Tomel pro republiku

Když vidím výsledky pěstování některých pěstitelů a porovnávám to s vysokými cenami ovoce v obchodech, divím se že že se nenašel někdo, kdo by to pěstoval ve velkém. Jižní části čech, moravy, slovenska, maďarsko a podobné klimatické polohy jsou k tomu vhodné.Dlouho trvá nežli stromky vyrostou.Viděl jsem, jak zahradníci, kteří by rádi takovéto exotické ovoce pěstovali, musí pěstovat květiny a zeleninu, protože ty rychle vyrostou a rychle přinesou zisk. My, kteří máme 70 dávno za sebou to už nezachráníme.

Dobrý den. Vaše představa, že by se na našem území dal úspěšně pěstovat tomel ve velkém je zcela iluzorní. Věřte tomu, že kdyby to bylo možné, tak toto ovoce ovocnáři dávno pěstují. Mám kamaráda, který pěstuje nějaký původní druh u Heřmanova Městce, ale zovna letos neměl ani jeden plod. Navíc jeho strom nese malé ovoce a ne takové, jehož plody jsou vidět v obchodech. Stanislaw

Myslím si, že by asi nebyl problém něco vypěstovat, ale být v tom konkurenceschopný. Vemte si takové broskve - kolik zahrádkářů má i více než jeden stromek, ale v obchodních řetězcích najdete buď předražené jakostní ovoce nebo "levný výprodej" ale vše z jižních států EU a mimo EU.

Myslím si, že vysoká cena v našich obchodech je nadsazená obchodníky, aby jim udržely status "exotického ovoce" a při minimálním objemu prodeje daly potřebný zisk. Celní deklarace tohoto ovoce je srovnatelná s jablky a pomeranči, přitom cena na pultech kolísá od 8,-Kč/kg po 14,-Kč/kus (zisk obchodníka od 10% do 1066%).

Téměř po celý rok se v supermárketech nabízejí broskve, nektarinky.V letních měsících pocházejí ze severní polokoule, v zimě z jižní, ale nikdy z České republiky.O naše broskve obchodní řetězce zájem nemají, protože požadují dlouhodobé dodávky velkého objemu určitých odrůd, kvalitní balení.Silné zahraniční konkurenci nejsou naší pěstitelé schopni se vyrovnat.Důsledkem je výrazný pokles broskvoňových výsadeb a snižující se produkce.Před 20 léty se broskvoně pěstovaly přibližně na 2000 ha, dnešní výměra je čtvrtinová.Domácí produkce klesla na přibližně 7000tun, z toho je asi 1/3z produkčních sadů, a 2/3 připadají na malé pěstitelé.

V Zahrádkáři č. 12/ 2014 je docela slušný článek

a apoň stručná citace by nebyla? To už bezplatná upoutávka říká více než Vy.

Cituji : "Tomel ovoce subtropického a mírného pásma"

Už pár let se v botance Na Slupi pěstují tomely a plodí tam. Bohužel neznám odrůdy. Blízko od nich je mohutný porost Actinidia deliciosa. Máte.li srovnatelné podmínky, proč to nezkusit. 

Pan Matejsek říká, že tam kde jsou podmínky pro hrušně, jsou i podmínky k pěstování Tomelu joponského. Zatím jsem neměl možnost si to ověřit. Jisté je, že je to strom pomalurostoucí, dlouhověký a tedy jen pro ty, co mají jasno že chtějí pěstovat něco jiného než "trávník & pohodou na terase".

Hned na prvních řádkách uváděného článku se píše do míst z horkým létem a dlouhým teplým podzimem. Kolik je v republice takových míst? Takže nejen pro koho, ale hlavně kde.  A zda vůbec. Je to přece jen subtropická rostlina.

ano, to odpovídá - nejlepší zimní hrušky jsou z lokalit s dlouhým teplým podzimem (což u broskví a meruňek nehraje roli, těm stačí to horké léto).

Jestliže je zakladatelem vlákna pan Vrána z Jeseníku, tak pro jeho polohu Tomel určitě není. Ani po stescích doktora Vysloužila na kvalitu zimních hrušek to nebude pro takovouto polohu.