O mlouvám se, ale musím se ještě jednou vyjádřit:
Mišpule zrají dlouho a chuťově jsou poživatelné nejdříve po prvních mrazících, když lehce změknou.
(jeden z citátů na internetu).
Se sklizní mišpulí není třeba spěchat, ovocedobře drží na stromě, nepadá a má se sklízet, až když po něm přešěl mráz (Naše zahrádka 1968)
Nerozumím tomu, proč se toto všude píše, když to vůbec není pravda a ani to nemá žádnou logiku:
Pokud by tomu tak bylo, tak by mišpule ve své domovině Persii a jihovýchodní Evropě nikdy neuzrála a nebylo by ji možné konzumovat. To je teorie. Praxe je taková, že mišpule opravdu u nás obvykle dozrává někdy v druhé polovině října a to už opravdu ten nějaký mrazík byl. Ale letos byl docela mimořádný rok, vegetace začala asi tak o čtrnáct dní dříve, a také mišpule uzrály dříve. Když jsem přišel někdy v půlce října na zahradu, tak už bylo plno zralých plodů na zemi a většina zbylých plodů na stromě už byla zhniličená. Chuť úplně normální. Přitom o nějakém mrazu nebylo tehdy možné ani snít. Dodnes žádný mráz vlastně nebyl, pokud nepočítám ranní přízemní mrazík 28.10.2014. Je stále relativní teplo (na balkoně mám rajčata) a o tom, že by na stromě zůstaly nějaké dobré plody nelze vůbec hovořit- těch pár plodů co tam zůstaly jsou uvnitř zkysané nebo plesnivé. Loni jsem opravdu utrhl pár plodů ještě v lednu t.r., ale byly to plody, které v plné zralosti zmrzly a jako taková konzerva zůstaly na stromě. Jen by mně zajímalo, jak dlouho se tyto bludy budou v knihách a na internetu opisovat (změny se asi nedožiji).
Vladimír