Totální chloroza i přes použití chelátu železa

Psal jsem, že silné přelití může při špatné propustnosti zeminy poškodit kořeny a to i přesto, že následuje extrémní sucho. Vyzkoušejte si to na květináči bez odtoku a sežeňte si data o srážkách v květnu. Já jsem v květnu naměřil 4x více než 20 mm srážek a dohromady to byl v celku neobvykle mokrý květen. V té době neměly broskve ani takový odpar jako nyní (méně listí...). Extrémní sucho bylo v červnu, což přidušené a nahnilé kořeny nezachrání. Přitom netvrdím, že to tak bylo, ale že je to možné. Normální přísun vody je důležitější než nesmyslné pátrání po neexistujícím chybějícím stopovém prvku. Ten chybějící prvek může totiž být "dreník".

Už se někdy někomu podařilo vyléčit chlorózu postřiky na list???

Ani opakované aplikace Fytovitem a Harmonie-Fe (citrát) s použitím supersmáčedla (stříkáno víc než do skanutí) nikdy nic nepřineslo.

Myslím že postřiky kovy nemají žádný smysl (do rostliny pronikne minimum), chce to zálivkou vhodné cheláty (zvláště u železa; ne EDTA).

Tak broskev z počátku tohoto vlákna spěje úspěšně ke vé smrti- listy na polovině stromu jsou žluté jako na podzim a a cca třetina, polovina jich opadala na druhé polovině jasně sytě žluté listy zatím drží, co nedrží a padá jsou broskve velikosti meruněk co nevyrostly a padají sice dozrálé, ale velikostně k ničemu. Takže nepomohly lonské postřiky zelenou skalicí na list a i zálivka zelenou skalicí, hnojení síranem draselným, komplexním hnojivem na ovocné stromy, chelátem železa na list opakovaně a konečně před cca měsícem Wuxalem super s komplexním mixem mikroprvků... Rozborem půdy půdním testem na pH, zjištěno pH kolem 7.

Takže doporučuji naočkovat broskev na mirobalán a problém chlorózy je nadobro vyřešen. Píši z vlastní zkušenosti. Ty dva roky spoždění oproti kopi hotového stromku stojí za zelené koruny broskvoní.

 Dobrý den.

 Chci se zeptat. Můj dědeček kdysi vzpomínal že jako kluka ho tatínek posílal sypat staré ohnuté hřebíky které výtahli z kamen z popela pod hrušen a i jiné ovocné stromy a když jsem kdysi donesl z učňáku asi kilovou krabičku železných pilin tak mě radil abych to nasypal ke stromům a hlavně k hrušni. Že to strom potřebuje. Postupem času jsem se o tomto "zvyku"  občas doslechl že to dělali i sudeťáci (bydlím na Znojemsku) Chci se zeptat jestli jste o tom taky slyšeli a nebo je to blbost??

Už jsem to psal-když sadím broskvoň, nektar.-dám do výsadbové zemo-komp. směsi hrst rez. hřebíků, když byl tata-soustružník, dávali jsme co tři roky pod str.železné špony-bez oleje! Průběžně polívám půdu kolem ovocí krvavou vodou po oplachu poražených králíků a drůbeže-nádherně sytě zelené listy, vybarvené plody-žádná chloroza. S.P.,Ch.

Svoji logiku to jistě má. Myslím ale, že je jiná doba. Mnoho spojovacího materiálu je již z ušlechtilejší a nerezové oceli a mít půdu plnou kovových zbytků není žádná sláva. Stejně tak nevím, zda lze snadno zbavit špony od soustruhu případných minerálních olejů.
    I v medicíně se doporučovalo vykrváceným šestinedělkám, aby jedly jablka, do nichž si den před tím napíchaly železné hřebíky (před konzumacíé samozřejmě hřebíky vytahaly). Kyseliny z ovoce přeměnily něco z kovového železa na dojmocnou ionizovanou formu, takže to jistý účinek mělo. Dnes to ale nikdo předepisovat nebude. Stejně tak vidím za zbytečné zarývat hřebíky a špony, když zelená skalice stojí pár korun a rozpustné železo je součástí většiny komplexních hnojiv.
   Na druhé straně krev je určitě dobrá, protože krom železa (kterého zas není tolik) obsahuje samé půdě prospěšné látky

Kotel pařící dal nám vodu vařicí, ještě přes rošt k přikládání, jak už jiný popsal-s popelem... Taky na Ferovit byl spoleh, určitě kypření při zapravování má blahodárný efekt. Tata říkal, jak chlapi na dílně řvali, když srtouhal trubku na sucho, ústa jim zacpal kořaličkou z plodů i díky tomoto utrpení získaných. S.P.,Ch.

Můj dědeček kdysi vzpomínal...nebo je to blbost...No můj děda to určitě nedělal, právě naopak, dbal na to, aby nikde nezůstal pohozený žádný hřebík, protože by ho mohla sežrat kráva, koza nebo ovce, což by prý zdraví zvířete neprospělo.

20 ti letá broskvon na zatravněném pozemku před 5 lety začala silně žloutnout, před 3 lety jsem kvuli zastínění k ni postavil skleník každoročně vyhnojím hnojem, kořeny si pro ten hnuj došli a okamžitě polovina stromu - ta bližší ke skleníku - se zazelenala ta druhá vzdálenější část koruny takové zlepšení nevykazuje, takže chyběl dusík nebo jiné prvky obsažené v konském hnoji.Ten strom byl na odpis a ted má krásné silné jednoleté vyhony.Tolik má zkušenost.