolíne..
|
|
|
|
|
|
|
host - 130.20 (?), 13.11.2008 10:11
Ta diskuse poněkud odbočila. Je třeba říci, že statková hnojiva (chlévská mrva, králičí hnůj atd.) byla po staletí ke hnojení půdy využívána. Dodávají půdě především humus a dusík. Hygienickké problémy jsou jiná věc, je třeba na ně upozornit, ovšem ve stájích a v zemědělství vůbec také musí někdo pracovat a nevím o nějaké extra zdravotní péči. Více pozornosti se věnovalo tuberkulozním kravám, než jejich dojičkám a mám obavy, že změny, pokud nějaké jsou, jsou k lepšímu.
Tady jde spíše o rozumné použití hnoje vč. kobilinců z pohledu možného přehnojení dusíkem. Největší nebezpečí je u listové, pak kořenové a následně plodové zeleniny, nejmenší naopak u velkých, dospělých stromů. u těch se projeví výrazným obnovením růstu a jak už zde bylo někde řečeno, ve 3.roce v plodnosti. Nelze ovšem zapomínat na doplňování ostatních základních živin - fosfor a draslík. I umělá hnojiva nejsou vynálezem naší generace.
Z toho pak vyplývá - hnůj (tím myslím i kobilince)přiměřeně k bramborám, do skleníku, k dospělým stromům a do pařenišť, ovšem nejlépe do kompostu, kde se nadbytek dusíku utlumí. Samozřejmě humusu není v půdě nikdy dost a bez něho by nebylo v čem zachytit živné látky i vláhu, proto jsou statková hnojiva i jakékoliv další zdroje humusu nenahraditelné. Źe je třeba zapravení do půdy snad ani nemusím připomínat. Z.E.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 131.51 (?), 15.11.2008 19:12
Já myslím, že ty patogenní organismy z čerstvého hnoje zmizí i v půdě, že to půdní prostředí jim moc nevyhovuje. Jako problém mně spíše připadá smrad toho hnoje, že by natáhl do plodiny. Proto pokud zarývat čerstvý hnůj, tak na podzim, přes zimu se to ztratí. Maximálně časně na jaře. Později už ne. Jinak čerstvý hnůj je taky dobrý na trávníky. Před zimou, sněžením se v tenké vrstvě rozháže po trávníku, během zimy se měkké části vyplaví do půdy, kde hnojí a na povrchu zůstane z hnoje propláchnutá sláma. Dělá se to střídavě s vápněním, jeden, dva tři roky se vápní, třetí rok se hnojí. Sláma, která na trávníku zůstane, je potom ideální do pařeniště, pokud je jí víc. Utlačená v silnější vrstvě se rychle a intenzívně zahřívá..
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Skalovi.pisek - Stříbrný Zahrádkář (336) - 161.138 (?), 14.1.2009 23:03
Ještě k příspěvku 131,51. Ten smrad, který vám "nevoní" je právě ten dusík, kterým hnojíme a máte pravdu, že hnůj je třeba co nejdříve po rozházení dostat do země ať už rytím, nebo orbou. To rozhazování hnoje po trávníku je holý nesmysl, protože to co je tam hodnotného vám uteče do ovzduší, to co se vyplaví vodou, zůstane povětšině na povrchu půdy a vám zbyde holá sláma, kterou použijete jako vyhřívací vrstvu do skleníku. Aby se zapařila, musíte jí prolít vařící vodou, nebo přidat močovinu. K vyhřívání skleníku, či pařeniště je mnohem lépe našlapat vrstvu čerstvého koňského hnoje se vším všudy. Starý selský zvyk rozhazovat hnůj po zahradě třeba na sníh, se využíval k likvidaci prasečího hnoje, který obsahuje chlor a nehodil se ani k míchání s ostatními statkovými hnojivy. Tak, jak popisujete, chlor přes zimu vyprchal, zbytky potravy vypršely do trávníku a sláma se na jaře znovu použila ke stlaní. Tolik z historie malochovů, když ještě nebylo...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|