Kanadská borůvka
|
|
|
|
host - 187.104 (?) 9.7.2010 12:53
To vysychanie riesim podpovrchovym zavlazovanim.
Pred pravidelnym dosypanim substratu (smrekove piliny). Zobral som hadicu, sidlom napichal do nej diery, na koniec dal zaslepku, do osmicky som to preplietol pomedzi kriky, odrezal, pripojil spojku a zahrnul zahon s cucoriedkami substratom. Teraz mozem polievat aj uprostred sparneho letneho dna. Jedina nevyhoda oproti bazeniku je ta, ze ta voda nesmie tiect na plne pecky.
Dalsou moznostou je kvapkova zavlaha.
S trochou fantazie sa takto da vytvorit aj automaticky zavlahovy system, s pripadnym primiesavanim vodorozpustnych hnojiv.
Ale to by sa clovek pripravil o moznost sa o ne starat. To by sa mi uz tak neratalo. ;)
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 187.104 (?), 9.7.2010 12:53
To vysychanie riesim podpovrchovym zavlazovanim.
Pred pravidelnym dosypanim substratu (smrekove piliny). Zobral som hadicu, sidlom napichal do nej diery, na koniec dal zaslepku, do osmicky som to preplietol pomedzi kriky, odrezal, pripojil spojku a zahrnul zahon s cucoriedkami substratom. Teraz mozem polievat aj uprostred sparneho letneho dna. Jedina nevyhoda oproti bazeniku je ta, ze ta voda nesmie tiect na plne pecky.
Dalsou moznostou je kvapkova zavlaha.
S trochou fantazie sa takto da vytvorit aj automaticky zavlahovy system, s pripadnym primiesavanim vodorozpustnych hnojiv.
Ale to by sa clovek pripravil o moznost sa o ne starat. To by sa mi uz tak neratalo. ;)
|
|
|
|
|
|
|
host - 187.104 (?), 8.7.2010 23:37
21 krikov? Kam sa na Vas hrabem. Ani po rozsireni pestovania o sest rastlin na Vas nemam. Zatial. :D
Pokial mate na mysli nasledovny citat, tak som ho znovu precital velmi pozorne a o mnozeni ani povode rastlin tam neni pisane nic.
"Najväčšie skúsenosti s pestovaním čučoriedky chocholíkatej vo svete majú v USA, kde bolo vyšľachtených aj najviac odrôd. V Európe založili najviac plantáží v Nemecku a Poľsku."
Neviem, ci este pracuje pre tu spolocnost. Jedna sa tu prave o ten projekt z 90 - tychrokov, ktory som spominal vyssie. Roky uvedene v tabulke vynosov su vsetky este z minuleho tisicrocia. Povedzte. Mala ta studia vtedy vypovednu hodnotu? Myslim, ze pre zaciatocnika ju ma dodnes.
Aj keby ste s tym mnozenim mala pravdu, stale to nehovori o doveryhodnosti europskych mnozitelov vobec nic.
Vase tvrdenie, ze kriky su mnozene odrezkovanim, lebo maju rovnako velke bobule ako ostatne, neni pravdiva. Skor by som to videl ako sprievodny znak napravdivosti.
Rozne odrody maju rozne velkosti bobuli (nie zanedbatelnu od 10 mm do 25 mm). Roznu makkost, tvar (su spolostele, sudkovite), oinovatenie, roznak znasaju prepravu, niektore su kyselkavejsie, niektore su velmi sladke, az fadne, ine zas maju vinovo kyselkavu aromu a pritom su sladke. Niektore maju hustejsie strapce a niektore zas volnejsie, niektore maju pozoruhodnu vyrovnanost bobuli pocas celeho obdobia zberu, ine maju tendenciu ku koncu sezony drobniet. Su odrody, ktore zbierate uz koncom juna(cerven), ine koncom septembra (zari). Su odrody, ktore maju termin zberu znizeny na jeden - dva zbery, ine zreju postupne. Mate odrody, ktore idu lahko od stopky a ine nie, mate odrody vhodne pre mechanizovany zber a ine vylucne rucny. Niektore znasaju prepravu a su komercne pre velkovysadby zaujimavejsie aj ked su chutovo na tom slabsie ine zas tolko nerodia, ale maju neopakovatelnu chut. Vzrast je tak isto rozdielny. U mna je to od cca 120 cm, az do 150-160 cm. Ale su to este mlade rastliny, takze to podla mna este porastie.
Kupene su tiez z polska, zarucene prave odrody, s certifikatom. Napriklad, ked si u mna porovnate odrodu Berkeley s odrodou Berkeley, kupovane v jeden den v rovnakom case jednou osobou u jedneho obchodnika, je uplne odlisny habitusom, listom aj ranostou. Bobule su si viacmenej podobne, a to aj tvarom, aj velkostou aj chutou. Co si mam o tom potom mysliet? Neverim. A verit uz nebudem, lebo stratili moju doveru. Ktora skolka v cechach, alebo na slovensku sa venuje komercnemu rozmnozovaniu cucoriedok? Mozno o nich iba neviem. Ale vsetci pestovatelia cucoriedok, ktorych poznam maju s mnozenim odrezkami rovnake skusenosti. 30 odrezkov pouzitych a 3 zakorenene. Samozrejme sa to moze lisit odroda od odrody. Ludia pestuju a skusaju odrezkovat rozne z nich, nepoznam nikoho, kto by si povedal, naodrezkujem si este par krikov cucoriedok, aby som dosadil zvysne miesto. Skusenosti s tym ich odradia hned pri myslienke. Mozno iba nemaju tu spravnu technologiu. :D Na velkovysadby a podnikanie vo velkom je in Vitro, rychlejsia, pohodlnejsia a od urciteho mnozstva aj lacnejsia. Myslite si, ze s tymito skusenostami, svojimi aj druhych, este budem pokusat miestnych dodavatelov, ktori to aj tak beru z polska? Odkial inakial? Ked to neberu oni, berie to odtial ich dodavatel. Mozno je par svetlych vynimiek, ale ja o nich neviem.
Ked si pozorne precitate popisky u jednotlivych odrod na tejto starej stranke a na stranke jeho terajsieho zamestnavatela, najdete v nich dost zasadne rozdiely. To su tie ponaucenia s europskymi mnozitelmi so zarucene pravymi odrodami. Necham Vas si to vychutnat. Prezradit Vam to by bolo ako povedat na zaciatku detektivky, kto je vrah. ;)
Okyslovanie? To je preboha co? Moje zatial bujne kriky si vypytaju iba na jar rozpustne hnojivo, zaciatkom leta organicke a po aplikacii mykoriznych hub v tomto roku, vazzne uvazujem o vysadeni hnojenia az do stavu, kedy uvidim deficit, alebo raz za niekolko rokov, aby som ich nepriotravil zivinami. Asi mame uplne odlisne skusenosti, aj ked pestujeme to iste. Clovek ked mu nieco ide a chuti mu to, ma tendenciu dokupovat dalsie. Takto ste pravdepodobne prisla az na to cislo 21. Ja k nemu asi nikdy nedojdem, ale staci mi, ze budem mat na svojich zahonoch len tie odrody, ktore mi chutia a dosahuju vyssich kvalit.
Dokazete v obchode rozoznat, ci sa jedna o rezkovanec, semenac alebo rastlinu vypestovanu in-vitro? Ak ano, myslim, ze by ste sa tym mali zacat vaznejsie a mozno aj komercne zaoberat. Podla velkosti krika ci velkosti plodu to ale naozaj nejde. Zvlast, ked tvrdite, ze su rovnako velke. Takze na trzisti, co v zahradkarskych potrebach, vsetko jedno. U nas v okoli je ta spolocnost, od ktorej som ich kupil, velmi znama. Maju velke pozemky na okrasne rastliny, robia vysadby velkych mestskych parkov atd. atd. robia aj do ovocnych zahrad, architekturu a pod. V tom maju moju doveru. Ale v kupe cucoriedok z akehokolvek ineho zdroja ako som uz spominal nema moju doveru nik. Vacsina je z polska.
A s tym ze ste neziskala ziadne nove poznatky ste ma nezklamala. Pri pestovani takeho kvanta krikov by som sa cudoval, keby ano. Uz musite mat vypracovane svoje postupy.
No ja musim povedat, ze som sa rozhodol pestovat cucoriedky vo vacsom az potom ako som ich vyskusal a vynimocne sa im dari. Nemienim vsako opakovat chyby, ktore som pritom urobil a viem ze ich podobne urobili aj druhi.
Momentalne som si presiel odrodovu skladbu spolocnosti, kde je tento pan zamestnany. 37 odrod vratane licencovanych, ak som dobre pocital. Vsetko su to vaccinium corymbosum, pripadne krizene s vaccinium angustifoli.
Prajem vela dalsich uspechov v ich pestovani.
|
|
|
|
|
|
|
brunecova - Bronzový Zahrádkář (63) - 146.135 (?), 10.7.2010 2:28
Zopakuji -odstavec kvalita rostlin - na konci - množené klasicky řízky, príp. metodou in vitro.Pokud to stále nenacházíte, mohou si to přečíst ostatní, jako já. Jar@ tam je nedoručitelný. Informace tam tedy odtud jsem nezískala, takže si nekoupím nic. Na slovensku se pěstování věnuje pan Š. na výzk. pracovišti v Krivé. Založené plantáže v oblasti Liptova a Oravy mají 16 ha. Hlavní pěstované odrůdy jsou Bleucrop, Blueray a Duke. Pro výzkum a nové křížení se vozí sazenice ze severní Ameriky a Německa. Velikost bobulí mám od 15 - 22 mm, před 2 lety jsem je všechny přesazovala. Sazenice z Polska mají velikost okolo 15mm. Mají je tak velké semenáče??? Řízkovanec plodí již druhým rokem, byť by měl 1 prut. Semenáč nerodí dřív, jak za 3 roky. Nevěříte v důvěryhodnost evropským množitelům? Já ano, proč věřit jenom vám? Semenáče už koupíte jenom někde na obyčejné tržnici, kde podvodníci chtějí zbohatnout na neinformovaných lidech. Také ta cena tomu odpovídá. Mám dotaz - kde konkrétně jste v Polsku zakoupil sazenice s certifikátem??? Nenazýváte certifikát ten doprovodný štítek s názvem úrody? Nedávají se jen certifikáty velkoodběratelům? Proč jste posedlý tím množením in vitro? Vždyť množením řízky se zachovají veškeré genetické znaky. Po přečtení jednoho webu děláte hned nějaké závěry.Prostudujte velké množství literatury a změníte názor.Myslím si, že tady je zajímají konkrétní poznatky o pěstování, zkušenosti a omyly, kterým lze předcházet.Pokud máte zájem, tak vám napíši, od kdy se u nás pěstují borůvky, jak množit řízky a další. Váš názor na hnojení se mi nelíbí. Zkuzte udělat, co jste napsal a do dvou let budete další nespojený pěstitel. Co se týká výživy, máte tam nějaké neznalosti. K číslu 21 jsem došla zhruba za 5 let. Proč nepěstovat, když mi chutnají a mám na to prostor. Proč bych měla sekat jenom trávu? Je to mé hobby, věnuji se tomu 10 let. Internet mám teprve 3 měsíce, takže mé poznatky nepramení odsud. Až budu mít čas, tak věřte, že ho prolezu celý. Uvádíte, že jste udělal chyby. Věřte, že já jich udělala velmi mnoho. Každý radil jinak, tak to zkoušela. Co se týká těch kříženců, už máte vybráno? Křížením / half- highvaries/ v.corymbosum X v. angustifolium / lowbush -výška do 50 cm / jsou keře vysoké 1,2 m. Běžně se neprodávají. Seznam odrůd mám. Okyselování? Síran amonný, Okyselovač půdy / AGRO /, testy půdy lakmusovými papírky na PH 3,9- 5,4. Nechám vás to také vychutnat. Chcete- li se tady podělit s poznatky, založte novou diskuzi.
|
|
|
|
|
|
|
host - 187.104 (?), 10.7.2010 8:11
Opakujem, odvolavate sa na takmer desat rokov stary text, ktory ma napriek tomu pre zacinajucich stale svoju hodnotu, kde o mnozeni v nemecku a v polsku neni ani slovo. Len o pestovani. Vtedy mozno tak dodavali.
Neviem, ci este pracuje ako zamestnanec spominanej vyskumnej stanice ale pracuje ako zamestnanec inej spolocnosti. Myslim, ze ako pestovatelia su neni rozhodne bezvyznamni. Citujem: V súčasnosti máme vysadených okolo 25 ha
Ale odbocme od jeho osoby a prejdime k teme. Hm. Od samosprasnosti sme sa dostali az sem. Nevadi, aj odtialto mozu zacinajuci aj pokrocili pestovatelia cerpat. Na tu ste nazor nevyjadrila a posielate ma zakladat si nove vlakno? Ja len reagujem na Vase nazory a skusenosti a konfrontujem s mojimi. Neznamena to ani to, ze presadzujem len a len svoje metody a druhe z principu odmietam, no ani to, ze metody, ktore som vyskusal a nepriniesli zelany vysledok su automaticky zle a nik s nimi nemoze mat uspech. Nesnazim sa Vas prekrutit. Napriek tomu pouzitemu tonu si myslim, ze z tejto vymeny skusenosti moze vzist nieco dobre. Zosumarizujme si to.
Substrat:
Najvhodnejsi je s kyslou podnou reakciou. Ak neni s kyslou, treba dokyslovat a merat lakmusovymi papierikmi. Na dokyslenie mozno pouzit okyselovac pudy, alebo hnojivo siran amonny. Substrat sa ale po nejakom obdobi vracia ku svojej povodnej reakcii a treba okyslovanie opakovat. Pri hnojeni hnojivami v siranovej forme sa do urcitej miery kyslost udrziava (Toto je iba odhad, nemam s tym prakticku skusenost.). Percento spalitelnych casti v nom by sa malo pohybovat od 18 percent. Idealne okolo 70 percent, cize ma obsahovat dostatocne mnozstvo organickej hmoty. Neviem aky substrat pouziva pani, skusenosti mam len s prirodzene kyslymi substratmi s obsahom organickej hmoty vysoko prevysujucim 70 percent, pilinami z ihlicnatych drevin a kyslou raselinou, kde tym padom odpada okyslovanie a meranie jeho kyslosti.
Hnojenie:
Pri hnojeni je potrebne sa vyhnut chloridovym formam hnojiv, pripadne hnojivam s obsahu vapniku. Pokial sa jedna o kombinovane hnojiva, na trhu ich je dostatok. Treba sa sustredit na hnojiva pre kyslomilne rastliny (azalky, rhododendrony, vresy), alebo priamo pre cucoriedky. Pokial nie, je vhodne pre dusik a draslik pouzit siranovu formu (siran amonny a siran draselny). Pre fosfor je vhodne siahnut k superfosfatu.
Doplnky k hnojeniu:
Cucoriedka, ako kyslomilna rastlina, pouziva na ziskavanie zivin pre svoj rast spolupracu so specifickymi druhmi hub. Ziju spolu v symbioze. Toto sa nazyva mykorrhiza a huby sa nazyvaju mykorhizne huby. Moje kratkodobe skusenosti s aplikovanim preparatov na baze mykorhiznych hub na korenovu sustavu cucoriedok su velmi kladne. Treba vsak dbat na to, aby boli urcene pre kyslomilne rastliny. Pouzitie mykorhiznych hub je jednorazove pre cely zivot rastliny, znizuje potrebnu davku hnojiva a tym aj setri naklady.
Zalievka:
Najvhodnejsia je makka dazdova voda. (Su pestovatelia, ktori uz roky bezne pouzivaju vodu z vodovodu, bez negativnych javov. Vacsinou su to pestovatelia s raselinnym substratom, ale stretnut sa da aj s pilinovym. Zrejme tam dochadza k nejakej chemickej reakcii, presnu pricinu nepoznam.)
Vyber odrod:
Tu sa v nazoroch rozchadzame.
Spolocne:
Je to rastlina samoopeliva, ale je vhodne vysadit viac odrod rastlin, koli vzajomnemu opeleniu. Dosahuje sa tym vacsej velkosti bobuli a tym aj urody. Pokial je priestor, je vhodne vysadit rastliny s viacerymi terminmi dozrievania a predlzit si tak obdobie zberu.
Rozdielne:
Pani preferuje akehokolvek miestneho, e-shop, polsko dodavatela okrem nakupu na trznici. Ja preferujem dodavatela, ktory vie garantovat pravost odrody a to, ze je dodavatelom rastlin pre velkovysadby. Tak isto u mna zavazi aj siroky sortiment a predpredajova i popredajova starostlivost o zakaznika. V neposlednej miere je pre mna dolezita aj jeho uzka specializacia a to, ze tieto rastline iba nepredava, ale ich aj pestuje. Neni som vylozene proti nakupom inde, len je tento vyber dodavatela u mna na rebricku vyssie.
Spon vysadby:
Tu je to dost zavisle od vyberu odrod. Menej vzrastne vysadzame v rozostupoch od 0,8 m a viac vzrastne az do 1,2 m. Vzdialenost medzi radmi sa voli od 2 - 2,5 m. Ak je pouzita mechanizacia, rozostupy medzi radmi su prirodzene sirsie (3 - 3,5 m).
Zaburinenie:
Cucoriedky maju velmi plytky korenovy system a preto je krajne nevhodne ich okopavat. Moze sa tym narusit ich korenova sustava. Pre udrziavanie okolia rastlin v nezaburinenom stave je vhodne pouzit mulcovanie, alebo herbicidy aplikovane s pouzitim herbicidneho zvonu, aby nedoslo k zasiahnutiu listov cucoriedok.
Dovolil som si tu zosumarizovat to, na com si myslim, ze sa zhodneme, aj nezhodneme. Ak mate nejake pripomienky k tomu co som popisal ako zhodne, pripadne ak som Vas zle interpretoval, poprosim Vas o vyjadrenie. Ved na to tu ta diskusia je. Nema zmysel si zneprijemnovat svoju zalubu zbytocnymi sarvatkami. Odradi to nas aj citatelov. Vase skusenosti su o to cennejsie, ze ste sa k nim musela dopracovat sama. Mnoho ludi by to v tejto faze vzdalo, myslim ze aj ja. Vsetka cest. A presadzat take kvantum rastlin by som rozhodne nechcel. Rozhodne Vam nechyba vola, ani odhodlanie.
|
|
|
|
|
|
|
brunecova - Bronzový Zahrádkář (63) - 146.135 (?), 11.7.2010 4:15
Já bych začala rašelinou. Nejvhodnější je vrchovištní, k nám se dováží z Litvy. Tuším, že je tam rozpětí PH 3,9 - 5,4 /je uvedeno na obale /, já kupuji Agra, má dobré fyzikální vlastnosti. Protože se všude v mnou dostupné literatuře uvádí jiné rozmezí PH pro borůvky, tak jsem si vybrala střední cestu - PH 4 - 4,5. Rašelina je chudá na živiny, je zapořebí jí doplnit živinami. Dříve jsem jí doplňovala superfosfátem / fosfor/, hořkou solí / hořčík /, síran amonný / obsah síry/, síran draselný/draslík/. Bylo to pro mne jako začátečníka trochu náročné, je tady třeba dodržet určitý poměr. To byly mé začátky, dnes využívám jiný způsob hnojení. Do upravené rašeliny jsem vysazovala své první borůvky. Dařilo se jim dobře, ale měla jsem problémy s udržením vlhkosti. Pokud jsem v parném létě vynechala pár zálivek, vznikl problém. Vysušená rašelina špatně brala vodu a vyplavovala se mi. Začala jsem tedy borůvky obsypávat pilinami ve vrstvě 10 až 15 cm. Dá se použít i mulčovací kůra, někdo používá slámu, nebo posečenou trávu - tu bych osobně na podzim odstranila. Mulčování mohu doporučit. Pak jsem další borůvky vysadila do čistých pilin obohacených živinami. Opět nebyl žádný problém, jenom jsem opět pečlivě hlídala zavlažování. Další roky po výsadbě je ale zapotřebí hnojiva doplňovat. K dalšímu poznatku mi dopomohla náhoda. Manžel mi jako dárek koupil borůvky, protože věděl, že mi udělá radost. Měla jsem k dizpozici pouze omezené množství rašeliny a pilin. Vykopala jsem jámy, ale hlínu jsem už nepoužila. Smíchala jsem jí s nevápněnou kompostovou zeminou, se zbytkem rašeliny a pilin asi 1:1. Zasadila borůvky a řádně zalila, to bylo pozdě na podzim. Na jaře jsem začala s úplně jiným hnojením. Borůvkám zasazeným do směsi zeminy se dařilo lépe. Měla jsem s čím porovnávat. Ověřila jsem si tedy, že pokud mají dostatek potřebných živin a upravené PH, tak porostou v uvedených třech varianách. U posledního způsobu nemám problém se zavlažováním, takže u něho zůstávám. Při výsadbě jsem je sadila o 5-10cm níže, podle velikosti sazenice. Musím ale podoktnout, že jsem naletěla i na rady, které mě málem připravily o rostliny. Můj příspěvek neberte jako rady, dělím se tady s vámi se svými zkušenostmi.Každý si může pěstovat jinak.
Kolega by se zde mohl více rozepsat o mykorhizních houbách a hnojivech, konkrétně která používá on, v tom s ním nesouhlasím. Uveďte podrobněji význam síranu amonného a draselného, kdy a jak se aplikuje. Já potom napíši jednodušší způsob hnojení pro malé pěstitele, jak hnojím já.
Zalévání. Je vhodná především dešťová voda. Dá se použít i studniční po patřičném prohřátí. Voda z vodovodu čištěná chlorováním by se měla nechat odstát. Pro kolegu. Váš př. 8.7. Okyslovanie? Proboha... můj př. 10.7. 2.28, kde jsem uvedla síran a papírky, pak najednou víte, co to je? Pište, prosím konkrétní poznatky. Potom můžeme pokračovat v množení a pak v odrůdách. Přeji vám příjemný den.
|
|
|
|
|
|
|
host - 187.104 (?), 11.7.2010 20:16
Ospravedlnujem sa za ten vykrik "Okyslovanie? To je preboha co? ". Povodne som to myslel v zmysle, ze naco okyslovat nieco, co neni prirodzene kysle. Za toto sa ospravedlnujem. To ze sa mozu najst ludia, ktori inu cestu nemaju som si v danom momente neuvedomil.
Ten okyslovac pody som videl v hypermerkete a precital som si urcenie aj navod uz v minulosti, avsak este som ho nepouzil. Spolahol som sa na Vase poznatky s nim, ktore ste spominala a pripisal som ho tam.
Siran Amonny (dusik) asi nevysadim. Piliny ho pri tleni dost spotrebuju. V mykorhizne huby (Rhodovit) doveru mam, ale radsej ho doplnim. Nie vsak uz v takom mnozstve ako pred ich aplikaciou. Je mi jasne, ze hnojit treba. U mna vsak pribuda organicka hmota a s nou aj ziviny raz - dva razy do roka prisypanim masy pilin. Mykorhizne huby potom pomozu rastlinkam s ich vydolovanim zo substratu. Inac musim povedat, ze ak preschnu piliny, je efekt pri zalievani myslim velmi podobny raseline. Napiju sa na vrchu ako spongia a korienky su v suchu. Cize liat a liat a liat, nez prevlhne cely substrat. Toto riesi "bazenik" pod substratom, alebo podpovrchove zavlazovanie.
Mate stastie na Vasho partnera. Vy od neho rastlinku cucoriedky dostanete. Ja si ju musim kupit sam a o miesto pre nu musim bojovat. Nic sa vsak nemeni na nasej radosti, ked sa rastlinke dari a prosperuje. :D
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 187.104 (?), 11.7.2010 20:53
K popisu aplikacie siranu amonneho a draselneho.
Siran Amonny je dolezity pre pokrytie potreby dusiku. Hnoji sa nim skoro na jar pre podporu rastu. Z jari je faza ratu vyraznejsia. Snazim sa nim hnojit predtym ako rastliny vypucia.
Siranom draselnym hnojim ku koncu vegetacneho obdobia. Draslik podporuje vyzrievanie dreva. Vyzrete drevo je menej nachylne najma k zimnemu namrzaniu. Niektore odrody su na to citlivejsie.
Na konci sezony sa odporuca bud uz nehnojit vobec, lebo by mohlo dojst k rastu novych letorastov, nevyzretiu ich dreva a ich naslednemu namrznutiu v zime, alebo hnojit siranom draselnym. O tom ci vobec a kolko sa vacsinou rozhodujem individualne podla stavu rastlin.
S fosforom sa vacsinou spolieham na kombinovane hnojiva.
Siranove formy hnojiv udrziavaju kyslu podnu reakciu.
V priebehu roka vacsinou hnojim kristalonom pre azalky a rhododendrony v zalievke, alebo niektorym z hnojiv pre kyslomilne rastliny, ci priamo cucoriedky s organickou zlozkou. Vyskusal som aj to s rohovinou, aj to s guanom. Obe su vhodne. Len po tom guanovom, mi vyrastali pomedzi piliny drobne rastlinky nejakych burin. Tak som to po zalievke vzdy povytahoval (z mokreho sli lahsie). Neviem, ci s tym ma este niekto podobnu skusenost. Hnojil som s nim len dva razy a po oboch sa ten vyskyt rastliniek prejavil. Moze to vsak mat aj inu pricinu. Nepestujem presa cucoriedky v sterilnom laboratoriu :). Hosticke som este neskusal, ale pocul som nan dost chvaly, takze mozno este skusim.
Ktora z odrod Vam najviac smakuje? Mne moja potencialna Berkeley, ktora isto neni Berkeley, lebo dozrieva este pred Bluecropom a ma oproti papierovej Berkeley aj nizsi vzrast. Po dozreti je maksia, ale sladunka.
|
|
|
|
|
|
|
PP. - Diamantový Zahrádkář (6578) - 147.108 (?), 11.7.2010 21:19
Jsem docela rád, že jste se od teoretického hašteření dostal k popisu způsobu hnojení borůvek, to je cenná informace. Jinak mi na vašich příspěvcích vadí neustálé zpochybňování odrůd. "Je to Bluecrop, ale vypadá jinak, má jiné bobule, zraje jinak" a podobně.
Já jako BFU jsem si koupil dva keříky borůvek, u kterých byly štítky Bluecrop a tuším Emblue. Nemám jinou možnost, než věřit tomu, co je na štítcích. Při koupi jsem rostliny porovnal, zda stejně označené stejně vypadají. To je vše, co pro to mohu udělat. Jestli v množárenském závodě napíchali jmenovky, jak je napadlo, já už nezjistím. Kdyby to bylo jabko, nebo hruška, mám možnosti, jak zjistit o co jde. U borovky podstatně hůř. Jen ještě dodám, že opylení prokazatelně zvyšuje jakost plodů u všech hmyzosnubných rostlin, nad tím není třeba nějak hluboce bádat.
|
|
|
|
|
|
|
host - 176.52 (?), 12.7.2010 13:12
Co sa tyka tych odrod, nemal som v podstate s cim porovnavat. Hole kricky bez listia sa tazko rozpoznavaju, ze niesu rovnake. Kupoval som ich velmi skoro z jari a ked uz boli listy von a ratliny v substrate, tazko nieco reklamovat. Bol som rad, ze ich mam a ze sa im dari.
Na rozdiely sa odvolavam stale preto, lebo viem, ze minimalne jedna z dvojice neni ta odroda, ako ktoru som ju kupoval (a kupoval som ju v renomovanom zahradnictve). Keby som tvrdil o jednej, ze je Berkeley a o druhej tiez, nebol by som korektny. Tiez je celkom mozne, ze neni ani jedna Berkeley a ludi by som tu iba mylil, vzrastom chutou a ranostou dozrievania. Tomu som chcel predist.
Dumal som, co by som mal uvadzat a toto mi prislo ako vhodne. Aspon sa nad tym ludia zarazia a budu si pri nakupe davat vacsi pozor.
Ak Vas to pomylilo, je mi to uprimne luto. Nebolo to mojim zamerom.
S tym badanim mate asi pravdu. Som uz taky. Ked sa mi nieco naskytne automaticky to analyzujem a vrtam sa v tom, az kym nepridem na princip. Asi profesionalna deformacia. Snazim sa to obmedzovat, ale niekedy to ani nepostrehnem. Kazda kritika mi nastavuje zrkadlo z ineho uhlu a som rad, ze sa niekto nasiel, kto mi ho ukazal. Dakujem.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|