Kanadské borůvky prosychání
|
|
 |
 |
host - 221.189 (?) 31.7.2010 12:05
Tiez by som sa pripojil k nazoru, ze mohlo dojst k prerasteniu korenov do zasaditej pody. Listky, ktore na jar vyhanaju su svetlo zelene az chloroticke alebo maju sviezu zelenu az tmavozelenu farbu?
Dost by pomohol aj popis vysadby do jam s raselinou. Boli niecim oddelene od okolitej (predpokladam, ze nie kyslej) zeminy?
Dalsie problemy s cucoriedkou mozu byt v pripade vysokej spodnej vody. Maju rady neustale vlhko, ale neznasaju stat vo vode. Ak u Vas za posledne roky stupla spodna voda, mohol by byt problem tam. Aj ked sa uvadza, ze cucoriedky tak lahko neprehnojite, skusil by som ubrat hnojenia, clovek casto v snahe pomoct, prilisnou starostlivostou rastlinam skor uskodi. Tu by ale pomohol skor podny rozbor substratu, ktory by urcil, ci je substrat "zasoleny" alebo, ci treba prihnojit viac.
V kazdom pripade, by som najprv skusil okyslit podu v okoli, kde neni raselina. Mozete na to pouzit siran amonny, siran draselny, alebo pripravok s nazvom okyselovac pudy. Vo velkovysadbach na podach, ktore nemaju kyslu podnu reakciu sa s predstihom pred vysadbou pouziva pevna sira, ktorej ucinok v okyslovani je pomalsi, alebo kyselina sirova, ktorej ucinok je rychlejsi. Na podu, v ktorej uz mozno maju korene kulturne rastliny by som ale s tymto bol opatrny. Poda vsak ma tendenciu sa vracat ku svojej povodnej kyslosti a je potrebne kazdorocne dokyslovanie. Nie vsak uz v takom mnozstve ako pri jej priprave. Najprv je potrebne si zistit aku kyslost ma poda. To sa da PH metrom alebo lakmusovymi papierikmi. Pozor vsak pri ich kupe, lebo niektore meraju az od 5.0 PH. To je pre cucoriedky uz horna hranica, pre niektore odrody az kriticka.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
 |
 |
 |
|
|
|
|
 |
 |
|
host - 164.182 (?), 30.7.2010 12:03, zobrazeno: 14477x
Dobrý den prosím o radu ohledně postupného odumírání borůvek. Před 10 lety jsme nasadili několik keřů borůvek do jam s rašelinou, prvních několik let pěkně prospívaly (dorostly do cca 1,5m a pravidelně dávaly bohatou úrodu). Postupem času keře přestávají kvést, prosychají a mají minimální přírustky. Nepomáhá hnojení speciálními hnojivy na borůvky jak kapalnými tak granulemi z rohoviny ani uleženým chlévským hnojem. Po odstranění nejstarších výhonů žádné nové nevyraší a rostliny plodí minimálně a odumírají i když jsou vydatně zalívány vodou ze studny. Děkuji za odpovědi.
|
|
 |
|
 |
 |
|
marmisa - Stříbrný Zahrádkář (161) - 69.62 (?), 30.7.2010 16:08
Pokud jste na stěny jam nedali folii, je možné, že rašelina postupně stykem s okolní zeminou ztratila svou kyselost a napomohla tomu zřejmě voda za studny, která bývá zpravidla alkalická.
Pokud je to tak, bylo by nejlepší rostliny přesadit. Jsem zvědavá na názor ostatních.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 146.135 (?), 30.7.2010 20:53
Souhlasím s Marmisou. Používáte stále na zalévání vodu pouze ze studny? Nejvhodnější je dešťová, ale dá se použít i studniční. Ledová voda by mohla způsobovat keřům šoky. Bylo by lepší, dle vašich možností, kdyby jste si vodu nechala alespoň hodinu odstát. Odstranění nejstarších výhonů - nemohu posoudit dle vašeho popisu. Pokud by jste dal foto, bylo by to lepší na posouzení.Zčervená vám nejdříve listí a pak větvě postupně zasychají? Kolikrát jste za těch 10 let stříhala a co? Jak uvádí Marmisa, může už docházet k prorůstání kořenů do nevhodné půdy. Přesazovat není nutné. Začněte okyselovat půdu do vzdálenosti asi 80 cm (i více) od rostliny. Zkuste na jaře použít zálivku se síranem amonným. Při správném stříhání by měly borůvky na jaře vyrašit. Péťa
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 146.135 (?), 4.8.2010 14:38
Borůvku není třeba přesazovat, při správné péči vydrží na jednom stanovišti i 30 let. Jak jsem již uvedla, je zapotřebí okyselovat půdu v širším okolí. Vrátím se k tomu stříhání. Borůvku je třeba po 5 letech po výsadbě pravidelně stříhat. Měl by jste odstranit všechny výhony starší 5 let. Staré výhony, které letos neplodily také. Nepíšete, kolik máte celkem výhonů a zda na těch starších máte nové přírustky. Bez fota rostliny se špatně radí. Hnojíte dobře. Zkuste ještě do zálivky přidat Okyselovač, je běžně v prodeji. Pokud máte dotaz, tak se ptejte, odpovím. Péťa
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 221.189 (?), 31.7.2010 12:05
Tiez by som sa pripojil k nazoru, ze mohlo dojst k prerasteniu korenov do zasaditej pody. Listky, ktore na jar vyhanaju su svetlo zelene az chloroticke alebo maju sviezu zelenu az tmavozelenu farbu?
Dost by pomohol aj popis vysadby do jam s raselinou. Boli niecim oddelene od okolitej (predpokladam, ze nie kyslej) zeminy?
Dalsie problemy s cucoriedkou mozu byt v pripade vysokej spodnej vody. Maju rady neustale vlhko, ale neznasaju stat vo vode. Ak u Vas za posledne roky stupla spodna voda, mohol by byt problem tam. Aj ked sa uvadza, ze cucoriedky tak lahko neprehnojite, skusil by som ubrat hnojenia, clovek casto v snahe pomoct, prilisnou starostlivostou rastlinam skor uskodi. Tu by ale pomohol skor podny rozbor substratu, ktory by urcil, ci je substrat "zasoleny" alebo, ci treba prihnojit viac.
V kazdom pripade, by som najprv skusil okyslit podu v okoli, kde neni raselina. Mozete na to pouzit siran amonny, siran draselny, alebo pripravok s nazvom okyselovac pudy. Vo velkovysadbach na podach, ktore nemaju kyslu podnu reakciu sa s predstihom pred vysadbou pouziva pevna sira, ktorej ucinok v okyslovani je pomalsi, alebo kyselina sirova, ktorej ucinok je rychlejsi. Na podu, v ktorej uz mozno maju korene kulturne rastliny by som ale s tymto bol opatrny. Poda vsak ma tendenciu sa vracat ku svojej povodnej kyslosti a je potrebne kazdorocne dokyslovanie. Nie vsak uz v takom mnozstve ako pri jej priprave. Najprv je potrebne si zistit aku kyslost ma poda. To sa da PH metrom alebo lakmusovymi papierikmi. Pozor vsak pri ich kupe, lebo niektore meraju az od 5.0 PH. To je pre cucoriedky uz horna hranica, pre niektore odrody az kriticka.
|
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|