Účinnost postřiku hřebíček + skořice proti plísním

Ešte zopár trikov, ktoré stoja za vyskúšanie:

Škorica je že vraj aj dobrý stimulant na zakoreňovanie odrezkov, stačí len reznú časť vložiť do mletej škorice a následne zapichnúť do substrátu a nechať rásť. Odrezok je ošetrený a bude rásť rýchlejšie. Skúsim tento rok vyskúšať. Doteraz som neošetrovala, iba zapichla rovno do akupresívneho substrátu.

Alebo tekutý stimulant:   Potrebujeme:
½ litra vody
2 rozdrvené tablety aspirínu
1 lyžica škoricového prášku (10 g)

Vložte všetky prísady do misy. Nechajte zmes stáť 12 hodín. Potom sceďte a prelejte do inej nádoby. Namočte priesady do výslednej kvapaliny na dve hodiny. Ak máte stále nadbytočnú tekutinu, môžete použiť na zálievku, pretože počas skladovania stráca svoje vlastnosti.

Ak ste rastlinu poškodili, alebo má na povrchu ranu, stačí ak toto miesto posypete mletou škoricou – čo zabráni infekcií, šíreniu ochorenia a urýchli proces hojenia.

 Eva T.

Evi, díky za tipy.

Prosím Tě, co je to akupresivní substrát? Když řízkuju doma, dávám je do substrátu pro výsev a mladé rostliny, jak to píšou na obalu. Nevzpomínám si, že by se mi nějaký neujal. No a na zahradě je dávám přímo do půdy a také z nejméně 95% se ujmou. Citace: "Rajčiny sú burina". Hádej, koho cituju.

Moje sazeničky zatím neprojevují žádnou známku nákazy, ťuky ťuk. Ale jak velké by měly být, abych mohl ten hřebíčko-skořicový postřik bezpečně aplikovat? Sice asi počkám, dokud se septorie neobjeví, ale i tak bych to rád věděl. Možná se to pak týká i ostatních chemických postřiků.

Milan

Ospravedlňujem sa za blbú predponu" Aku" používam vlastne Supresívny výsevný substrát od Forestiny,- je obohatený o hubu Metarhizium anisopliae, ktorá predstavuje účinnú prevenciu pred poškodením škodcami, ktorí napádajú klíčiace a vzchádzajúce rastliny a ešte ďalej je obohatený o hubu Trichoderma virens, ktorá aktívne potláča pôvodcu významných hubových ochorení, vrátane fytopatogénnych húb rodov Fusarium, Pythium, Sclerotinia a Rhizoctonia. Tieto fytopatogénne huby spôsobujú padanie a odumieranie klíčiacich a vzchádzajúcich rastlín.

Ja som v r. 2020 striekala škoricovo- klinčekovým výluhom iba vonku, niekedy koncom júna na už vyššie rastliny s plodíkmi.

 Dnes sa mi rozvil prvý púčik na Sophie a aj Maglii Rose - obe vysiate 29. októbra.

                                                                                              Eva T.

Evi, dík. A blahopřeju ke kvítkům.

Také jsem začínal se supresivními a mykorhizními substráty. Ale nějak jsem s nimi vždycky měl různé problémy. Možná to nebylo tím, že obsahovaly ty houby, ale skutečnou příčinu jsem neznal, takže jsem se jim začal vyhýbat. O Trichodermě byla uveřejněna studie, která naznačovala, že způsobuje u hybridů snížení odolnosti proti Phythophthoře snad až o 30%. Nakolik je to pravda, netuším, ale byla tady o tom diskuze.

Dobře, zeptám se jinak, i když vím, že Ty moc nepostřikuješ. Kdy nejdřív je radno a relativně bezpečno aplikovat jakýkoliv postřik, tedy v jakém stádiu rostliny? S ohledem na zdraví rostliny, ne moje.

Já letos fixluju, jak se dá. Krtince byly nepřístupné, tak jsem jen smíchal půdu z loňských kontejnerů s výsevními substráty Gramoflor a Florcom Profi tak 40 : 35 : 25, přihodil malinko drceného Cereritu a to bylo všechno. Žádné vyvařování, žádná dezinfekce. Svítím jen 20 W na 15 rostlin a to na pracovním stole, ne na okně. A ono se zatím po tom víc než měsíci (15.11. výsev) zdá, že to taky funguje. Určitě problémy přijdou, ale možná je to tak, že v jednoduchosti je síla.

Milan

Milane, nesúmala som kedy možno bezpečne začať s postrekom, naposledy som striekala tuším Acrobatom v r. 2018 jjúni to už boli na rastliny s plodmi avyskytla sami vtedy zrejme fusarium. Ale ani postreky na ňu vtedy nepomohli. Odvtedy som chémiou nestriekala.  prajem veľa úspechov v zimnom pestovaní.

  Eva T.

Tak já spolehnu na svou intuici a počkám, až se objeví první příznaky. I když prevence by asi byla účinnější. Jenže bych mohl nadělat víc škody než užitku.

A potvrzuju, co říkáš: na rajčatové řízky není potřeba používat stimulant.

Milan

Já si myslím, že i na řízky je vhodné použít nějaký stimulátor. Nejde ani o to, že by nějaký řízek nezakořenil, ale ten simulátor jistě to zakořenění urychlí. Sie je to chemie, ale asi se není čeho obáva.

           VCladimír

Vladimíre, určitě není čeho se bát a určitě to neuškodí. Ty je do něčeho namáčíš?

Když řízkuju ve velkém na zahradě, všiml jsem si, že největší roli v tom hraje počasí ve dnech následujících. Zažil jsem, že byl řízek zvadlý i 10 dní při horkém počasí, i když měl vody dost. Teprve pak se chytil. Tohle by ale stimulátor asi nevyřešil, ale to nemůžu říct s jistotou, protože jsem to nezkoušel. Při řízkování doma ve stabilních podmínkách to nejspíš bude jiné. Ale jen teoretizuju. A nebyl bych to já, kdybych to hned nezkusil, tedy pokud na to do té doby nezapomenu.

Milan

Zatím jsem udělal jen tři řízky (dva vrcholy EM Champion a jeden Start F1). Rostou, ale nic moc. Nejraději bych se podíval, jaký mají kořen, ale mám strach, že bych je ztratil. Budu dělat ješě dva vrcholy ze Startů a na ty použiji Stimulátor a pokusím se potom udělat nějaké srovnání.

           Vladimír

PS.: Ještě jsem chěl napsat, že v nějakou účinnost postřiku skořice+hřebíček nevěřím. Bylo by dobré, aby ti co tomu věří a šíří to po internetu udělali nějaký relevantní pokus a zde ho popsali. Nestačí napsat, že záhon, který stříkali vydržel déle.

Já nevím, co si přesně představujete pod pojmem "relevantní pokus". Celý náš pozemek má plochu zhruba půl hektaru a zeleninové záhony mám rozdělené na tři záhony oddělené ovocným sadem a kurníkem. Jsem tedy schopný oddělovat rostliny dostatečně daleko od sebe. Každý záhon je ale trochu jinak orientovaný, takže samozřejmě to není žádná studie, laboratorních podmínek fakt schopný nejsem.

V přední části zahrady jsem cca 35 rostlin ošetřoval Hř+Sk. V druhé části byly rajčata součástí slepičího výběhu a proto jsem tam neošetřoval vůbec. V zadní části jsem měl vedle rajčat brambory a tam jsem používal chemii.

Hř+Sk výluh jsem používal v červenci a srpnu téměř obden. PB se objevila koncem srpna, stejně jako chemicky ošetřená část. Protože u chemie nejsem schopný kombinovat ochranné lhůty, sklizeň, zpracování sklizně a ještě respektovat výkyvy počasí. Muselo se to spokojit s cca 4 aplikacemi dvou různých látek.

Neošetřená část byla v té době už zlikvidována.

Bohužel problém byl můj odjezd 21.8. na dovolenou na 10 dnů mimo zahradu. Jestli si pamatujete, v té době bylo chladno a deštivo. To podpořilo nástup PB.

Ať už testuju odrůdy rajčat nebo čehokoliv jiného, nikdy nedělám ukvapené závěry po jediné sezoně. Budu tedy zkoušet dál i letos. Snažím se stimulovat různé podmínky.

Například jsem 10 rostlin tzv. plísni odolných odrůd umístil záměrně do polostinné části poblíž brambor, abych provokoval silný tlak plísně a zjistil, jestli opravdu odolávají. Některé ano, některé méně. I toto ale musí být předmětem dalšího testování.