Tohle počasí kazí veškerou degustaci

Uvádí se, že 50. rovnoběžka je hraniční pro pěstování broskví, ale třeba v Polsku si z tím určitě hlavu nelámou. Horší je to, když se ve střední Evropě začne prosazovat chladné, vlhké oceánské klima před východním, suším, kontinentálním klimatem, pak je dozrávající úroda bohužel silně znehodnocena, jako například teď. Zajímalo by mě, co si kdo myslí o teorii, že broskvoně se 2 až 3 týdny před sklizní už nemají zavlažovat, právě kvůli tomu, aby se nezhoršila jejich chuť?  

Myslím si, že kdyby bylo teplo a slunečno, tak větší přísun vody chuti broskví neublíží. Naopak kladně ovlivní jejich velikost. Sady kolem mušovských jezer, jak si vzpomínám,  se zavlažovaly i nedlouho před sklizní.
  S tou 50. rovnoběžkou to není hodnověrný údaj. Celé Nizozemí je nad ní, o Anglii nemluvě. A daří se tam nejen broskvím, dokonce i vínu.

Tak úrodu na Sun Havence už máme obratú. Plodov bolo málo, ale zato boli obrovské a chutné. Škoda, že polovica úrody zhnila už na strome-aj v čase, keď ešte nepršalo. Stačilo jedno "líznutie" od muchy či naklovnutie vrabcom a Monília mala hody. Ale prečo stále myslieť na to, akú odrodu vložíme do žalúdka? Lepšie je sa na chvíľu pozrieť za plot záhradky a zamyslieť sa trebárs nad tým, koľko krásy pred naším životom sme bohužiaľ nevideli a koľko ich tiež neuvidíme, keď už tu nebudeme. Zobral som do ruky mobil a nafotil aspoň západ slnka. Keď na tomto poli o pár rokov vyrastnú ďalšie bytovky, to už z tej krásy veľa neostane. Škoda, že si to neuvedomujú kompetentní funkcionári a projektanti... Paľo

To nemusíš Palo turistovi jako jsem já připomínat.  Přesto Ti závidím ten Sunheaven. Můj je letos naprosto mizerný, před tím deštěm byly alespoň dva plody, které se alespoň trochu blížily chuti klasického Sunheavenu, na který se každý rok těším, ale teď to je všechno úplně bez cukru, prostě o ničem. Přitom Fenix je sladký dost.  Jinak, pomologie mě drží celkem hodně, asi je to nějaká genetická zátěž po předcích, byli totiž zemědělci.         

Broskvoň Teliesa? pomalu končí a začínáme obírat Redhaven, dozrává rovněž první úroda bělomasé Krasavy. Redhaven má plody menší ale hodně napadené kdejakou verbeží, jsou však sladké. Vynikající chuť má Krasava, bělomasá odrůda je chuťově úplně někde jinde.

Tá Krasava Mirku vyzerá veľmi dobre! Ide aj dobre od kôstky? Dužina má naozaj harmonickú a aromatickú chuť typickú pre žltomäsé odrody typu Hale Haven? Škoda, že už nemám v záhradke viac miesta. Ako posledné ovocniny som sadil asimínu a diospyros. A to som ich musel vysadiť už iba do trávnika za domom. Paľo

Plody které jsou na stromku zatím nechávám vyzrávat i když počasí se totálně skazilo (úplně přesně jako vloni). Ochutnal jsem zatím jen plody z probírky nebo ten který spadl na zem ale mají již typickou "ostrou" chuť pro bělomasé odrůdy. Nevím zda mám u baráku Halehaven ale tato pozdní odrůda má zatím jen "zelené obalené pecky". Jak půjde Krasava od pecky dám vědět. Co se týče k dotazu na Teliesu, tak víceméně předpokládám že je to ona. Uvádí se doba zralosti až po RH ale mám ji u baráku, a když porovnám mé dvě lokality co se týče stejných odrůd révy, tak odstup mezi nimi bývá i tři týdny.

U mě je Krasava ještě zelená. Poslali mně ji ze Střílek, takže předpokládám, že to Krasava je. Na Střílky jsou celkem kladné ohlasy. Rozdíly ve zrání jsou velké. Ještě bych to chápal, kdybys bydlel třeba v Bratislavě nebo někde u Břeclavi a nebo někde dál v polabské nížině, kde klesá nadmořská výška pod 200m.

Ale já su echt Břeclavák , jenže momentálně špatně umístěný , v Poštorné.

 Ok Mirku. To máš předstih.