Jak granulovaný kravský hnůj

S koňským hnojem nemám žádné zkušenosti, koně u nás prostě nejsou. S těmi drátovci to slyším poprvé, ale je to možné.
Králičí hnůj v dobách, kdy jsem králíky měl, jsem pouze přidával na kompost. Nikdy ho nebylo naráz tolik, aby mohl uležet v hromadě a pak se s ním dalo hnojit.
Slepičince jsou prostě slepičince. Těžko se jim něco vyrovná.

Mám možnost koňského hnoje ale jsem na vážkách. Vloni i letost jsem si zaneřádil rostliny zbytky herbicidů a hlavně letos se to projevilo hodně, v květináčích i skleníku, kupovaný kompost echt to samé. Možná to bude tím že jsem použil čerstvý abych "přitopil". Pokud hnůj, tak jen ze starých hromad ale i to je otázka. Sleduji kolikrát zemědělci ošetřují pole proti plevelům, sláma pak jde pod koně a od koní na zahradu... Kompost vlastní zatím nemám ale i tak je ho málo, pomalu se vracím k umělým hnojivům.

Jistěže, riziko zavlečení plevelů jakési existuje. Předpokládám ale, že je bohatě vyváženo příznivým působením statkových hnojiv na půdu - ani ne tak množstvím živin, ty lze koneckonců přidat uměle, ale hlavně pro rozvoj mikroflóry a sorpční i pufrovací schopnosti půdy. V tom jsou nenahraditelné. Samozřejmě trávník u bazénu před pergolou asi hnůj vyžadovat nebude, ale pěstování brambor, rajčat, jahod si bez hnoje (kompostu, slepičinců aj.) představit neumím.
   Nevím, nakolik se mohou projevit zbytky herbicidů z podestýlky, ale sám za sebe jsem herbicidní účinek hnoje nepozoroval.

Já jsem koňský hnůj použil do skleníku a do nádob a tady jsem pozozoval deformace listů a degeneraci růstu u rajčat i u paprik. Ve skleníku to mohl být i koupený kompost, v nádobách ale zcela jistě to udělat hnůj. Kompost jsem použil i na záhony ale tady jsem anomálie nepozoroval, možná tím že se jednalo ve hodně větší objem zeminy. Zbytek hnoje a kompostu jsem nechal rok odležet a uvidím letos až ho dám do nově budovaného skleníku. Do nového komposteru jsem již ani hnůj ani průmyslový kompost nedával, dokonce ani trávu která by byla z míst postříkých herbicidy (letos jsem nestříkal a mám zahradu díky neustálým dešťům zarostlou jako kráva).

Kdysi jsem sehnal uleželý hnůj. Hnojivo to bylo úžasné, bohužel však v něm přezimovalo neskutečné množství mandelinek bramborových, které jsem si tímto způsobem zavlekl do zahrady. V čase páření jsem jich pak sbíral desítky denně. Od té doby uleželý hnůj raději ne.

Nemůžete zaměňovat příčinu a následek. Každoročně hnojím pod brambory na podzim hnojem ze stejného zdroje. Některý rok je mandelinek záplava, jiný (jako třeba loni) není ani jedna. Mandelinky se nekuklí v hnoji, nýbrž v půdě. Umějí létat, takže si Vaše pole najdou, přiletí a nakladou vajíčka na listy. Larvy se vylíhnou z těchto vajíček, nevylezou z hnoje. Nelze vyloučit, že dobře pohnojené a tedy dobře živené a rostoucí keříky brambor budou hledat přednostně. Ale spíš ne.