Vypěstování broskve z pecky

Našel jsem pod stromem malou rostlinku a z ní vyrostl takovýto stromek. Bohužel nevím zda je to broskev nebo nektarinka. Je pěkně narašená a poprvé pokvete. Ostřihat se ji chystám až odkvete (lze to? nebo lépe v květu?) a napadlo mne že bych ji přesadil do kontejneru a nechal jako balkonovou. Pokud bych ji tvaroval na menší velikost mohla by v kontejneru prosperovat? Co s ní ale v zimě? Zapustit i s nádobou do země? Děkuji za Vaše zkušenosti. Mirek

Moja skusenost je ze som vysadilu pred 5 rokmi par nahodnych kostok z toho jeden semenac som vybral na trvale stanovisko. No a teraz si nemozem vynachvalit. Tvaroval som ako strom s kotlovitou korunou a 4 ramenami, ma bujny rast ako vrba a zdrave listy, cim plni aj okrasnu funkciu. Broskyne velke ako dlane, zvonku cervene a vnutro zlte, priemer po rozrezani aj 6 cm, stavnate, vyvazena sladkost aj kyseliny, pripominaju trochu aj prezrete marhule, lepsie broskyne som nejedol, asi hlavne to, ze strom ma vitalny rast ma na tom velky podiel. Aj napriek tomu, ze v jari bol mraz -4 pri kvitnuti bola slusna uroda.

Mirku, vypadá to na broskvoň. Stříhat můžete v květu, nebo i po odkvětu. Já to nechávám, až vidím malé plůdky a podle množství plůdků přistupuji k mírnému, nebo razantnímu řezu. Zkušenosti s kontejnerovými stromky nemám, tak nemůžu sloužit...

V srpnu jsem do květináčků s pískem zasadila asi 2 cm hluboko šest pecek broskví z Itálie, jiné jsem nesehnala. Dala jsem je do nevytápěné garáže, zalila a pak na ně zapomněla. Na začátku března jsem si vzpomněla a přenesla je domů, zalila a právě mně dva květináče vyklíčily, v květnu bych je chtěla zasadit ven pokud se jim bude dařit, jak asi daleko od sebe, dva tři metry? Nechala bych tomu volný průběh, jako keř, jeden vyklíčil dvoják... děkuji

Volný průběh? Nemá smysl pěstovat broskvoň "volným průběhem", nestojí pak za nic. Jak vzhledově, tak plody. Broskvoň potřebuje každoroční radikální řez pro udržení v rozumném kompaktním tvaru a pro zachování možnosti probírky pro vypěstování konzumovatelných plodů. A to nemluvím o tom, že semenáč z italské broskve vás může nepříjemně překvapit třeba tím, že vám do zimy vůbec nedozraje. Takto dopadla jedna má nektarinka, kterou jsem jako malý semenáč zapomněl naroubovat, tak jsem jí dopěstoval jako pokus do dospělého stromku, a 2x zkusil nechat dozrát plody. Bez šance, právě jsem ji o víkendu přerouboval.

Plně souhlasím, a výše uvedený příspěvek podepisuju... třeba u semenáčů z některých pozdních meruněk (Farhial) jež zrají kolem 20.9., semenáče stěží dozrály koncem října... prostě to štěpí a někdy vyberete dobré, ale také třeba ne. Semenáče jsou sice také způsob šlechtění, ale také sázka do loterie... d

... a ano, 2 m na standardně pěstovanou broskvoň (s aplikovaným řezem, který vyžaduje) stačí.

Ach tak, díky... no já ráda experimentuju, takže jednu nechám úplně to tak, to mně doporučoval známý a ukazoval mi takové broskve, sice menší, ale na chuť dobré, původ nevím... a o tu druhou se budu řádně starat, dozraje nedozraje, všechno z pecek a semen je loterie a tak pěstuju léta, se spokojeností tak 50%. Ořešák z ořechu ten se zrovna poved s plodností po 15 letech , ty roubované mně nechtěly vůbec růst, z nich aspoň ten Mars stojí za to... ale mám moc špatné zkušenosti s broskvovými stromky zakoupenými, takže jsem to vzdala a zkusím tohle 

tak zrovna u vypěstovaných planých vlašských ořechů je největší šance, že budou plodit slušné ořechy velmi podobné vypěstovaným z konkrétních odrůd, zatímco u planých broskví je ta šance právě nejmenší. Ale když chcete experimentovat, to je jiná. Já bych do experimentu, kterým ztratíte roky a stejně téměř jistě z broskvoní nesklidíte takové chutné plody, jako z konkrétních vyšlechtěných odrůd, nešel. Walter

U ořechů je ovšem problém s tím, že i když jsou pěkné velikosti, stanou se z nich tvrdé kaměnáky, které tak na kovadlině louskati palicí. Já slyšel pravý opak, že u broskvoní je šance slušná a u meruněk podle odrůdy.