Jak granulovaný kravský hnůj

S koňským hnojem nemám žádné zkušenosti, koně u nás prostě nejsou. S těmi drátovci to slyším poprvé, ale je to možné.
Králičí hnůj v dobách, kdy jsem králíky měl, jsem pouze přidával na kompost. Nikdy ho nebylo naráz tolik, aby mohl uležet v hromadě a pak se s ním dalo hnojit.
Slepičince jsou prostě slepičince. Těžko se jim něco vyrovná.

Pokud koňům podestýlají slámou, tak žádný problém s drátovci není, a hnůj je kvalitní, to je čistě otázka těch pilin, které kovaříky lákají. My máme králíků víc, tak celkem pohnojíme dost, ale taky jednou za čas musíme hnůj koupit, protože kravička, prasátko a koza už nejsou. Je u nás chovatel koní, který podestýlá slámou a hnůj jsem od něj bral a bylo to všechno v pořádku. Naproti tomu příbuzní vyhráli v tombole vlečku kravského hnoje z družstevního a byli nadšeni. Já je varoval, že jim pak na zahradě poroste takový plevel, který nikdy ani neviděli a bylo to opravdu tak. Hnůj byl krásný uleželý, ale ty lebedy, pýr, pcháč, heřmánek a další to byla také pěkná pohroma. Ono u hnoje velice záleží na vstupních surovinách a na péči o hnojiště a až pak na zvířátku od kterého hnůj pochází. Ono i u králičího hnoje se objevují semena trav...

Mám možnost koňského hnoje ale jsem na vážkách. Vloni i letost jsem si zaneřádil rostliny zbytky herbicidů a hlavně letos se to projevilo hodně, v květináčích i skleníku, kupovaný kompost echt to samé. Možná to bude tím že jsem použil čerstvý abych "přitopil". Pokud hnůj, tak jen ze starých hromad ale i to je otázka. Sleduji kolikrát zemědělci ošetřují pole proti plevelům, sláma pak jde pod koně a od koní na zahradu... Kompost vlastní zatím nemám ale i tak je ho málo, pomalu se vracím k umělým hnojivům.

Jistěže, riziko zavlečení plevelů jakési existuje. Předpokládám ale, že je bohatě vyváženo příznivým působením statkových hnojiv na půdu - ani ne tak množstvím živin, ty lze koneckonců přidat uměle, ale hlavně pro rozvoj mikroflóry a sorpční i pufrovací schopnosti půdy. V tom jsou nenahraditelné. Samozřejmě trávník u bazénu před pergolou asi hnůj vyžadovat nebude, ale pěstování brambor, rajčat, jahod si bez hnoje (kompostu, slepičinců aj.) představit neumím.
   Nevím, nakolik se mohou projevit zbytky herbicidů z podestýlky, ale sám za sebe jsem herbicidní účinek hnoje nepozoroval.

Já jsem koňský hnůj použil do skleníku a do nádob a tady jsem pozozoval deformace listů a degeneraci růstu u rajčat i u paprik. Ve skleníku to mohl být i koupený kompost, v nádobách ale zcela jistě to udělat hnůj. Kompost jsem použil i na záhony ale tady jsem anomálie nepozoroval, možná tím že se jednalo ve hodně větší objem zeminy. Zbytek hnoje a kompostu jsem nechal rok odležet a uvidím letos až ho dám do nově budovaného skleníku. Do nového komposteru jsem již ani hnůj ani průmyslový kompost nedával, dokonce ani trávu která by byla z míst postříkých herbicidy (letos jsem nestříkal a mám zahradu díky neustálým dešťům zarostlou jako kráva).

Četl jsem, že průmslově vyráběné komposty jsou často zasolené a je potřeba je před použítím nechat aspoň rok odležet. Také může dojít k překyselení půdy. I ten koňský hnůj z pilin tohle může zapříčinit. Pak rostliny špatně rostou v takovém prostředí.

Kdysi jsem sehnal uleželý hnůj. Hnojivo to bylo úžasné, bohužel však v něm přezimovalo neskutečné množství mandelinek bramborových, které jsem si tímto způsobem zavlekl do zahrady. V čase páření jsem jich pak sbíral desítky denně. Od té doby uleželý hnůj raději ne.

Nemůžete zaměňovat příčinu a následek. Každoročně hnojím pod brambory na podzim hnojem ze stejného zdroje. Některý rok je mandelinek záplava, jiný (jako třeba loni) není ani jedna. Mandelinky se nekuklí v hnoji, nýbrž v půdě. Umějí létat, takže si Vaše pole najdou, přiletí a nakladou vajíčka na listy. Larvy se vylíhnou z těchto vajíček, nevylezou z hnoje. Nelze vyloučit, že dobře pohnojené a tedy dobře živené a rostoucí keříky brambor budou hledat přednostně. Ale spíš ne.

Když vidím, že tohle vlákno je původně o granulích, tak musím říct, že nazývat je hnojem, ikdyž granulovaným je dost mimo mísu. Určitě půdě dodají živiny, ale ne tu tolik potřebnou biomasu. Já viděl kvanta mandelinek na družstevním v obilí, kde rok před tím byly brambory. Vylézaly z půdy, moc jim přenice nešmakovala a tak se rozlétaly po okolí.

My do půdy s mírou umělá hnojiva používáme převážně NPK, ale bez kvalitního hnoje to dlouhodobě nejde. Půda potřebuje humus pro mikroorganismy a žízaly, které ji provzdušňují. Při používání jen umělých hnojiv se stává půda mrtvou. Co se týká toho granulovaného hnoje on sice živiny má, ale chybí mu ta biomasa, která je v půdě tolik potřebná a která dělá zázraky. Kompost používám hlavně při výsadbě stromů a taky do foliáku. Dokud ještě byly v okolí kravíny, tak sem dovezl dvě vlečky čerstvého hnoje, který byl právě vyhrnutý při čištění chlévů a doma si ho nechal uzrát. Po stránce zaplevelení to bylo mnohem lepší než z hromady hnoje někde na poli porostlé vysokým pralesem plevele, který se několikrát do roka vysemenil.