Kanadská borůvka

Mozete toto tvrdenie niecim podporit?

Další možné ověření - www.garten.cz/4616

Nikdy bych si nedovolila napsat lež.

Při hledání ověření pravdivosti mého příspěvku jsem našla tolik odkazů na pěstování a množení borůvek, takže další informace je zde zbytečné vypisovat. Mám pocit, že mé příspěvky stejně nikdo nečte, protože nikdo ani nereagoval.

Slíbila jsem, že uvedu hnojiva, takže slib plním.

Hoštické hnojivo na borůvky s guánem, Agra biomin pro borůvky /obsahuje rohovinu/, občas i hnojivo hnojivo Floria. Přeji všem úspěchy v pěstování.

Mrzi ma, ale musim protirecit.

V mojom okoli je mnzostvo ludi, ktori maju zasadeny jeden druh cucoriedky a preukazatelne nikde v okoli ziadny iny nerastie. Cucoriedky napriek tomu plodia. Podla jedneho clanku v casopise, kde je napisane, ze su cudzoopelive nemozete hodnotit, ze cudzoopelive su. Odkaz na stranku, ktory ste uviedla neni u mna funkcny a bol som nuteny si dohladat na tej stranke vsetky clanky tykajuce sa cucoriedok, prip. ich pestovania. Nasiel som ten clanok, na ktory ste pravdepodobne odkazovala. V nom sa pise velmi vseobecne, ze vsetky cucoriedky (vaccinium corymbosum) su cudzoopelive. Co samozrejme pravda neni. Na tej istej stranke som, ale nasiel clanky o ich pestovani, alebo o ich druhu, kde uz bola cudzoopelivost iba pripustena popri samoopelivosti a ciastocnej samoopelivosti. Je ich mozne si precitat tu a tu.

V casopisoch uverejnia kde - co a o internetovych strankach to plati dvojnasobne. Tazko sa budete odvolavat na nieco, co samo neni preveritelne a neodvolava sa na sapon trochu doveryhodne zdroje.

Mylne informacie o cudzoopelivosti sa siria zrejme od doby, ked ista skolka uvadzala na etiketach rastlin aj najvhodnejsieho opelovaca. Robia sa o tom vo svete aj studie. Odtial si niekto vyvodil, ze su zrejme cudzoopelive, a tak sa teoria cudzoopelivosti zrejme dostala do clankov v casopisoch a na internete aj do nasich koncin. Mnozstvo clankov predajcov aj nepredajcov, ktore potvrdzuju Vase tvrdenie tu nehra ulohu. O famach sa vzdy toho popise viac.

Aj ja som nasiel odkazy, ktore potvrdzuju moje slova. (Obaja vieme dobre hladat :))

Tento je komercny, podobne ako ten Vas (navod na pestovanie poskytnuty predajcom) a dava mi za pravdu, co sa tyka samoopelivosti odrody Bluecrop:

Blueberry Vaccinium (Pod pojem samoopelivy tu mozme zahrnut pojmy : self-fertile, self-pollinating, self-fruitful. Jediny, ktory ma uvedene, ze potrebuje opelovaca je Polaris a ten je krizencom cosymbosum x angustifolii.)

 Osobne skor verim vedeckym pracam, alebo studiam. Su tam uvadzane presne zdroje a je vidno kto a pre koho tu studiu, ci pracu vypracoval. Tym padom sa vlastnym menom zarucuje za pravdivost udajov v nej uvedenych. Je tam velka pravdepodobnost, ze ta praca presla rukami viacerych odbornikov v danej oblasti a to umocnuje jej vypovednu hodnotu. Jednu v slovencine si mozte dohladat podla vyssie uvedenych indicii a odkaz na druhu vo formate PDF v anglictine (mimochodom z polska) prikladam. Kto rozumie precita si a kto nie pouzije translator od google.

Uz v uvode (introduction) je uvedene velmi zjednodusene toto:

"V prirode si rastliny vytvorili viacero mechanizmov, ako zabranit sebaopeleniu.... V podstate sa jedna o to, ze ak nedojde k opeleniu cudzim pelom, ku koncu periody kvitnutia sa narusi tato nekompatibilita a nakoniec dojde k opeleniu pelom vlastnym, co je aj pripad cucoriedok."

Zaujimava je aj tabulka 2, kde je uvedeny pocet nasadenych plodov samoopelenim a krizovym opelenim pre dva roky a styri kultivary, ktore zas dava s odrodou Bluecrop za pravdu mne.

Mozme sa tu takto pretahovat az do sudneho dna a odvolavat sa na co chceme. Verme si comu chceme a komu chceme a sustredme sa na to, co nase skusenosti spaja.

Napriklad na to, ze v spominanom materiali sa nachadza potvrdenie aj s uvedenymi zdrojmi, ze po krizovom opeleni inou odrodou skutocne dochadza k zvyseniu velkosti (v danom pripade 13,6%) aj mnozstva plodov.

Z toho vyplyva, ze si nik, kto ma vaznejsi zaujem o pestovanie cucoriedok, po precitani tejto diskusie, nekupi jednu odrodu, ale viac, aby sa nepripravil o viac, vacsich, chutnejsich a kvalitnejsich plodov.

PS: Ja by som sa tiez neodvazil napisat klamstvo. A neupodozrievam z toho ani Vas. Je ale mozne, ze sa jeden z nas myli a kludne to mozem byt ja. Nebranim sa tomu. Na tom neni nic zle. Je to ludske.

Myslim, ze sa jedna o tento odkaz.

Orezanie nazvu mohlo byt sposobene viacerymi faktormi, o ktorych pravdepodobnosti sa je zbytocne rozpisovat. K cielu vacsinou vedie niekolko ciest. Casom si najdete tu svoju najspolahlivejsiu. Za 3 mesiace nemozete vediet vsetko na 100 percent. To vlastne nevie nik ;).

Som rad, ze som Vas tu stretol. Prajem vela radosti a pohody pri pestovani aj v sukromi.

PS: Ako som uz pisal, nik Vas tu z nicoho neobvinuje. Netrapte sa tym, ze obcas nieco nejde, alebo Vam niekto protireci, moze to byt z nevedomosti jednej alebo druhej strany. Na to tu to forum je. Ked sa niekto myli, alebo nevie, ma moznost najst riesenie. Ak sa ovsem najde niekto so skusenostami a navyse svedomity a ochotny podat pomocnu ruku ako Vy.

Ked si ten system opelovania u cucoriedok znovu premietam, pripda mi dost pravdepodobne, ze niektora odroda moze mat system narusenia ochrany posunuty, alebo poskodeny natolko, ze sa neopeli. Takze az tak striktne samoopelive vsetky byt nemusia. Diky Vam som si to uvedomil a smekam pred Vami. Ospravedlnujem sa tym, komu som to tvrdil striktne, uz to tak robit nebudem, aj ked nepoznam odrody u ktorych by to tak bolo, vylucit ich nemozem.

Nestresujte sa skratenym odkazom. Odkaz moze byt skrateny aj systemom. Ja som svoje skopiroval z adresneho riadku prehliadaca a tu vkladal cez tlacitko zemegule s ockom retaze. Toto sa stane aj staremu harcovnikovi, nieto este cloveku s 3 mesacnou praxou.

Odvadzate tu dobru pracu. Nenechajte sa odradit ani znechutit. Je to Vas konicek, preco sa nepodelit o svoju radost, alebo skusenosti. Toto mame obaja spolocne. Ak som niekde proti Vam ostrejsie vystupil, moc sa ospravedlnujem. Ste uspesna pestovatelka. A podla vlastnej hlavy. Musela ste si vyselektovat tie spravne informacie z casopisov a prakticky ich vyskusat. Mate rozhodne dost nastudovane a more skusenosti, to sa ceni.

Verim, ze to tak citia aj ostatni.

Teraz budem citovat slova, ktore na strankach venovanym cucoriadkam napisal Ing. Daniel Simala. Na slovensku a "prilahlych emiratoch" nenajdete moc ludi, ktori by sa mohli k pestovaniu cucoriedok chocholikatych, alebo ak chcete kanadskych, fundovanejsie vyjadrit. Povodne s nimi zacal ako s vyskumnym programom a momentalne robi aj odborneho garanta pre velkovysadby. A ked vravi nieco o nich on, ma moju plnu doveru.

"Kvety čučoriedky chocholíkatej sú síce samoopelivé, avšak opelenie peľom inej odrody ma za následok zväčšenie bobúľ i celkovej úrody, preto je vhodné zaradiť do výsadby opeľovače, prípadne odrody v radoch striedať. "

Ste si isty, ze pestujete odrodu, ako ktoru Vam rastlinu predali? Aj s listockom o pravosti odrody? Odrezkovanie neni pre komercne vyuzitie pouzitelne. Cucoriedky vo vseobecnosti z odrezkov zakorenuju a uspesnost je mizive percento. Nie kazdy ma moznosti dat si odrodu poslat priamo od jej slachtitela a neskor pripadne dat namnnozit in vitro. Tak sa mnozia zo semena.  Ale obchodnici kolom dokola opakuju naucene formulky, len aby predali. Navyse semenac aj bujne rastie, takze aj pekne vyzera.

Pokial v cucoriedkach niekomu verim, je to prave On.

Ráda bych věděla, zda jste také pěstitel kanadských borůvek?  Kde se dají koupit borůvky množené in vitro. Pokud vím, tak namnožení si můžete objednat, nejmenší odběr je 50 kusů. Vyškolený personál, drahý roztok atd., kolik potom taková sazenice stojí? Pro drobné pěstitele to asi není moc atraktivní. Děkuji za odpověď.

Ano pestujem cucoriedky a moje prve sadenice pochadzali z miestnych zdrojov a tie pravdepodobne z polska. Pokial som dobre informovany dana spolocnost ma odrody zo zdroja v USA (neviem ci vsetky). Diky tomu prisli aj na omyly v nazvoch pri doposial pestovanych odrodach z europskych skoliek.

Ci dodavaju aj do ciech netusim, na slovensku aj posielaju aj sa da prevziat formou osobneho odberu. Rastliny nimi predavane su da sa povedat za lidovku. momentalne sa ceny u nich pohybuju do 3 euro za rastlinku, ale pri vacsich odberoch su lacnejsie. Rovnako je mozne odobrat rastlinky mladsie, alebo starsie, v mensom zakorenovaci, vo vacsom zakorenovaci a tam sa ceny tiez hybu. Vacsinou nadol. Za rastliny chranene licencne, je tato cena o licencny poplatok prirodzene vyssia. Ale nic hrozneho, celkova cena sa potom pohybuje okolo 5 euro a rastlinku. Stale je to prijatelna cena.

Staci si dat vyhladat cast vyssie citovaneho textu cez Google a najdete stranky splocnosti, pre ktoru spominany clovek pracuje. Kedze sa intenzivne zaoberaju pestovanim cucoriedok, maju odborneho garanta pre vysadby a zaoberaju sa aj predajom sadenic, dodavaju vacsinou sadenice aj pre tieto vysadby, aby bola zabezpecena odrodova pravost vysadeneho materialu.

Nepohybujem sa na profesionalnej pestovatelskej urovni, ale z publikacii na webe viem, ze ten pan sa tomu venuje od rokov 90 - tych, kedy koncom nich publikoval studie z testovacej vysadby v produkcnom stadiu rastlin. Takze praxe a skusenosti ma dostatocne. Aj omylov s europskymi skolkami si nieco preskakal, preto si radsej geneticky material objednava z doveryhodnejsich zdrojov. Ved si staci dat dohladat cez google jeho meno a pocitat si. Isto nejake jeho odporucania najdete.

Ked som sa riadil jeho radami pri pestovani cucoriedok (najma tymi na internete), vzdy to dopadlo dobre. Minuly rok som sadil rastliny na jar. Mali cca 25 - 35 cm. Na jesen uz mali niektore vyhony cez 150 cm. A vyzrete boli dostatocne, nakolko v zime nevymrzli. Tento rok idem prisadzat dalsich sest rastlin. Od ineho, ako od neho ich ale nechcem. Ani keby mi k nim priplatili.

A samozrejme predavaju rastliny mnozene metodou in vitro.

Ked by ste sa rozhodla tam nakupit, myslim, ze Vas odrodova skladba isto potesi.

Nechcem tu na nikoho davat reklamu, sposob ako sa k danym informaciam dostanete som uviedol. Najdite si, pocitajte si, urobte si nazor a rozhodnite sa.

Prajem vela pestovatelskych uspechov.

Vyhledala jsem si to.  Uvádí tam, že v Evropě se množením zabývalo jako první Polsko a pak Německo, pak teprve Slovensko.  Přečtěte si to pozorněji. Vysazují klasicky množené řízky, případně in vitro. Také jsem použila při výsadbě směs zeminy a rašeliny. Máte pravdu, jeho studie je pěkně napsaná. Musím vás ale zklamat, mě to nepřineslo žádné nové poznatky. Vše o pěstování, množení a odrůdách borůvek najdete v různých časopisech a publikací s podrobnými informacemi. Jsem drobný pěstitel, mám 21 keřů různých druhů. Také jsem začínala s velkými neúspěchy. Vyzkoušela jsem různé způsoby výsadby, rašelinu, piliny, míchání se zeminou, až po 3 letech jsem došla k správnému způsobu. Některé borůvky vyžadují větší řez, jiné méně. Mám své vyzkoušené hnojiva na určité termíny, okyselování atd. Kdo se naučí porozumět potřebám k pěstování borůvek, ten to už nebude považovat tak složitě. Mám i několik sazenic z Polska, zakoupené u nás. Keříky jsou krásné, nízké a rodí poměrně dost velké borůvky. Jsou to řízkovance, protože mají stejně velké bobule, jako ostatní. Semenáče koupíte snad jenom někde na tržišti. Nereagovala jsem svými poznatky do této diskuze, protože každý má své poznatky a názory, které nechci nikomu vyvracet. Mohu ale říci, že je zde nekolik poznatků nelogických. Uvítám, když budete reagovat na mou odpověď. Stále nechápu význam nastýlání folie pod keř. Co se týká zadržení vláhy chápu. Zajímá mně hloubka umístění.