Velvet, vše co o ní víte

Nikdy jsem ji tady v žádném prodeji neviděl. To, co se uvádí v přiložených fotkách asi nepotvrdíte. Hlavně pokud jde o menší odolnost květů proti mrazu. Nebo ano?

Většinou plodila stejně jako vedle rostoucí RH a dokonce v některých letech vyžadovala probírku. Další strom rostoucí vedle byla meruňka Veecot. Tolik k poloze. Původ není nákupem, ale v roce 1986 jsme dostali při návštěvě ČZU v Praze proutek s očky. Pokud vím, tak v genobance ÚKZÚZ Želešice aj. není, protože není uvedena v seznamu EVIGEZ (paradoxně není v EVIGEZ ani československá Diana).

z jaké publikace jsou ty obrázky a text?

Miloslav Richter - Meruňky, broskvoně na zahrádce. Z roku 1989.

Škoda, že pan Stanislav von Königgrätz není již majitelem odrůdy VELVET (Vineland x 39058 /Halehaven x Vedette/ x Vesper). Zajímalo by mě jednak srovnání této odrůdy z Vinelandu v Ontáriu (Kanada) z odrůdou Harbritte pocházající z kanadského Harrowu a také by mě zajímalo srovnání s Flamingem, které by mělo zrát ve stejnou dobu jako Velvet.

Kočička pana Standy vylomila poslední dva letorosty, takže o zajímavou starší kanadskou odrůdu VELVET už nebudeme obohaceni. V prodejích jsem ji nikdy neviděl. Na vybledlé fotce to není moc vidět, ale plody byly také atraktivně "tygrované", něco jako Dixired nebo Harbinger, zřejmě ovšem mnohem kvalitnější a větší. Do prodeje se nedostala ani další odrůda z kanadského Vinelandu, kde vznikla roku 1919, křížením odrůd Vaughan x Early Elberta a dostala název VETERAN. Zraje 28 dní po RH, je ovšem údajně náročná na teplé stanoviště. V Polsku ji ovšem prodávali.

Já bych řekl, že ty "teplejší oblasti" jsou u mnoha importů z Kanady jen předběžná opatrnost a citace původního popisu šlechtitelské stanice. Uvědomme si, že v kanadě jsou zimy tužší než u nás a dokud lidi nevyzkoušeli, že RH je i do okrajových oblastí, taky ji považovali za nepozdnější spolehlivě dozrávající. Opak pak vidíme u Italských importů, kdy odrůdy "i do okrajových oblastí" selhávají v oblastech průměrných.

Ad Velvet letos zkusím vysít zbývající polovinu pecek z poslední sklizně plodů, ale je to volné opylení, takže "samosprašnost může selhat" ať už v dobrém, tak i špatném. Navíc loni vysetá 1/2 stratifikovaných pecek vůbec neklíčila. Je otázkou, jestli to bylo suchem v době klíčení, nebo jestli se pecky rozhodly přeležet z důvodu špatné stratifikace. Další cesta je kontaktovat Doc.Ing. Josefa Suse, jestli z testované kolekce importovaných broskvoní ještě něco zbylo. Tím že neprošla do kolekce registrovaných odrůd se ani pak v čechách nešířila. Například potřeba regulace násady probírkou je jedna z vlastností, pro kterou o některé odrůdy nemají velkopěstitelé zájem, zatímco zamozásobitelům trocha ruční práce nevadí (nebo zdrobnění ovoce).

Těžko říct. Kanadské odrůdy meruněk a broskvoní vůbec nemusí být otužilejší, jako například meruňka Harogem, která navíc nemusí mít ani spolehlivě vyrovnanou chuť plodů. V obou ohledech je lepší Bergeron. Stejně tak nemusí být pravdou menší nároky broskvoně Harbritte na teplejší polohu. Naopak se ukazuje, že ve vyšších polohách nemají plody zdaleka tak dobrou chuť, jako například zde.

Zdání klame - většina si představuje Kanadu jako drsnou krajinu s chladným počasím, ale jsou tam poměrně rozsáhlé oblasti, kde se pěstují meruňky a broskvoně, a to klima je tam o něčem jiném.