Jak zkvalitnit půdu pod stromy

Jen takový postřeh - na část záhonu, kde jsem na podzim vyráběl dřevěné uhlí, jsem na jaře vysel špenát. Srovnejte jeho stav v místě, kde jsem pálil (uprostřed) a místo, kde ne (vpravo). Netvrdím, že to musí souviset, ale je to pravděpodobné...

Nenasel jste tam, kde jste pálil, trochu hustěji?

No právě že ne. Všude stejně a ze stejné várky semen.

Zajímavý poznatek s tím biouhlem, sice kupovat 50l za 230-290kč je nereálné (1000l/4200-5000kč),tak k nové výsadbě to zkusím přidat, v druhé polovině října budu vysazovat, tak něco natopím do té doby, popel vezmu sítem a černé kousky použiju.Doteď jsem rozhazoval cererit a přidával bór.Otec aplikoval plošně hnůj, který se pak musel hrabat ale úroda byla maximální, ale ten úklid.

Já to řeším také svépomocí - topím dřevem, takže si během zimy napálím poměrně dost materiálu (kromě vlastních zuhelnatělých zbytků po topení přidám ke konci topení do krbu ještě uzavřenou větší plechovku naplněnou štěpkou s dírkami vespod, pozor - víko nesmí být z bezp. důvodů nijak pevně přiděláno, dírkami začne za chvíli unikat dřevoplyn, který chytne a sám přiživuje oheň. Uvnitř plechovky dochází k pyrolýze).

Také občas zajdu do lesa na topeniště od trampů :-) Tam popel většinou spláchne déšť a z povrchu posbírám pěkný černý materiál.

Pokud chcete dodat stromku minerální výživu do zásoby, udělejte díru cca 60 cm hlubokou, Dolů nasypejte asi 5 cm dolomitického vápence. Zasypejte a utlačte. Na tuhle vrstvu můžete hodit hrst cereritu a superfosfátu a zase 5 cm země - to před sázením. Do zeminy na sázení se dá míchat dobře rozložený kompost, rašelinové substráty, na písčitých půdách i nějaké ty koloidní hmoty jako je třeba jíl, na těžkých naopak písek. Na jednu stranu umožnit, aby půda okolo udržela vodu a živiny, na druhou, aby lépe prosychala, lépe se zahřívala. Dřevěné uhlí je také variantou, stačí párkrát udělat oheň a uhasit ho před vyhořením, vyhrabat uhlíky. Tedy pokud ho chcete do jam na vysazování a neděláte jich stovky. Ale děda to nedělal, tak proč já?

Pokud chcete doplnit výživu dolů ke kořenům, udělejte asi 6 sond nějakou trubkou nebo kolíkem do hloubky 40 cm a do nich nalejte hnojiva rozmíchaná ve vodě. Superfosfát se prakticky nerozpustí, stejně tak Cererit, musíte stále míchat. Nebo ho opatrně nasypejte do těch děr, cca 50 g na díru. Stejně můžete aplikovat i dolomitický vápenec.  Pokud nepřijdou hnojiva k sobě, nic se neděje. 2x Cererit, 2 x Superfosfát, nebo spíše 3 x Cererit a 3 x vápenec. V jednom roce to jde, ale jedině tak, že zarýpete Superfosfát (méně než 20 cm a navrch dáte vápenec. K sobě se nedostanou a postupn se dostanou do půdního sorpčního komplexu. Na jaře můžete půdu promísit, obrátit. Když jen hodíte superfosfát navrch, tak raději na podzim, aby se "póry" v zemi, spolu s listím a další organikou, kterou zatahují žížaly do země, dostal dolů, stejně tak i draselná hnojiva. Pohyb fosforu v zemi půdním roztokem je (dle info ze školy) do 1 cm za rok, u draslíku asi 10 cm. Oba prvky se dobře vážou, nevyplavují se. Pokud dáte draselnou sůl, voda vyplaví chloridy.  

Organická hnojiva (zejména mrva nebo hnůj) rozhozená na podzim částečně zatáhnou do země žížaly, částečně z nich voda vylouží živiny do půdy. Ani čerstvá mrva hozená ke stromkům nevadí, únik dusíku, pokud jí rozhodíte pozdě na podzim bude malý. 

Ani čerstvá mrva hozená ke stromkům nevadí, únik dusíku, pokud jí rozhodíte pozdě na podzim bude malý.

Stromkům možná ne, mně by rozházená mrva po povrchu zahrady trochu vadila. 
1. Únik dusíku do vzduchu je přímo úměrný síle zápachu. A čerstvá mrva v tak velké ploše smrdí hodně.
2. Organické složky v mrvě nejsou pevně vázány na stelivo, takže se deštěm vymyjí a po zimě zbude po zahradě plno špinavé slámy.
3. Moč a výkaly jsou bohaté dusíkem. Vyplavením z mrvy se mohou dusíkaté látky v lehkých půdách (na rozdíl od P a K) vyplavit do spodiny.
4. I když moc nevěřím v šíření chorob ze zvířecích výkalů na lidi, přeci jen je hygieničtější nechat je projít zahřátím a ozdravením v procesu zrání.
Řešení je tedy jednoduché. Nechat mrvu uzrát v hnůj a ten zapravit do půdy.

No, já v krbu topím kvůli něčemu jinému než pro dřevěné uhlí Občas vyberu pouze čistý popel...

Škoda, že zde téma nebylo o den dříve... V sobotu jsem spálil vlečku topolového klestí a nezbylo po něm ani zbla; dřevo shořelo do mrtě a popel rozfoukal větérek... V jeden moment ale byla na ohništi dvaceticentimetrová vrstva doutnajícího dřevěného uhlí - stačilo pokropit vodou a mohl jsem mít dvě kolečka kvalitního biouhlu. Škoda!

A to jste eště mohutně přispěl ke globálnímu voteplení, jednak přímo tím vohněm, druhak emisí CO2 z oxidace toho uhlí. To sou nezodpovědní vobčani!

CO2 z takého ohníka je ako prd vo vetre...