Muchovnik

Teta Jana: To je OK, tak som to aj chápal 😃. Reagoval som na ten iný príspevok. A s tým tykaním to tiež netreba preháňať, len aby motyka zasa nezhrdzavela 😉. IH

Pane Ivane, teto Jano, jakou to máte odrůdu muchovníku? Mimochodem, oba je máte krásné :-) Děkuji.

78.91: Bohužiaľ odrodu Vám neviem povedať, tak ako som precízny pri jabloniach a hruškách (tam si evidujem kde som stromček získal, kedy som ho zasadil, podpník), tak pri drobnom ovocí som v tomto lajdák. Ale mám pocit že tam nebolo napísané nič viac než "muchovník". Takže naozaj neviem. IH

Já mám obyčejný Muchovník olšolistý. U nás to nikomu nijak zvlášť nechutná. Jenom já a samozřejmě opeřenci jsme nadšeni. Suším si různé plody na zimu na čaj a muchovník a aronie v něm nesmí chybět,

V poslední době se v zahraničních permakulturních kruzích rozmáhá koncept tzv. živého mulče (možno zagooglit "living mulch") a to i při pěstování zeleniny. Hlavní zásadou je ponechat půdu pořád zakrytou, kořeny rostlin kypří půdu, zůrodňují ji přidáváním organické hmoty do půdy (koloběh tvorby a odumírání kořenů těchto rostlin). Dokonce farmáři v USA pěstující kukuřici přechází na tento systém, který kromě zůrodňování, a lepšího zadržování vlhkosti brání i erozi půdy (koneckonců i u nás jsem slyšel o pokusech s kukuřicí a svazenkou jako živým mulčem).

Přiznám se, že jsem ze začátku záhonky pečlivě okopával (ikdyž se mi nikdy nepodařilo mít je v takovém pucu jako pan Hlavatý ;-) ale postupem času jsem i z důvodu usnadnění práce stále více zkoušel mulčovat vším možným, až jsem po úvahách, kde má člověk pořád brát tolik mulčovacího materiálu (typicky slámy, ze sena totiž na záhoncích další rok vyklíčí louka) skončil u živého mulče. U stromů a keřů sestává z vytrvalých půdopokryvných bylin a u zeleninových záhonků používám nízké půdopokryvné rostliny mělko kořenící, aby nekonkurovaly zelenině a daly se případně lehce širokou motykou shrábnout či vytrhnout (šrucha zelná, všemi opovrhovaný ptačinec žabinec, popenec, polníček, pod vyššími rostlinami i jetel...). Vyšší plevele průběžně vytrhávám a nechám na záhonku jako mulč.

Pokud mohu porovnat, tak bych se k okopávání a "sterilním" záhonkům již nevrátil, protože mám vypozorováno, že půda je teď v lepším stavu, humóznější, při deštích zadrží více vody i brání odparu, v současných vedrech jsem nemusel zalévat tolik jako sousedé. Hlavně v létě nevzniká ten tvrdý škraloup na povrchu, který prorazíte jen motykou a který při letních deštích brání vsakování. Nevidím, že by mi zelenina plodila nějak hůře, spíše naopak. Je to pro spoustu lidí spíše psychologický problém - co by na ty nevypleté záhonky řekli sousedi...? :-)

Holá zem rychle vysychá kdežto namulčová drží vlhkost. Pak se vrstva mulče postupně rozkládá a vytváří novou vrtvu humusu. A právě půdní mikroflóře a žížalám se daří nejvíc pod mulčem a pomáhají kypřit půdu. Proto já mulčuju slámou nebo trávou okolo keřů. Plevel pod tím taky neroste, protože nemá světlo.

Muchovník je skromný, ale spoľahlivý člen záhradného spoločenstva. Nežiada mimoriadnu starostlivosť, ale nesklame úrodou ani v zlých rokoch, kedy nás mráz potrápi pre istotu dvojfázovo... Cením si ho čím ďalej tým viac. Úroda bude dobrá. Teším sa ja aj drozdy. 😃. IH

Ked tak pozeram na Vase nadherne plodiace muchovniky, neda mi nezamysliet sa nad mojim... uz druhy rok zakvitol, a ani jedna bobulka. Je muchovnik cudzoopelivy? Na internete som nasla aj samo aj cudzoopelivy. Ako to teda je? Nechyba tomu mojmu muchovi partak/cka? Dakujem, Alena

Alena: Myslím že muchovník je samoopelivý. Ja mám v záhrade len tento jeden a plodí bez problémov. Ten Váš možno len potrebuje čas, muchovník začne rodiť väčšinou 3-4 roky po vysadení. IH

Dakujem.