Koňský hnůj

Mám možnost hnojit zahrádku čistýmá kobylincemi. Vlastně již kobylince na záhonkých zarývám. Má někdo zkušenosti s kobylincemi? Lze jich porovnat s kravským hnojem?

Pavel

Složení je trochu jiné.  Chlévská mrva obsahuje slámu, kravské výkaly a taky moč. Hnůj vznikne jejím uzráním. Kobylince jsou čerstvé výkaly. Kůň není přežvýkavec, jeho trus obsahuje víc zbytků než kravský a při uzrávání vydává víc tepla. I když plodiny 1. trati po kobylincích rostou dobře (jahody, rajčata, brambory, aj.) čerstvými výkaly obecně bych nehnojil. Kobylince bych přidal do kompostu, tam se neztratí, použijí se v době, kdy je to vhodné, nikoli kdy jsou zrovna k mání, navíc pomohou mineralizovat hůře rozložitelné zbytky (kůru, piliny, štěpku). 

Právě proto, že kobylince při zrání vydávájí teplo, se používají k vyhřívání pařenišť, používají se také pod plodiny, které mají rády kořeny v teple, např. tykve.Láďa.

K vyhřívání pařenišť se častěji doporučuje použít koňský hnůj. Není to totéž, co kobylinec. Uzráním hnoje se likviduje většina patogenních mikrobů (Shigelly, Salmonely, aj. ) potenciálně nebezpečné i pro lidi. Čerstvými výkaly bych nehnojil již z hygienických důvodů, bez ohledu na to, že kůň je ušlechtilé zvíře.

V dnešní době, kdy už je relativně škodlivé téměř všechno, jde, myslím o dvě věci.

1. Znát co nejvíc oč jde, aby člověk mohl usuzovat a rozhodovat.

2. Když už se rozhodne, znát i stinné stránky svého rozhodnutí.

Čerstvé koňské kobližky se na venkově vždycky považovaly za výborné hnojivo. I ta hygiena se nebrala příliš vážně - říkávalo se v žertu, že správný sedlák do roka sní kopku hnoje.

Já bych kobilince používal, jen kdyby jich bylo. O koňském hnoji nemám vysoké mínění, koníčkáři jej míchají s pilinami, které berou bůhvíkde v továrně (lamináty, pojiva, pryskyřice, laky...). Ta hygienická rizika vnímám, dokonce se říká, že u koní bývá tetanus. Ale hnůj bývá taky plný mušek a hmyzu. Starý proleželý hnůj by možná byl někde u zrušeného kravína, jinak jde běžně ze stáje transportérem na valník a pryč, takže to jsou vlastně kravince se slámou atd. No a kravince se dávaly na ohryzané kmínky stromů kvůli lepšímu hojení, nejlépe snad od březích krav ve směsi s hlínou.

Tak si to přeberte - nakonec každý dáme to, co seženeme. Já jsem letos zarýval staré seno a jestli seženu ten mizerný koňský hnůj s pilinami, dám ho do skleníku. Proti kravskému je to daleko méně dřiny, ale ta vůně mi moc nesedí. Navíc z koňského hnoje je hodně plevele - kůň semínka moc netráví. Ale co bude, to bude.  Z.E.

Pane Z.E. asi o koníčkářích toho moc nevíte. V dnešní době se moc piliny již nepoužívají takže laminaty a bůhvíco určitě k hnoji nebudou. Kam myslíte, že koníčkaři vozí hnuj. Někam na nějaké místo, kde ho vysypou a v tu ránu se někam ztratí. To by bylo docela dobré. Chytráky jako jste VY nemám rád poučují o něčem, ale nic o tom nevědí.

Z koňským hnojem mám zkušenost a dovolím si tvrdit že obsahuje zbytky herbicidů, dále si dovolím tvrdit že v pilinách koně minimálně běhají a že by koníčkáři separovali piliny zvlášť a podestýlku zvlášť? Nejspíše se to naháže na jednu kopu, avšak tvrdit v dnešní době že v pilinách určitě nebudou ta výše uvedená svinstva, mi připadá minimálně neobjektivní.

Takže můj názor je - pokud koňský hnůj, tak jedině zapracovat do země nebo kompostovat, pod zeleninu nebo do skleníku už bych ho nikdy nedal.

Mluvit o tom obecně nemá cenu, každá stáj funguje jinak. Svou dodavatelskou stáj znám, vím, že tam piliny ani herbicidy nemají, takže se nemám čeho bát.

A slámu na podestýlku mají odkud? To obilí není herbicidy ošetřováno? Tady u nás minimálně 4x za rok, jinak by nesklidili ani zrnko, jen plevel. Další věcí jsou různé technologie pěstování kdy se nízký porost (nevím co tam bylo vyseto) postříká, po "změně barvy" zapracuje do půdy aby se tam následně vyselo obilí. Pak se sláma podestele, koníci se do doho vydělají a jde to na hnůj, z hnoje na zahradu... 

Ale že stáj herbicidy nemá, tak v tom Vám nemám důvod nevěřit.  Ta moje taky ne, já to nepoznal, ale rajčata a papriky ano, už od malička a tak jsem pídil. Stejné příznaky měla rajčata v katalogu chorob firmy SEMINIS, kde se uvádí jako jedna z možností kyselina 2,4-D, která je součástí přípravků na ošetření porostů kukuřice, a hlavně součástí známého herbicidu Agent Orange!!! 

Přiznávám, že takhle daleko jsem to nedomýšlel, možná to tak je. Ale používám hnůj co nejvíce vytříděný, co nejméně slámy a zatím jsem nějaké alarmující škody nezaznamenal.